Jan Palach

Nějak nezaujal (14.11.2020)

,,Á, kolega Palach!" Faktografická rutina. Nečekejte nic převratného. Nečekejte formálně odvážný film. Nečekejte psychologický profil Jana Palacha. Zapomenutá epizoda Českého století, postrádající jakékoliv emoce. Paradoxně v každém rozhovoru Sedláček zmiňuje, že ho zajímá to co není řečeno v dialozích. Přičemž film je prázdnými frázovitými dialogy doslova přeplněn. (11.08.2018)

I když jsem počítal s tím, že dosavadní recenze budou pravdivé a film uplyne v klidném tempu, tak jsem neváhal kvůli pohledu na zpracování té doby. O to víc jsem byl překvapen i kvalitou filmu. Ten působivě podává tu tragickou historii, o které se dnes někteří lidé málem opět bojí mluvit. Velice zajímavé byly i úvodní epizody z brigády v Kazachstánu a ve Francii. Dále chování různých lidí v různých etapách roku 1968. K tomu úžasné kulisy doby a neokoukané postavy, které také působily dobově. Tohle všechno se tvůrcům povedlo. A to dokonce tak, že by film měla vidět hlavně mladá generace, ale jinak všichni Češi (Slováci, Čechoslováci). V tom je celá podstata filmu, ne v oslavě toho, že se nějaký mladík upálil. Jak tu místo hodnocení filmu skuhrají někteří „znalci“. Může se stát, že i já u některého filmu nebudu chápat, proč se o daném tématu musel točit film. Ale to u Jana Palacha zcela odmítám, protože je to o úplně něčem jiném. Pouze na konci filmu jsem postrádal pár psaných vět, že JP nebyl jediný a uvést pár dalších jmen. Pátou hvězdu přihazuji za … za to všechno. Zároveň si také myslím, že tento film nebude mít v naší zemičce velkou návštěvnost. (23.08.2018)

Skvělý 😎 (26.08.2018)

Filmový příběh o Janu Palachovi. Očekával jsem asi o něco lepší snímek, než jsem dostal. Ne že by byl film špatný, ale přeci jen bych předpokládal, že dostanu mnohem víc, když se děj snímku točí kolem osudových převratných událostí a jednoho podstatného činu našich dějin. Asi největším mínusem pro snímek je fakt, že každý ví, jak celý film vlastně skončí, a proto se jen čeká na tento okamžik. Jenže než přijde, tak se ve filmu nic moc podstatného neděje. Sledujeme jen mladého introvertního muže a jeho život. Chození se svou přítelkyni, návštěvy u své matky v rodné vesnici, radost s přijetí a následně studium na vysněné vysoké škole a nebo pokec se svými spolubydlícími nad politickou situací v zemi. Do toho zaznívají skvělé hudební písničky tehdejší doby, což je naopak velké plus pro snímek, tak i samotná výprava odrážející konec 60. let. Chyběli mi tam však silnější momenty, které by si člověk zapamatoval. Ani třeba např. vjezd vojsk Varšavské smlouvy do Československa není nijak intenzivněji zpracován, pouze jej slyšíme z Janova rádia. A samotná postava Jana Palacha není na tolik výrazná, aby dokázala utáhnout celý film, což je způsobeno scénářem, který asi má reflektovat skutečného Palacha. Samozřejmě, že nejsilněji zapůsobí závěrečných asi dvacet minut, kdy již pozorujeme Jana Palacha v posledních minutách jeho života, od přípravy až po uskutečnění aktu, to je ale na celovečerní snímek strašně málo. (25.09.2018)

Pravdivý a smutný příběh (25.09.2018)

Film se skvělým soundtrackem, výkony herců a dobovým zpracováním. Jedna věc co mi trochu vadila je ten střih, jako bychom se na to vše dívali s jakýmsi odstupem a nevnikli přímo do děje. Byly tam velmi silné momenty, avšak mohly tvořit celý film. (27.09.2018)

Chtěla jsem dát režisérovi Sedláčkovi šanci, ikdyž mě jeho tvorba v posledních letech nijak zvlášť neuchvacuje... Ovšem bohužel, mě nijak nepřekvapil... Film by mohl být minimálně o 30 min kratší. Jsou tam i historické nesrovnalosti a zbytečné chyby v rekvizitách... Film dobově neodpovídá. Textově odpovídá spíš knize než filmovým dialogům, ale abych nebyla moc kritická... výběr herců se mi líbil, jsou to nové tváře co by se mohli udržet (někteří), avšak žádné extrémně úžasné výkony jsem neviděla... V kině se mnou seděla řada pamětnic, které si častokrát povzdychly nebo se zasmály. K hodnocení je to spíš takové 2+ hvězdy, 75% rozhodně film nedosahuje... (03.10.2018)

