Volha

Nevyrovnaný, tón tomu lítá od mrazivý / vtipný drobnokresby vykloubený doby až k lehčí cringe řachandě, ale k mýmu překvapení se drží jednoznačně na straně prvního. Pekárek je zdegenerovaný chemlonový Švejk, přesně to, co česká povaha udělala z druhdy pronikavý Haškovy satiry: karikaturu s pivečkem a to chce klid a nohy v teple svatozáří kolem bauchu. Žádné my a oni. Jen my cachtající se v blátě, výmluvách a morálních kompromisech, v nichž často nešlo o život, ale "jen" o klidnou existenci. Normalizace tu konečně není vyobrazená jako idylický ostrov rodinných pelíšků vs idiotský systém, ale jako vším a všemi prorůstající rakovina nudy, přetvářky a připrcávání, kterou spolutvoří státní aparát a lidi, kteří uzavírají různé formy tichých dohod - dokonce i když vzdorují. A nad tím vším se s pokojem Buddhy vznáší kurva, bavič a obratný existenční navigátor Standa, který má jednoduchý životní kompas: když to říká Goťák, tak to asi bude pravda. Rok 1989 není tlustá čára. A Pekárci dneska plní náměstí. Nenávidí cokoliv, co se odlišuje od jejich jednoduchý vize správnosti a nohou v teple. Píší svoje zamindrákovaný výlevy na ČSFD. Volha konečně nedělá z minulosti skanzen, ale napomáhá pochopit, v čem nás historie dokurvila a v čem jsme dokurvili my jí - a jak v tom vesele pokračujeme, protože je to v nás, ne v nich. Třicet let to trvalo, ale Pachlovi se to konečně povedlo. Má to všechno nějaký řešení? A mohu vám odpovědět protiotázkou? (03.05.2023)

Empatickej sobeček, hloupej jak zvon na hajzlu. Hádek zahrál svoji postavu famózně. Ta absurdní postava v naprosto absurdní době obracela chvílema můj pajšl naruby. A když někdy slysím ty zbytky Pekárků, který jsou ještě mezi námi, že tehdejší doba vlastně nebyla špatná, a že jim nic nechybělo, mám chuť rozdávat facky na všechny strany. Jako sreiál natočený dobře. 80%. (01.05.2023)

Tak se celej třesu, abych voe napsal recenzi na tuto sérku šéfe. Standa Pekárek je ultimátní dement, kterých po světě chodí opravdu hafo. Je ale nutné mít takovéto individum jako hlavní postavu a funguje to? No za mě moc ne. Dobu jsem nezažil, tak nevim, jestli to takhle opravdu chodilo, jestli to, tak to byla bída. Opět je ale otázka, jestli to funguje i filmařsky? Za mě opět příliš ne. Pachl je zvláštní režisér. Už u druhé série Pachla se uchyloval k tomu, že bruslil na tenkém lede mezi dramatem a parodií na něj. Podobně je to i tady. Karikaturní scény s tragickými vtipy s "chcáním klouzačky" střídá dobové drama s vypořádáním se politických názorů. Hádek se v hlavní roli snaží, postupem času dodá Pekárkovi i nějaký lidský rozměr ale obecně ty postavy jsou napsané tak divně voe. Komunistická parta STBáku je za mě nejlepší dvojka, kdežto zapřísáhli antikomunisti jsou absolutně nesnesitelní. Jestli byl toto tvůrčí záměr, tak nevím no... (01.05.2023)

Jen ne protiotázku, proboha. ČT už podruhé cílí do vlastních řad, zde do své problematické minulosti (i když "tel-evíze" není přímou předchůdkyní té nynější). Jan Pachl se ponořil do pro sebe téměř neznámých vod, zároveň opravuje pošramocenou pověst po příšerném Ten, kdo tě miloval. Karla Hynie si pamatuju jako dramaturga v devadesátých a nultých letech a jakožto letitému praktikovi mu věřím, že to bylo ve skutečnosti ještě mnohem horší. Seriál chytře postupuje od vychcané komedie, přes drama až k té hořkosti. Hádek je fantastickej, Jeřábek v mnohém připomene Libíčka, Klepl konečně jen neluxuje a dává vzpomenout na to, že je vynikající, jemný komik. Na Volhu jsem se těšil, jsem rád, že mě nezklamala a diváci (narozdíl třeba od Docenta) pronikli pod povrch a vnímali dílo trochu lépe. Že by to bylo tou normalizací? To, co se teď děje, je pro nás důležité, pane Pekárku. Když v tom jede Gott, tak já taky! Hlavně je důležité dát posluchači, co chce a zpívat všem režimům. Zůstanu svůj! (11.05.2023)