Watchmen

Nářezová série. Svět Watchmen jako černé zrcadlo bývalé i současné Americe (x), vysoký level propracovanosti scénáře, hra s divákem, plno narážek do historie a hidden eggs, geniální segmenty, nápady, styl a dokonalý hudební doprovod od Reznora po Mozarta :) Snad jen závěr mě tak nepřesvědčil, ale v součtu zážitek - doufám v další pokračování. 85% (13.05.2021)

Kvalita Watchmenů stoupá po exponencionální křivce, protože od prvního dílu, který mnoho lidí (ne)překvapivě odradil, jde celá série strmě nahoru. Ať už jde o alternativní historii, osobní linky či napojení na původní Watchmeny, vše je do detailu promyšlené a každá jednotlivá linka je nedílnou součástí brilantně vystavěné mozaiky. Celé se to chválí bez spoilerů jen velmi těžko, ale jednoduše se dát říct, že tohle může zaujmout naprosto kohokoliv. Množství témat, ke kterým se série vyjadřuje, je nemalé, ale zároveň to není žádná necitlivá agitka, právě naopak tohle originálním Watchmenům nedělá ostudu ani v nejmenším a přesto to stojí pevně na vlastních nohou. Původní film či komiks není nutné znát, i když se to samozřejmě hodí. Zároveň oceňuji, že je to jen a pouze minisérie, která je ukončená perfektní scénou, a nebude tu tedy žádné trapné ždímání. Je to prostě dvojka Watchmenů, která je třikrát tak dlouhá jako původní film, ale přesto bude čas u ní strávený stejně, ne-li ještě kvalitnější. (29.11.2020)

Pár věcí bych rád vyzdvihl - jednak velice promyšlený a komplexní scénář a zápletku, druhak dobrý výběr herců, zvláště ve vedlejších rolích a nakonec rozhodně hudbu od Treznora a Rosse v kombinaci s klasickými skladbami, které měly sílu a byly použity většinou ve správné momenty. Co ovšem oproti Moorově původnímu komiksu - a jeho filmové adaptaci - až bolestně chybí je větší ambivalentnost charakterů. Ačkoliv u některých vedlejších postav se u seriálu tvůrci snažili o jejich plastičnost a nejednoznačnost, hlavní postavy - i záporné - byly poněkud černobílé (a to není žádná narážka na ústřední téma seriálu). A navíc zde bylo bohužel až moc patrné, že Moorův promyšlený filozofický koncept zde byl buď nepochopen nebo záměrně roztříštěn. Jinak si nedovedu představit proč, když Moore záměrně udělal z Dr. Manhattana bytost, která už není schopná skutečné empatie, protože se vzdálila ve své "božskosti" příliš lidskému, je zde napasována do role milence/manžela, což krom porušení geniálních záměrů původního tvůrce nedává v podstatě absolutně vůbec žádný smysl v samotném příběhu (asi nejnesmyslnějším faktem zůstává, proč právě ze všech žen světa Angela?). Rasistický kontext je zajímavý - i když motivace té záporné strany mohly být více rozvinuty - ale řekl bych, že původní komiks Strážců měl mnohem širší a větší záběr, což se mi na něm líbilo - nešlo zde jen o problémy etnické či rasové, ale problémy takříkajíc všelidské a koncept dobra a zla, případně jeho neurčitosti, byl v původním díle pojat mnohem hlouběji a mnohovrstevnatěji. Nicméně shrnuto a podtrženo i tak moc dobrá práce a zajímavé navázání na jednu z nejlepších grafických novel všech dob. (18.08.2020)

Ačkoliv jsem se na Watchmeny těšil (Snyderův film žeru), stejně je to pro mě po zvláštním prvním dílů jedno z největších překvapení roku. Právě ten drsně rozřízl diváky ve dví a ačkoliv jsem taky přemýšlel, že to vzdám, nakonec jsem vytrval a byl jsem náležitě odměněn. Lindelofovy Pozůstalé nemám příliš v lásce (dalo mi velkou práci je dokoukat), nikdy mi extra nesedl styl vyprávění, ale u Watchmenů jsem se od druhého dílu chytl na háček a už nepustil. U jednoho dvou dílů jsem se sice občas nudil (ten kritizovaný flashback mě s*al také), ale plně to vynahradily závěrečné dva díly, které pořádně šláply na plyn. Jo, do druhé bych určitě šel. (18.12.2019)

Navázání na původní Watchmen univerzum sociálně kritickou blaxplotací nemusel být tak špatný nápad, pokud by se dalo uvěřit, že se jedná o autorský záměr a ne jenom vypočítavý business plán Warnerů v čele s markeťákem Lindelofem, který se nikdy rasové problematice nevěnoval a já tak nemám důvod si myslet, že to není jen další bohatý bílý korporát, který se snaží přiživit na současném společenském pnutí v USA, které je mu jinak samosebou na salámu. Ve Watchmen se tento připosraný přístup "chceme být strašně jedovatí a radikální, ale nemáme na to odvahu ani kapacity" objeví pak skoro ve všech dílčích tématech. Vedle té bandy uvzdychaných amatérů v rolích kladných protagonistů pak nechtěně vypadá post-KKK komunita Rorschachů se svojí chladnokrevností, disciplinovaností a trpělivostí jako nejatraktivnější pilíř celého univerza, což asi původně nikdo moc nechtěl. Největší problém je ale v tom, že jakkoli se série zaštiťuje původním dílem Alana Moora, tak není schopné udržet jeho nejsilnější devizu a to onu bolestivou morální ambivalenci. Zatímco hořkou pravdou původních Watchmen bylo, že existenci lidstva je schopno zachovat pouze skrze správně načasovanou genocidu a jediní strážci tohoto tajemství byli samozvaní hrdinové, kteří se se zapřisáhli boji proti zločinu, seriál není schopný s touto hořkou pravdou pracovat a trvá na své infantilní tezi, že zločin musí být potrestán, nehledě na důsledky a ideálně s rádobyvtipnou hláškou k tomu. S Moorem tohle pak nemá prakticky nic společného. Je to jen další infantilní projekt, kde se všichni mračí, mluví sprostě (hoodně na sílu mimochodem) a odehrává se to v noci, aby měl člověk pocit, že se dívá na seriál pro dospělý. Nepopírám každopádně, že to není občas zábava. (17.02.2020)