Lehce nudný historický životopis postrádající jakýkoliv náznak nějaké odlišnosti od stovek ostatních životopisných filmů. Celkový popis života Jana Palacha roztáhnutý na necelé 2 hodiny zaujme pouze v pár scénách z okupace + samozřejmě závěrečná scéna upálení. Zbytek filmu jenom taková nezáživná omáčka okolo. Film nějak extra nenadchne, ale ani neurazí. 6/10. (13.01.2019)

Filmařský řemeslo solidní, faktograficky asi v pořádku, herecký obsazení fajn (Viktor Zavadil v roli Palacha válel). Asi nejvíc mě zaujala dobová atmosféra, na který se hodně podílela výprava a skvělý kulisy, kdy pražský ulice brázdily nejenom dobový auta, ale i tramvaje. Jen jsem v závěru postrádal ještě zmapování posledních dní Palachova života v nemocnici, reakce jeho blizkýho okolí na jeho čin a aspoň dovětek v podobě titulků, co jeho čin pro tehdejší společnost (i po dvaceti letech v roce 1989) znamenal. Souhlasim s názorem, že tenhle Sedláčkův výtvor funguje líp jako výpověď o tehdejší době než o Palachovi samotnym, tři silnější hvězdy. (13.01.2019)

Od filmu Jan Palach divák čeká v podstatě tři věci: 1. že se něco dozví o době, kdy se čin stal 2. o jeho vykonavateli 3. o jeho průběhu. Pokud se pokusím zhodnotit film tímto pohledem, docházím k závěru, že: 1. o době jsem se něco dozvěděl, ale pokud bych o tomto časovém úseku nikdy dřív nic neslyšel, asi bych byl celkem zmatený. Ve filmu je spoustu náznaků, ale trochu mi přišlo, že kontrast mezi jarem a podzimem 1968 není nijak velký a že se vlastně nic moc hrozného nestalo. Na druhou stranu, jedna z nejlepších scén je zamalovávání nápisů "Russians go home" na fasádě domu. 2. o Palachovi jsem se v podstatě nedozvěděl nic. Jaký byl student, co ho vedlo k jeho činu, co se mu honilo hlavou ... tady Sedláček / Kantůrková zvolili jistotu nedostatku pramenů a nepokusili se dostat Palachovi do hlavy. Vyhnuli se tím sice spekulacím či patetickým proslovům, ale Jan Palach pak z toho trochu vychází jako neživotný panák pohybující se bezemočně světem s kamenným výrazem, aby se pak "nepochopitelně" stal pochodní č.1. Samotný čin pak je zrekonstruován s mrazivou přesností a všemi známými detaily. Co trochu chybí jsou následné události - hospitalizace a pohřeb/demonstrace. Výsledek? Něco mezi třemi a čtyřmi. Film Jan Palach není špatný, jen mohl být trochu lepší a kontroverznější. Je to sázka na jistotu s klasickými filmařskými postupy, nicméně řemeslně velice dobře zvládnutými. Takže nakonec tedy ty čtyři. (13.01.2019)

Čekala jsem od filmu víc. Zbytečné dlouhý úvod (stačila by hodinka, některé scény naprosto zbytečné), ne zrovna dobrý výběr herce v hlavní roli (stále stejný nic neříkající výraz, hraje tak nějak toporně a jako by byl mimo), samotný protestní moment nacpaný v posledních minutách filmu. Víc jak 2* dát nemohu. (13.01.2019)

Film je natočen tak, jak lze předpokládat, že vypadat bude. Kvalitní hraný dokument. (13.01.2019)

Mohl to být skvělý film na silné téma, ale bohužel není, velká škoda. (17.01.2019)

