Režie:
Aku LouhimiesKamera:
Mika OrasmaaHudba:
Lasse EnersenHrají:
Eero Aho, Johannes Holopainen, Jussi Vatanen, Aku Hirviniemi, Hannes Suominen, Arttu Kapulainen, Paula Vesala, Samuli Vauramo, Joonas Saartamo (více)Obsahy(1)
Stalin a Hitler si v roce 1939 domluvili rozdělení vlivu v sousedních zemích a brzy zahájili i jejich porcování. A nikdo jim v tom příliš nebránil. Společně obsadili Polsko, Stalin zabral Lotyšsko a Estonsko. Na řadě bylo Finsko, po kterém Rusové žádali vydání Karélie ležící na jejich hranicích blízko Leningradu. V listopadu 1939 bez vyhlášení války vtrhla Rudá armáda do Finska, ale i přes mnohonásobnou převahu v mužích i zbraních nedokázala finskou obranu prolomit. Až po několika měsících tzv. Zimní války vybojovali na Finsku část území. V roce 1941 se situace změnila. Německá armáda vtrhla do Sovětského svazu a Finsko se rozhodlo vybojovat obsazené pohraničí zpět. Tento válečný konflikt mezi malou severskou zemí a totalitní komunistickou mašinérií připomíná boj Davida s Goliášem. Válečné drama Neznámý voják vypráví příběhy jedné finské jednotky, která se postavila během této války na obranu země proti agresorovi. Film vystihuje drsně a realisticky skutečný válečný konflikt, vidí jej očima různorodé skupiny mužů, kterou pevně spojila válka. Film vznikl podle knižního bestselleru Väinö Linny, který pro jeho příběhy čerpal i z vlastní zkušenosti. (Cinemart)
(více)Videa (2)
Recenze (258)
Krásný film. Pohled zblízka na všední dny vojáků v první linii. Přiblíženo je sice jen několik osudů, ale nakonec cítíte úplně s každým, kdo se tam brodí bahnem a sviští mu kolem hlavy kulky. Také vnímáte, jak vzdálení jsou těmto obyčejným vojákům generálové, plukovníci, majorové a vůbec politici, kteří tu válku vymysleli a nahnali do ní táty od rodin. Doporučuji udělat si někdy ty tři hodiny čas a ponořit se do vyhraných i prohraných bitev této nesmyslné války. ()
Válečné běsnění na hranici mezi Finskem a Ruskem v letech 1941 až 1944, vyobrazení hrůz a strádání řadových vojáků mě bolelo, měla jsem pocit, že jsem mezi tím svištěním kulek s nima.. Eero Aho to jako ostřílený mazák potáhnul výborně a byl mi nesmírně sympatický, ta jeho revolta proti nadřízeným gumám mi byla srozumitelná.. Krásně natočená mrazivá záležitost.. ()
Lesy Finské republiky uvádějí: Kterak myslivci vyháněli ruskou škodnou.. Opus o rytířích bílé Karélie skáče mezi postavami jak zajíc po poli a sic je po technické stránce vcelku konkurenceschopný, nedokáže ty tři hodiny rozčísnout bizarnostmi ve stylu německo-amerického stolování ve Fury či úřadování Einsatzgruppe v Jdi a dívej se. Nemám rád, když mě u válečného filmu přepadne otupělost.. ()
║Rozpočet EUR7,000,000 ($8miliónov)║Tržby Celosvetovo $15,717,000▐ Jednoznačne som čakal viac. Pre porovnanie podobné ruské filmy za posledné roky (Bitka o Sevastopoľ, prípadne aj ...a rána sú tu tiché) sú určite pútavejšie. V tomto prípade na danej 3 hodinovej ploche mi to príde dosť ploché, ničím zvlášť prevratné, niečo ako poľské filmy Wolyn, či Katyn. Okrem jednej zaujímavejšej postavy, sú ostatné akési nezáživne, proste len figúrky, ktoré občas v priebehu padnú v boji ale nič zvláštne k ním nepociťujeme. Technicky je aspoň dodržaný štandard. /60%/ ()
