47 metrů

O dvě třídy lépe vystavěné než The Shallows. In the Deep má oproti filmu s Blake Lively lépe vystavěný scénář, atmosféru a fakt, že žralok je zde jenom jakousi přidanou hodnotou, jelikož hlavními "predátory" jsou zde paranoia, strach a fakt, že Vám každou sekundou může dojít kyslík. In the Deep je velmi povedenou atmosférickou thrillerovou jednohubkou, která ještě více posiluje v "infarktové" finálové části. Nebýt rozvláčného začátku, neváhám snímku dát plný počet. Tohle je totiž v rámci survival žánru velmi povedený kousek. (14.08.2016)

,,Je to něco jako ZOO, akorát v kleci budete vy! '' ----- Na počátku žraločích survival filmů nebylo světlo, ale Čelisti. Od těch dob se lecos natočilo a kvalita filmů ociluje od naprostých šíleností typu Žraločí tornádo se svými snad už 5 díly a podobně debilní Deep Blue Sea po třeba dle mého názoru velmi zdařilý a drsný australácký The Reef. Někde mezi tím jsou promarněné Shallows, kde mně teda osobně víc než žralok zajímala kočka jménem Blake Lively, díky níž jsem se na to co se děje s přílivem ani nemohl pořádně soustředit... Abych výčet posledních filmů kde se objevují tito nádherní a mnou obdivovaní predátoři nenechal nekompletní ještě je tu názvově zavádějící kravina 47 metrů mimo klec, jejížto název by slušel spíše tomuto snímku. Začátek tohoto filmu je takový jaký máme rádi. Tropický ráj, Mexiko, tyrkysové  průzračné moře a dvě mladé kočičky turistky co si chtějí trochu zablbnout aby bylo doma o čem vyprávět u papírových kelímků ve Starbucks. Potěšilo mně, že jedna z nich byla Mandy, kterou mám také docela rád. Od rozpustilého pobíhání po městech Evropy s bodyguardem coby neposlušná dcera prezidenta of USA pravda krapet zestárla, je ale pořád zatraceně pěkná ženská po níž mlsně koukne jistě nejenom velký bílý.  Já jsem jednou na jakémsi skutečném homevideu co pak někdo šoupnul na net viděl také takovou dvojici co se spustila v kleci do modré tmy za Brusíčkem. Jestli si někdo myslí, že zkouška ostří několika řad žraločího chrupu na tyčkách klece je jen filmařská licence, tak se mýlí. To co ze tmy připlulo možná nemělo úplných šest metrů, ale pustilo se to do klece s takovou vervou, že jeden borec málem přišel o ruku, druhej přišel o  foťák a klec to slučně zohýbalo a odrbalo. Nebylo úplně vidět, žda se kolem osádky klece zakalila voda, ale pokud ano, jistě to nebyla krev. Když je vytáhli, vypadalo to že se k moři ta dvojka už nikdy nevypraví ani na sledování východu slunce z balkonu kilák vzdáleného hotelu. Proto by mně nikdo do ničeho takového nikdy nedostal i kdyby mi tvrdili, že Mandy a Blake půjdou dolů se mnou a ta tmavá skvrna dole je delfín Flipper co se chce se mnou spřátelit. Divák nemusí být Prušinovský aby vymyslel jak se scénář bude vyvíjet dál. Mně osobně překvapila ta určitá věrohodnost děje. Pravda s tím lanem to bylo trochu přes žraločí ploutev, i s leckdy posledním nádechem z lahve (bomba se neříká!) ale jinak nemám moc co vytknout. Závěr je super. Filmaři si s divákem skvěle pohrají, otráví ho, protože si řekne... Jéžiš..tohle tu už bylo stokrát. Ale ono to tak není. Film jsem viděl ve 3D s prostorovým zvukem a řeknu vám, že mísa chipsů zůstala nedojedená. Takhle slušně v napětí mně hned tak nějaký film dlouho neudržel. A protože je to tu teda sakra podhodnocené, dávám o hvězdu navíc a je to za 5 světlic bez debaty. Tohle byl jeden z nejlepších žraločích survival filmů co jsem kdy viděl! PS. Obsah TV prima je na pěst, nečtěte ho. Nevykecali tam akorát kolik stehů na noze Mandy měla!!!  * * * * * (23.07.2021)