Naprosto nechápu zdejší nízké hodnocení tohoto filmu. Když už pro nic jiného, tak proto, že jsme snad Češi, ne? A tohle výročí, tenhle člověk a tyhle události jsou v tomto filmu vyobrazeny velice dobře, pravdivě a správně. Realističtější film z téhle doby jsem snad neviděl. Ve všech možných Pelíškách, Báječných letech pod psy apod. člověk vidí celou tu dobu více jako vzpomínky pamětníků než jako okno do minulosti. A vzpomínky jsou to zpravidla se vším všudy, tedy tu o něco víc růžové, tu o něco černější než byly.. Styl filmu Jan Palach se mi hrozně moc zamlouvá, protože má být právě takovým oknem do věcí minulých, které formovaly naši dnešní zemi a bohužel ne stát ale rozhodně mysl mladých lidí, protože dnes je mnohem více buřičů a svobodomyslných lidí ale hlavně lidí, kteří vzali svobodu za svou a je to pro ně přirozenost. A tím oknem skutečně je. Celý snímek působí stylem reportáží, dokumentu a životopisu a skutečně nic nepůsobí nerealisticky - postavy jsou nezvykle přirozené a uvěřitelné a dialogy plynou jak ve scénách v hospodě, tak na vinici a všude jinde přesně tak, jak je člověk sám zažíval a zažívá, když se do nich dostane i dnes. Celý film tak působí výjimečně lidsky a celý proces Okupace (s velkým "O" píšu úmyslně) tu vidím v úplně nových barvách.. očima studenta, který žil svůj život a svět se nezastavil jen aby se z něj stal ústřední hrdina děje směřujícímu k jeho závěru. A právě tak je utnuta i závěrečná nota filmu.. tak nečekaně, jak musela přijít všem, kteří tohoto muže znali. Mimo pietu musím dodat.. Já nejsem žádný fanatický patriotista ale při těch scénách se v člověku tak neskutečně bouří krev...... Národ, který se sklonil..dokonce dvakrát.. ačkoliv mohl řvát.. a mohl řvát tak, že by armády musely couvat, otáčet se a prchat. Největší zločiny, co na našem národu a státě byly ve 20.století spáchány jsme si bohužel zavinili sami. Nebyli jsme žádné Polsko, zaskočené v noci, přepadené ze zálohy kudlou vraženou do zad a bez možnosti se postavit na odpor. Byli jsme stádo blbců, co si šlo tanky do ulic Prahy fotit místo aby po nich začalo házet zápalné lahve a zabíjet "tajné" na potkání.. Nene.. nejsme Rumunsko, nejsme ani Maďarsko... Ale měli jsme Palacha, měli jsme další "pochodně"... a dnes máme svobodu a odkaz, který by snad někdy příště mohl být důvodem, proč by se historie konečně přestala opakovat. Asi jsem se trochu zasnil, když tak koukám na délku komentáře, ale vězte, že po zhlédnutí filmu se zasníte taky. Alespoň bych vám to moc přál. 5/5 (20.01.2019)

Hodnocení v modrých číslech jen dokazuje, že tenhle národ a lidi se pomalu, ale jistě smiřují s touto dobou. Máme se mnohem lépe než hrdinové tohoto příběhu, ale jsme na nejbližší cestě si historii zopakovat. Národ, který si nechce a nedokáže připomínat minulost, nepoučí se z ní, je připraven si ji zopakovat... (21.01.2019)

Poslední dobou na mě Jan Palach vyskakuje všude, ať už s ohledem na výročí jeho činu, nebo několika lidem, kteří se snažili také upálit. Film takový je na čisté a pěkné 3 hvězdy, jenže v posledních deseti minutách se film přerodí do TAKOVÉ síly, že jsem byl zařezaný v křesle a občas i zapomněl dýchat. Atmosféra toho činu byla z filmu neuvěřitelně cítit. Stejně jako celá ta doba, která mě nikdy nepřestane fascinovat. Je to další velmi povedená sonda do dob, které snad už nikdy nezažijeme, protože i díky tomuhle filmu můžeme my mladí vidět, jak komunismus byl. (21.01.2019)

Klasická nudná sedláčkovina. Když jsem viděl České století, bral jsem to s nadhledem, v Bohemě už jsem neměl takovou trpělivost a ztěží jsem shlédnul všechny díly a Palach? Znovu se točilo povětšinou v interierech a na pár vybraných místech v Praze. Jinak se člověk nic podstatného o Palachovi jako takovém nedozvěděl. A ani samotný akt na konci u člověka nevyvolalo dostatečnou emocionální reakci, která měla přijít už době samotné ve které se snímek nacházel. Promarněný potenciál který ukázal, že dlouhodobě český filmař neumí udělat historický snímek, který by nevypadal trapně. Palach si zasloužil lepší scénář, lepší zpracování a lepšího hereckého představitele Palacha, bohužel snímek zapadne za pár let do bahna české filmové tvorby a možná to někdo bude poukazovat jak by se historický snímek neměl dělat. (03.02.2019)

Asi se dá souhlasit s ostatními, že film je natočen tak nějak pokud možno co nejstandardnější životopisnou formou. Jak vždycky říkám, že nemám rád, když se filmu nadržuje jen proto, že je podle skutečných událostí, tak u tohohle filmu to bylo asi nejtěžší se pohlídat, abych totéž neudělal sám. Závěrečná scéna, na kterou se vlastně čeká, je velmi silná. A také řadí film do té nešťastné kategorie snímků, které klidně rád doporučím, ale sám se na něj víckrát dívat nebudu, protože se odmítám dobrovolně znovu emocionálně vyčerpávat (zpravidla filmy s tragickou tématikou). (17.02.2022)

Sledoval jsem tento film 2 dny po premiéře 23.8.2018 v sále kde bylo obsazeno asi 10% míst. Myslím, že to ukazuje rozpoložení české společnosti a lhostejnost ke zločinům minulého režimu a i těm kdo proti němu bojovali a nakonec položili život. Možná je to i kvůli tomu, že film je spíše intimní životopisné drama, ale ne pompézní oslava hrdinství, které by třeba probudila pocit národní hrdosti. (24.08.2018)