Režie:
Josée DayanScénář:
Didier DecoinKamera:
Willy StassenHudba:
Jean-Claude PetitHrají:
Gérard Depardieu, Christian Clavier, John Malkovich, Virginie Ledoyen, Enrico Lo Verso, Charlotte Gainsbourg, Asia Argento, Veronica Ferres, Jeanne Moreau (více)Epizody(4)
Obsahy(1)
Osudy Jeana Valjeana patří mezi ty příběhy, které se nám nikdy neomrzí a které budeme vždy vděčně přijímat v nové a nové podobě. Bídníci patří mezi ty příběhy, které každá generace francouzských tvůrců pokládá za výzvu. Zatím poslední filmové zpracování vzniklo v koprodukci pěti států a najdeme pod ním podepsány tvůrce úspěšného přepisu Monte Christa: režisérku Josée Dayanovou, scenáristu Didiera Decoina a Gérarda Depardieua tedy 3D, jak toto úspěšné trio nazývá občas francouzský tisk. Pozornému divákovi neunikne, že se mnohé scény natáčely v Čechách a že se v epizodních rolích objeví i naši herci. Román Bídníci (Ubožáci) psal Victor Hugo po celá desetiletí a dokončil jej až v exilu. Příběh Jeana Valjeana, který uprchl z galejí, kam byl odsouzen za krádež chleba, koncipoval Hugo v pěti dílech. Žádný jeho román nedosáhl tak bouřlivého bezprostředního ohlasu jako právě Bídníci. Na jednotlivé svazky čekaly před jejich vydáním v Bruselu a v Paříži zástupci knihkupců a čtenářů snad ze všech čtoucích vrstev obyvatelstva. Jen v samotné Paříži jich bylo v několika dnech rozebráno na 48 000 výtisků a román byl okamžitě překládán do světových jazyků. Záhy se objevovaly i dramatizace a film počítá adaptace již na desítky. Muzikálové zpracování přitáhlo miliony diváků nejen v Evropě. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (125)
Skvely francouzsky film na motiv slavneho romanu Victora Huga. Je az s podivem jak moc se tento prepis povedl, zasluhu na tom maji predevsim dobri herci v cele s Malkovichem, Depardie a Clavierem, ale jejich mladsi kolegyne, zvlastne Virginie Ledoyen (hmm nemuzu si pomoc, ale ta slecna mi hodne pripomina Natalii Portman :) nebo Asia Argento se taky nenechali zahanbit a jejich vykon je rovnez znat. Film docela dobre a verne popisuje pribeh Jeana Valjeana a komisare Javerta, jehoz zivotnim poslanim bylo Valjeana vypatrat a dovest do vezeni. Druhou linii filmu tvori osud Fantiny a jeji dcerky Cossety, jejiz opatrovnikem se pozdeji stane prave Valjean. co se me tyce tak se mi bidnici libily jeste o neco vice nez Napoleon, dalsi pomerne uspesny prepis jenz bidniky nasledoval o chvili pozdeji. No treba se jeste od teto skupiny hercu dockame dalsiho vydareneho historickeho prepisu, hmm co takhle Tri musketyri ;) ()
Není to ono, ale na rozdíl od verze z roku 2012 se drží předlohy, hrají to dobře a Depardie mi do role vcelku pasuje. Stejně tak Malkovich a Clavier. Je to taková světlejší, mírně romantická verze, která sice neohromí, ale ani jí nelze moc co vytknout. Pochopitelně svým předchůdcům z roku 1958 a 1982 se rovnat nemůže. Za mne 65%. ()
Depardieuovi by mali zakázať hrať vo francúzskych historických seriáloch. Svojím prejavom robí z Valjeana úplne iného človeka, akým by mal byť. Knižný Valjean by nikdy nepovedal: "Ja som Bohu už odpustil." Či už hrá Jeana Valjeana, grófa Monte Christa alebo Fouchého, vždy mám pocit, akoby kládol do postáv svoju vlastnú povahu a myslenie namiesto toho, aby ich hral tak, ako boli napísané. Najslabšia verzia Bedárov - to už aj tá americká je lepšia - a vinu na tom nesie aj Depardieu, ktorého výkon nezachránili už ani Clavier a Malkovich. Celkovo sa serál tvári, že sa drží predlohy, ale možno tak navonok, vnútorná filozofia diela totiž úplne chýba. Niektoré scény boli až také strašné, že ma zdvihli z kresla (a to znesiem veľa) - hlavne keď Cosette vytrhla sluhovi zbraň a mierila na neho, aby jej dal kľúče. To bolo fakt trápne - a som rada, že to Victor Hugo nemusel vidieť. A kto vybral Máriusa, to neviem. Viem len toľko, že som sa ho v prvej chvíli zľakla... Skutočne najbiednejší bedári. ()