Vše nasvědčovalo tomu, že toto léto uvidíme nový nejlepší žraločí survival horor v dějinách. Blížil se totiž příchod ambiciozních Shallows. Zůstalo však jen u očekávání. Mělčiny naprosto propadly, a tak se zdálo, že vše zůstane při starém. Jenže hned vzápětí se ze dna oceánu zcela nečekaně vynořil snímek 47 Meters Down a žraločí prvenství si překvapivě ukousl pro sebe. Tam, kde si Shallows vylámaly všechny zuby (žraločí chování, digitální efekty, atmosféra), slaví 47 Meters Down úspěch. Kvalita se dlouho pohybovala někde mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale závěrečná halucinační pointa nakonec rozhodla o lepším hodnocení. Nejedná se tedy o žádné veledílo, ale v rámci daného subžánru je nutno považovat 47 Meters Down za nového krále. (02.08.2016)

Jak natočit dobrý horor se žraloky, když je scénář levnější než thajské společnice a nejsympatičtějšími postavami jsou právě žraloci? Johannes Roberts by o tom zvládl krátkou přednášku, protože jeho režie je dobré dvě třetiny filmu poměrně vynalézavá a zájem diváka o osudy dvou hysterických pipin uvězněných pod vodou drží zdařile nad vodou. Především ve chvílích, kdy holčiny vynuceně opouští pohodlí klece, je atmosféra díky intenzivní hudbě a zmáknutým lekačkám opravdu nepříjemná. Netradiční konec ale potěšil jen napůl a určitě mě jako lidumila mrzí nízký počet roztrhaných na kusy, byť se tím znásobuje uvěřitelnost instinktivního chování žraloků. Slabé 3*. (05.02.2018)

Katka s Bětkou jsou děsně kůl, avšak tak trochu hysterické piče. Patrně z výše uvedeného důvodu zrovna kopnul Bětku do prdele její kolík, no a nejlepší náplast na takový mindrák je vydat se na jih, v tequilovém komatu tam opíchat pár Chuanů a posléze si skáknout zapotápět se mezi velké bílé svině do Mexického zálivu, i když krutě ostřílená Bětka do té doby akorát tak šnorchlovala ve vaně mezi kachničkama. Roztomilá nehůdka na sebe nenechá dlouho čekat, o čem by to taky jinak bylo, a než byste řekli „tupá kunda“, ocitnou se obě pipky v dost bezvýchodné situaci. No, bezvýchodné … Pořád mají tři krásné možnosti. Buď si hysterickým trojčením a ječením do masky co nejrychleji vydýchat bomby a pojít, nechat se ohlodat velkou bílou sviní a pojít, nebo se z padesáti metrů chytře co nejrychleji vynořit, uhnat si kesona a pojít. Holky se rozhodly blonďatě zkombinovat všechny varianty. Podmořské záběry stoji celkem za vyližprdel, květnaté dialogy se větší část filmu omezují jen na máchovsky otřepané „Bětkóóóó! Katkóóóó! Pomóóóóóc!“ a stejně kvalitní herecké výkony by podal i neoprén s rebrýtrem, netrpělivě čekající zavěšeni ve skříni na další řízkový zájezd na bázi do Chorvatska. Nicméně i za těch pár šušňů je to dramaticky dobře zvládnuté, napínavé a indexem zábavnosti to dýchá na hřbetní ploutev letošním Mělčinám. A navíc se tu žraloci po dlouhé době chovají jako paryby, a ne jako vysokoškolsky vzdělaný predátor s doktorátem z logiky a strategie požíraní humanoidů. Jen mě trochu mrzelo, že ty frfně selektivně nežerou příslušníky pobřežní hlídky. (16.08.2016)