Nelítostný souboj

Tenhle film mě nijak nechytil. Za prvé je až příliš dlouhý a z toho následně nezáživný, vlastně se tam skoro nic neděje, všichni jen kecají a kde nic tu nic. Za druhý se mi mnohem víc zalíbil jeho originál Přepadení v LA od stejného režiséra, protože herci tam nejsou okoukaní a i když by dokázali těžko konkurovat kapacitám jako DeNiro a Pacino, jsou v těch rolích přesto mnohem přesvědčivější. DeNiro a Pacino totiž hrají úplně stejnej typ chlápků, jako už hráli spoustykrát dřív a taky to je proto pořád o tom samým. Ne že by to bylo špatný, ale jako tříhodinovej film je to nuda k ukousání a rozdělený na dvě části v televizi si to zas člověk nezapamatuje, o co tam vlastně šlo. Kdybych neviděl tu starší lepší verzi, nepamatoval bych si to dodnes. (27.12.2005)

Nenápadná akční krimi, která jde v psychice postav i po nejdrobnějším detailu, i té nejmenší scéně dodá silný význam a napětí nechá vyšplhat na až neuvěřitelnou míru. A komu fandit? S neodbytným mrazením v zádech snad jedině oběma. Chvíle, kdy Neil vidí Vincenta přicházet po chodníku je bombou, na kterou jsem se celou druhou polovinu natěšeně třásl. Heat je prvním otevřeným vítězstvím Mannovy civilní formy a nemizícího pocitu bezprostřední interakce s dějem. Mám v sobě úzkost. Držím si ji tady, abych byl ostrý a pozorný. To potřebuju. (07.02.2006)

Snad po sedmi letech jsem si Nelítostný souboj zopakoval a mohu konstatovat, že neztratil nic ze své atraktivity a režisérské zdatnosti. Notně se mi zamlouvá Mannův městský styl, plný šedivosti, betonu a oceli, který díky kontrastním neonům působí až zajímavě futuristickým dojmem a ač to možná zní podivně, tak ze snímku cítím „feeling“ dobré francouzské kriminálky, který mi evokuje zejména „Belmondovky“ sedmdesátých let. Akční scény jsou zvládnuté bravurně a zejména podhledy, kterými je neskutečně šetřeno, berou dech stejně jako menší náběh na tzv. Bayův kamerový oblet /či snad jen oblet, jak chcete/ . Působivý film u nějž by měl být co možná nejkvalitnější formát podmínkou ke sledování, ale silný dojem zachová i tak... (07.04.2005)

Naprosto bezchybný snímek (ač skoro tříhodinový) s perfektní režií Michaela Manna, kamerou Dante Spinottiho a hudbou Elliota Goldenthala.Skvělé výkony tu podává snad úplně každý, od DeNira, Pacina, přes Treja až po Fichtnera. Samotný závěr filmu je sice výborně natočený, což ale nemění nic na tom, že mi dost vadí to, jak to skončí (leč to prostě jinak ani skončit nemohlo) a taky třebas i to, že příběh některých postav zůstává nedořčený. (04.06.2002)

Vedle L.A. Přísně tajné druhá lahůdková krimi sága 90. let, v jejímž závěru nebudete vědět, komu fandit víc a díky které vypadá Temný rytíř jak vypadá. Pacino vs. De Niro, profík, který "neumí a nechce dělat nic jiného" proti profíkovi se stejnou diagnózou ve fatálním, nelítostném souboji. Skvělý pokec v restauraci nad kafem a realistický masakr policistů na útěku z banky. A ten moment, kdy De Niro musí během 30 vteřin opustit Brenneman! Škoda dobře obsazených ale upozaděných dalších členů zlodějského i policejního týmu. (22.07.2005)