47 metrů

Mám rád filmy o žralokoch. Od vtedy čo som si pozrel Spielbergove “Čeľuste" trpím žraločov závislosťou. Videl som už mnoho snímkov s touto tématikou. Niektoré boli fakt hodne dobré, iné za moc nestáli. Nedávno som natrafil na titul "47 metrov". Bolo to celkom príjemné oživenie v rámci žraločích thrillerov. Snaha o dramatickosť sa vydarila. Príbeh dvoch amatérskych potápačiek, ktoré zostali uväznené štyridsať sedem metrov pod morskou hladinou v obkľúčení krvilačných žralokov ma zaujal a po celý čas držal v napätí. *** (04.02.2019)

Fantastický Smrtiaci príliv s geniálnou Blake Lively ponúkol všetko to, čo 47 metrov ponúknuť malo... a neponúklo. Väčšina filmu je o tom, ako sa dve mladé ženy prekrikujú v klietke na dne mora, dochádza im kyslík a občas nad nimi strašidelne prepláva veľký tieň s plutvou. Čo o to, skresať rozpočet takýmto spôsobom je šikovné. Pre producentov. Ale divák z neho veľa nemá. Otázkou je, čo od toho očakávate. Na základe toho sa bude odvíjať vaše výsledné hodnotenie. Ja som čakal kvalitný žraločí horor. Toho som sa nedočkal. Nejde ani tak o to, že mŕtvol je málo. Tých vlastne nebolo enormne veľa ani v Čeľustiach: žraločom thrilleri, ktorý dodnes nebol prekonaný. Čeľuste ale mali sympatických hrdinov, skvelé akčné scény, parádnu atmosféru, super výpravu, hudbu jak hovado a živelnú réžiu. 47 metrov je lenivo natočené, neprekvapivo napísané, postavy sú slabé a každú chvíľu si hovoríte „to čo preboha robíš, načo, prečo, začo?“. Napriek tomu by som to s touto snímkou úplne nevzdával. Na konci má jeden nezabudnuteľný záber (rozsvietenie svetlice), občas je to napriek rutinnej réžii slušne napínavé, podmorská výprava je dobrá, nápad s klietkou originálny, na herečky sa dobre pozerá a scén so žralokom je dosť, hoci treba dodať, že väčšinou len „pôsobivo“ prepláva tesne nad hrdinami nejaký fajnový 7-metrový macko. Dvojka sa mi páčila viac. (23.11.2016)

Budeme-li se bavit o tom kovovém zařízení s příkrmy, které spustila posádka lodi do moře, nezbývá nic jiného, než zalitovat, že jim to žralok nesežral i s navijákem.. Sestry, co si musí něco dokázat, neztrácejí kyslík zbytečnými řečmi, když ten začne docházet (což nám ukazuje digitální měřák), tak to musí ještě publiku sdělit, aby v tom měli všichni jasno a technických aspektů potápění se to drží tak striktně, že jsem jen čekal, kdy se z magické hlubiny vynoří delfín s Jacquesem Mayolem a dají skrze svá ústa těm dvěma vzduch z vlastních dýchacích orgánů. Ano, je to chvílemi napínavé (tomandandy) a žraločí nenažranost částečně vysvětlí závěrečná scénáristická finta, ale na rozdíl od realistického The Reef v tom většinu času vidím jen přihlouplé plácání na dně nádrže plné brokolice.. Scházel mi epilog, kdy by Stuart Lise sdělil, že to nemyslel vážně, když jí řekl, že je nudná, ale stejně se s ní rozejde, protože má velký zadek.. (21.03.2018)

Neoslnivý podvodní výlet bez přítomnosti Unterwassermanů. Dvě pipiny, které do klece může dát jen Alexandre Aja, dohlížející na fim z pozice producenta, se kdesi v Mexiku potopí do hloubky 47 metrů, aby si zblízka prohlédly bílé žraloky. Cosi se posere, pipiny zůstanou v kleci trčet, kolem proplave sem tam žralok, co skoro vůbec nic nepodnikne, kyslík bude povážlivě docházet, dívky zoufající, jestli ještě někdy uvidí (mořské) ptáky. A divák jako co? Ten z toho podvodního výletu nic nemá. Předně měl film smůlu v tom, že přibližně ve stejnou dobu se do kin dostal spřízněný snímek "Mělčiny", dalším nemilým faktorem je zjištění, že celý film je natolik tmavě nasnímaný, že není pořádně nic vidět. A tak to celé dobrodružství s tampony ve vaginách není nijak zvláště napínavé, občas se žraločí zub zaleskne natolik, až se objeví originální nápad. Vše ale shodí připitomělý konec. Tvůrci si neodpustili absolutně zbytečný závěrečný zvrat, který z filmu udělal ještě větší píčovinu, než původně byla. Holky Mandy Moore a Claire Holt hrály seč jim síly v bazénu, akváriu, nebo kde se to točilo, stačily, nicméně film je pro mě jedno velké zklamání. PG13 se pro film nehodil, film je doslova osekaný od drastických scén. Celou dobu místo krevních konzerv sledujeme, jak jedna holka na druhou volá, jak jedna mizí, posléze se objevuje, riziko dekomprese, to pořád dokola. Režisérovi Johannes Robertsovi se nepodařilo to hlavní - do svého filmu mě vůbec nevtáhl. Tím ale nechci psát, že je film vyloženě nepodařený, to vůbec ne, prostě jen nebyl zdatně natočený. Raději dám přednost výše zmíněným "Mělčinám", popřípadě zkusím vyměnit žraloky za zmutovaná paví očka, útočící na vnořené ruce do obřích akvárií. Já už bych ty filmy o žralocích nechal spát. 5/10 (21.04.2017)

Místy dobré, místy horší. Vizuálně průměrné, herecky nevýrazné (protože mají na sobě celý film masky a zvuk pod vodou je dodabovaný) a scénáristicky ploché, mdlé a nepromyšlené. Většinu času pod vodou tvůrci přešlapujou na místě, jakoby nevěděli, jak zaujmout a jak v příběhu pokračovat. Plusové body za zajímavý konec, ale jinak jsem ve výsledku spíše zklamaný... (07.06.2020)