47 metrů: Mimo klec

Nad zatopeným Mayským pohřebištěm s točitým schodištěm ( doména Evropy a nikoli Střední nebo Jižní Ameriky), raději mávnu rukou... Kolik generací kříženců Žraloka Bílého a Žraloka Útesového by zde muselo z nějakého důvodu žít, aby přišlo o zrak a "vybledlo"? Nejméně deset... Vzhledem k perfektní orientaci by již první "milostný" pár odtud našel cestu zpět do otevřených vod rychleji, než by herci stačili vysvléci plavky... Člověk není na Jídelním lístku, který Matka Příroda dala těmto "Lékařům moří a oceánů" již před 230 miliony let... Navíc, člověk je samá kaloricky nevýživná kost, svalstvo a oproti na kalorie bohatému tuku ploutvonožců a jiných mořských savců, ale i ryb, je i sebevíce korpulentní dáma či pán jen chudou náhražkou... Nuž, i v tomto snímku jsme se dočkali žraloků s vysokým IQ (oproti průměru), ale přesto tak hloupých, aby naráželi do do pro ně úzkých skalních tunelů, a nevyužívali Lorenziniho ampule, které i zcela slepému žraloku prozradí bioelektrické pole produkované každým živým tvorem... Závěrečné zcela nesmyslné scény záchrany obou sotva 50 kg vážicích dívek, už byly na mne až příliš. Více než tunový žralok, schopný silou skusu překousnout ocelové lano, navíc svým masivním ocasem vymrštěný celým tělem z vody (jako při lovu na ploutvonožce), s bídou v pase 60 cm měřící dívčinu pouze čelistmi povrchně zraní, přestože by z ní ve skutečnosti udělal kusy dva... Dejte mi svatý klid, abych byla schopná tyto hlouposti rozdýchat, zavřít obě oči, a za celkem zdařilé animace žraloků dát snímku alespoň 20% a tedy 1 hvězdu... Jen se modlím, abychom se nedočkali třetího dílu... Bůh opatruj žraloky ode všeho lidstva, a zvláště scénáristů a režisérů! (01.12.2019)

Pokračování úspěšného, žraločího, survivalu dopadlo dle očekávání, takže se potvrdily moje obavy, že jediná společná věc s ,,prvním dílem" bude název. Určitě se, však, nenechte odradit, zdejšími, udělenými odpady, protože to tak hrozné není, dokážete-li udělat několik ústupků a nebudete-li nad tím nepřemýšlet. Pokud na to, navíc, budete koukat jako na samostatný film, nikoliv sequel, tak by vám z toho mohl vyjít krásný průměr, jako většině místních uživatelů. Ohledně hereček se nedá najít nic pozitivního, vzhledem k tomu, že byly většinou pod vodou, kde předvedli pouze iracionální jednání. Také se nedá rozeznat kdo je kdo, ale to není takový problém, jelikož ani vzhledově není oč stát. O největší zklamání se jednoznačně postarali umělí žraloci, jejichž scény částečně zachraňovala hudba, navozující mírné napětí, hlavně při ,,jump scares" a za příjemnou atmosféru můžeme vděčit krásným podvodním jeskyním, které mohu doporučit jako největší lákadlo tohoto filmu. Scénář je dost hloupý, ostatně jako zúčastněné slečny a debilní závěr rujnuje veškeré kladné dojmy, které jste si z předešlého dění mohli odnést. - Kdo hledá horor s klaustrofobickým zaměřením, žraloky, případně má rád survival subžánr, tak zřejmě zklamaný nebude, protože na jedno shlédnutí je výsledná kvalita přijatelná. (03.01.2020)

Když před dvěma roky natočil režisér Roberts prvních 47 metrů, udělal mi opravdu velkou radost. Osobně totiž považuji 47 Meters Down (2017) za nadprůměrnou záležitost a to hlavně díky velmi solidní atmosféře a taky faktu, že se sám rád potápím (už mám za sebou pár ponorů s instruktorem) a potápění v kleci se žraloky je můj velký sen. I z toho důvodu jsem se na dvojku vážně těšil, přestože bylo avizováno, že rozhodně nepůjde o žádné klasické pokračování. Johannes Roberts nechtěl točit jen kopii sebe samého a tak se rozhodl pro razantní krok – tentokrát se nešlo do klece, ale do zatopeného mayského města / pohřebiště. Což o to, exotické prostředí bylo nádherné, podvodní záběry na pozůstatky staré civilizace super a děvčata v bikinách taky ušly (zvláště pak dcera slavného představitele Ramba či Rockyho Silvestera Stalloneho), ale bohužel se opět nevyvaroval množství viditelných kiksů a nelogických prvků, které jsem byl v jedničce ochotný přehlédnout, ale tady mi lezli dost na nervy – a musel si jich všimnout i úplný laik. No a to se týkalo i samotného příběhu jako celku. Divák se dočká několika lekaček a překvapivých útoků žraloků (kteří mimochodem zrovna moc dobře udělaní nebyli), poseroutkové si možná cvrnknou do kalhot a věřím, že ocitnout se v podobné situaci tak se poseru asi taky, ale dost mi vadila celková uječenost a přehnanost některých věcí – zvláště pak když se žraloci objevili někde, kde by se neměli už jen kvůli své velikosti možnost dostat, natož se tam i otáčet extrémní rychlostí. Největším úletem však byl úplný závěr. Tady se přikláním k těm, kterým se tímto okamžikem film zhnusil minimálně o polovinu. Naprosto nereálné, přehnané situace a digitálně ne moc dobře zvládnuté útoky žraloků, ale i poslední zoufalý boj obou dívek o přežití ve vodě plné krvavé návnady a hejna žraloků. Škoda, ale jde jen o obyčejný průměr. 50% (03.11.2019)

Dvojka je pokračovanie, ktorá snáď ani vôbec nenadväzuje a je to jedno s tých voľných pokračovaní, ku ktorým sa našrobuje sequel iba preto, lebo mal prvý diel úspech. Jednotka mi prišla celkom fajn, aj v rámci námetu, napätia, akcii a hlavne brilantného prostredia, ktoré dýchalo nečakaným útokom každú chvíľu. Tu v dvojke to napätie chýba. Sú tu tento krát zaujímavé ruiny, ale inak je tam všade tma, útoky žralokov sú občas nečakané, ale nie to nič strhujúce. Navyše to kazia príšerne efekty a aj prehnané finále, kde som sa už naozaj chytal za hlavu. Škoda, jednotka od toho istého režiséra bola fajn a prvá polka druhého dielu tiež. 50% - 2* (25.06.2021)

Je možný, že mě to bavilo více, než před 2 roky jednička. Má to svižné tempo, dobrou atmosféru, několikrát jsem se dost dobře lekl. Žraloci ale průměrný, na postavách mi nezáleželo, i když holky to byly celkem fájn, smrti průměrný, ale zase jich nebylo málo. Závěr byl sice debilní, no mělo to alespoň šťávu. Na jedno zhlédnutí, je to asi v pohodě. (09.11.2019)