Stranger Things

Je to jako skvěle zfilmovaná skvělá kniha... Jen s tím rozdílem, že žádná předloha neexistuje. O to víc je třeba obdivovat práci scenáristů a režisérů, kteří měli nejen kopu nápadů, ale také soudnost, vystačili si s osmi epizodami a podařilo se jim vytvořit seriál, ve kterém nebylo slabé místo a chvilka k zívání. Z herců mě velmi mile překvapil David Harbour (na nového Hellboye opravdu dobrá volba, když už to muselo být) a potěšila Winona Ryder. Děcka byla perfektní. (09.02.2019)

Delší, epičtější, akčnější, hororovější.... Tedy typická dvojka, která ale pořád zná míru a jedničce nedělá ostudu. Řekl bych vlastně, že tahle řada je ještě lepší než první, a to hlavně díky postavám Eleven a Hoppera, což jsou fakt skvělé a úžasně zahrané postavy, které prostě přirostou k srdci. Především tedy ultrasympatický David Harbour (svým projevem mi nemálo připomínal Jacka Nicholsona) si zaslouží veškerou chválu a je teď jednou z mých hlavních nadějí, že nový Hellboy bude alespoň trochu za něco stát. (06.04.2019)

No, třetí řada možná nijak zvlášť neprohlubuje mytologii Druhé strany a tak podobně, to je fakt, ale vůbec mi to nevadilo. Hlavní postavy vyrostly, stali se z nich teenageři a mlátí s nimi puberta, a tomu se seriál přizpůsobil. Je tedy zběsilejší, o dost komediálnější než předchozí řady (přičemž kromě slovních přestřelek mezi puberťáky hodně těží i z jejich střety se zoufalými dospělými), na nic nečeká a šlape na to více než kdy dříve. To, co si minule tvůrci schovávali na finále, se tentokrát děje už někdy v polovině, je to drsnější a musím říct, že kolikrát o dost napínavější a hororovější. Hlavní devizou jsou nicméně pořád postavy, zajímavě se vyvíjející (úžasný Steve a vše, co zažije s Dustinem, Erikou a Robin!), přirozeně uvěřitelné (El a Mike, El a Hopper, Hopper a Joyce), tajemné (Billy)... Scénář má v rukávu spoustu trumfů, a tak jimi nešetří a vykládá je na stůl, kdykoliv může. Z herců musím vyzdvihnout bezvadného Davida Harboura, z ostatních tvůrců skladatele Dixona a Steina, kteří se tentokrát silně inspirovali Philipem Glassem. (08.07.2019)

Jak to dělají, nevím, ale každá nová řada Stranger Things byla zatím tou nejlepší řadou... A čtvrtá není výjimkou. Bylo úžasné sledovat, jak Dufferovi nejen vysvětlovali, ale také vysvětlili, co se dalo, jak to působilo promyšleně (zajímalo by mě, jestli to tak měli plánovali od začátku, nebo ne, každopádně smekám) a jak to nebylo ani trochu překombinované nebo křečovité. Ale hlavně byla radost sledovat postavy. Všechny! Staré, nové, kladné, záporné... Bez rozdílu byli všichni skvělí a nikdo ani trochu otravný. Rozdělení do týmů se ukázalo jako výborný nápad, hrdinové se i díky tomu dostávali do neokoukaných situací (jak je vlastně možné, že seriál při těch metrácích nápadů ještě nevykrádá sám sebe, ale pořád přichází s něčím novým), když mě měli pobavit, pobavili mě, když jsem se o ně měl bát, tak to si pište, že jsem se bál. Těžko si představit, kam dál může zajít pátá (a věřím, že poslední) řada, ale rád se tam vydám taky. (03.07.2022)