Osudový dotek

Efektní thriller postavený na originálním nápadu za milión. Hlavně v první polovině božská atmosféra a dobrá režie neznámých debutantů, ale přesto jen lepší tři hvězdičky. Nemůžu se zbavit pocitu, že Butterfly Effect je prvoplánová záležitost, v níž se za coolózním vizuálním kabátem nic zajímavého neskrývá a že kolovrátkovité posuny v čase jsou jen scenáristovým interním cvičením nápaditosti. Vypadá to sice zatraceně dobře, ale po chvíli jsem už pouze čekal, čím autor překvapí tentokrát, aniž bych z jeho hrátek s hlavním hrdinou bylo cítit opravdové zoufalství a zmar. Všechny ty posuny jdou až příliš easy a překážky, které autoři (mimochodem velmi dobrému) Kutcherovi házejí pod nohy nikdy nepůsobí dojmem, že teď už je to ale opravdu v řiti. Prostě chybí gilliamovská bezvýchodnost a tíživost, takový ten pocit znejistění známý z Dvanácti opic. V Butterfly effect jde všechno příliš hladce (a tytéž "hladké" emoce cítím i z filmu samotného), takže výsledek vypadá jako ideální efektní zábava pro generaci MTV, která film lehce stráví a stejně rychle jí vyšumí z hlavy. Dobrý film, ale za vším tím humbukem jsem nenašel nic opravdu zajímavého (škoda té nedotažené ústřední milostné linie - ta to mohla držet). (20.06.2004)

Právě jsem to dokoukal a musím říci, že je to jeden z nejlepších filmů, na které jsem kdy narazil. Jedná se o velkolepý psychologický thriller, který Vás donutí přemýšlet. Osobně Ashtona Kutchera jako herce moc nemusím (ale na MTV je dobrej), ovšem po hereckém výkonu takového měřítka můj respekt k němu vzrostl do drastických výšin. Nedovedu si v jeho roli představit Joshe Hartnetta ani Seana Williama Scotta, kteří byli do filmu navržení jako první. Příběh působí jako nekonečně dlouhý a vše co se odehrává na obrazovce Vás přiková k židli a nepustí. Ze začátku se možná ztratíte, ale vše je následně do detailu vysvětleno. Snímek Vás zhypnotizuje takovým způsobem, že nezpustíte oči z obrazovky na pár vteřin, natož abyste mrkali. I když začnete předvídat, co se asi stane, námět Vám nedovolí vždy se přesně strefit do nadcházejících minut děje. Dokonce i když předpovíte konec, s otevřenou pusou budete sledovat, jak se všechno nakonec vyvrbilo. Když se na to podíváte sami, budete přesně vědět o čem tady píšu. Fuck Bag. (20.08.2005)

No možná to bylo trochu překombinované, ale přesto mě bavilo sledovat úsilí hlavního hrdiny, s jakým se pokoušel změnit minulost, aby současnost byla dokonalá, aby nakonec rezignovaně zjistil, že to tak být nemůže a vybral poměrně drastické řešení. Zajímaví neokoukaní herci, sci-fi říznuté dramatem, drsný a poměrně dost napínavý děj, takže když to sečtu, já jsem byla spokojená. (22.08.2006)

Neustálá bezvýchodnost a beznaděj v perfektním obalu časových skoků a následných katastrof. V době, kdy byl Osudový dotek ještě neznámým videokultem, jsem zůstal před obrazovkou opařen, protože takovýhle režisérský debut je učiněným zázrakem. Není moc filmů, u kterých si divák víc přeje šťastný konec, protože těch průběžných špatných je na jednu nervovou soustavu až moc. Někdy dosáhneme vítězství jen skrze oběti. (08.12.2005)

Neskutečně efektní sci-fi thriller o cestování časem s dobře napsaným scénářem, který je dostatečně složitý na to, aby byl zajímavý a poutavý, ovšem přitom bez problémů pochopitelný i snadno stravitelný. Neznámé režisérské duo se opravdu vyšvihlo, atmosféra nemá chybu a celý film působí na diváka i přes možné drobné trhliny v logice (které jsem však při prvním zhlédnutí ani neregistroval) velice silně... Že jde o teenage verzi 12 opic? V podstatě ano, 12 opic je předně lépe zahraný a asi i vyspělejší a vyrovnanější film, ale za to Osudový dotek působí více emocionálně. 9/10 (10.06.2008)