Film je treťou verziou filmovej adaptácie románu Tuntematon sotilas (1954) fínskeho spisovateľa Väinö Lynn (1920-1992). Ten v roku 1940 nastúpil na vojenskú službu a ako poddôstojník bojoval v guľometnej rote pri obsadzovaní Východnej Karélii. Filmové verzie jeho knihy vznikali v roku 1955, 1985 a teraz tretia 2017. Scenárista Jari-Olavi Rantala tvrdí, že ich film nemá nič spoločné s predchádzajúcimi dvoma filmami. Na základe tohto filmu bola taktiež vytvorená štvordielna televízna verzia. Ja mám 180 minútovú verziu ( upravená verzia má 130 minút). Film bol natočený na území vojenskej jednotky brigády Karélia vo Vekaranjärvi a posledná bitka vo Santahamini . Dej sa odohráva v pokračovacej vojne (1941 až 1944), ktorá nasledovala po Zimnej vojne (tá vypukla 30.11.1939 keď ZSSR bez vyhlásenia vojny napadol Fínsko). Táto vojna skončila prímerím 13.3.1940 a Fínsko muselo odstúpiť Sovietom Rybársky poloostrov, Ladožskú Karéliu a Karelskú šiju. Ale v roku 1941 sa situácia zmenila a tak 10.7.1941 začali nemecké a fínske vojska boje na línii Karélie až po poloostrov Kola. Sovietske vojska ani tu neboli pripravené a útok nezastavili. Sovietsky zväz zachránila neochota Fínov pokračovať v boji po dosiahnutí svojich hraníc z roku 1940 (6.12.1941). A presne o tom je tento film. Výborné je, že je historický úplne presný. Ale hlavné posolstvo filmu je úplne pacifistické a celý film je vedený z rešpektom pred fínskymi, ale aj sovietskymi vojakmi (neukazuje ho, ako darebáka dobyvateľa). Takže ide o výborný film, ktorý vykresľuje kvalitatívne a historický spoľahlivý dramatický príbeh. Neznámy vojak je však predovšetkým vojnová dráma, ktorá v sebe nesie silu protivojnovej myšlienky, kus fínskej histórie a vieru, že človek by mal ostať verný svojim hodnotám. ()
Galerie (51)
Photo © Elokuvaosakeyhtiö Suomi 2017
Zajímavosti (6)
- V prodloužené verzi filmu, když kapitán Kariluoto (Johannes Holopainen) pozoruje vojáka zasaženého při hodu granátem, vystřelí ze svého samopalu Suomi m/1931. Ten však vydá značně odlišný zvuk než jaký vydává ve zbytku filmu. (Mirecek42)
- Film je volně založen na skutečné postavě jménem Viljam Pylkäs (28. února 1912, Valkjärvi – 6. února 1999, Lempäälä), který byl předlohou pro hlavního hrdinu filmu jménem Antero 'Antti' Rokka, podle knižního románu „Neznámý voják“ spisovatele jménem Väinö Linna. Spisovatel Linna a Pylkäs spolu bojovali v Pokračovací válce (1941–1944). Události, jejich umístění a chronologie byly autorem upraveny, ale charakter hlavního hrdiny a jeho spolubojovníků našel spisovatel Linna ve skutečných osobách. Například slavná filmová scéna, kdy Anti Rokka zastřelí sám mhoho rusů a zastaví tak útok, se Pylkäsovi opravdu stala a byl při ní zraněn do hlavy. Během této bitvy dosáhl zabití 83 potvrzených nepřátel. (JerryBrno)
- V jedné ze scén při závěrečném ústupu po odhození těžkých zbraní do vody, je možné vidět finského vojáka, který je mimo jiné ozbrojen lukem a šípy. Posléze se o luku vojáci dokonce v jednom z rozhovorů zmiňují. Luk samozřejmě není běžná zbraň druhé světové války, takže se dá předpokládat, že sloužil k lovu potravy. (honza.kuzel)
Reklama