CITÁT - Pět let za krádež chleba a čtrnáct let za pokus o útěk........... Kronika let 1815 - 1830. Sice tu funguje závist a udavačství, ale zase ať dobrý či špatný, každý má v té době svoji čest. Čest tak hluboce zakořeněnou, že když udělá někdo chybu s pokorou ji přizná. CITÁT - Starýho psa novým kouskům nenaučíš............ Filmový pohled do věku zajímavé doby. Ikdyž jsem příběh viděl v několika podobách, jsem přesvědčen, že tento je jeden z nejlepších. CITÁT - Láska je slepá......... ()
Detailní a přesné zpracování tohoto překrásného příběhu. Díky tomu, že je to minisérie se toho nemusí moc vynechávat a příběh je vyprávěn celý. To mu dodává na démoničnosti a atraktivitě. Já si všechny 4 díly narámně užil. Především první část je naprosto úžasná a ona sama by si snad našla místo v mé Top 10. Přestože žádná další epizoda už neměla takovou kvalitu, minisérie nepůsobí nevyrovnaným dojmem a každý díl každá byl velmi dobrý a sám by si asi těch 5 zasloužil. Každý má působivou syrovou atostféru románu, té doby. I ztvárnění revoluce mě oslovilo. Nesmím, ale taktéž zapomenout na některé brilantní herecké výkony a scénáristické uchopení postav románu. Javert je zde skutečně zcela bezcharakterní, posedlý slizoun, ze kterého jde až strach. A to co s něho udělal Malkovich, je naprosto nevídané. Hned jak se objeví na plátně, sliz vám teče po obrazovce a vy z té postavy máte až znepokující pocit. A přemýšlíte, jak může skutečně taková lidská posedlost existovat. O to víc pak divákovi připadá, zajímavý jeho konec. Christiana Claviera mám dost rád a velmi mě potěšilo, že zde hraje Thénárdiera. V této roli mohl využít svůj všestranný herecký talent. A to i ten komediální. Výsledkem je to, že Thénardiér je i zde skutečně nebetyčný zloun a odporná bestie, která je někdy až tragikomická. Posobný případ je u verze z Gabinem, kde ho hraje Bourvil. Až bych řekl, že celá minisérie nemá jedinnou slabinu. Ale bohužel má a to Depardiieua. Ten je prostě určitý osobitý úmělec a člověk. Ale na Valjeana se vůbec nehodí a ani se mi nelíbilo, jak ho zahrál. Ale nehodlám kvůli tomu dávat čtyři. Toto zpracování sice nemá na to s Gabinem, ale je i tak je úplně úžasné a musím mu dát 5. ()
Galerie (39)
Photo © Intersonic
Zajímavosti (3)
- K natáčení interiérů věznice se filmaři vydali do bývalého barokního vězení v Kutné Hoře, které bylo od roku 1945 opuštěno. Vězení však již prošlo úpravou a dnes je v něm Okresní soud. Díky citlivé rekonstrukci zůstaly v objektu zachovány všechny artefakty upomínající na původní účel budovy. (sator)
- Natáčení probíhalo v Praze, nebo také v Plasích na Plzeňsku. Svatba Cosetty (Virginie Ledoyen) a Maria (Enrico Lo Verso) byla natočena na Malostranském náměstí před kostelem sv. Mikuláše. (Lynette)
- Jan Kuželka ve filmu ztvárnil majitele kavárny, ve které začala Velká francouzská revoluce a měl mít dialogy s Johnem Malkovichem (Javert) ve francouzštině, kterých se vzhledem ke své neznalosti cizích jazyků velmi obával. Kvůli tomu, že odbory v jednu chvíli vyhlásily za pět minut konec natáčení, o ně však zásahem Josée Dayan ke své radosti přišel. (JoranProvenzano)
Reklama