Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Mladý spisovatel Stingo přijíždí v roce 1947 z amerického Jihu do newyorského Brooklynu. V penzionu, kde se ubytuje, se seznamuje s dvojicí milenců, Židem Nathanem, až patologicky zaujatým problémem Židů a holocaustu, a něžnou Polkou Sophií. Hned zkraje si všimne, že jejich vztah prochází prudkými zvraty a Nathan se někdy chová neuvěřitelně surově. Přesto se nakonec stanou přáteli. Stingo se pouští do psaní svého románu s autobiografickými prvky … Brzy zjišťuje, že Sophie byla v koncentračním táboře, přestože je čistá árijka, kde – jak vypráví – zemřel její otec, varšavský profesor práv, i její manžel. S Nathanem se seznámila, když jednoho dne omdlela v knihovně. Půl roku po příjezdu do Ameriky byla na konci sil. Nathan ji zachránil, staral se o ni, vařil pro ni a vedl s ní dlouhé rozhovory. Při jednom setkání se Stingem mu svěří, že kvůli masu, které tajně sehnala pro svou matku trpící tuberkulózou, byla poslána do koncentračního tábora. Přežila a pak strávila nějaký čas ve Švédsku … Jednoho dne dosáhne Nathanův záchvat zuřivosti vrcholu. Zatímco Stingo se Sophií přichystali oslavu jeho nového vynálezu z oboru biologie, o němž stále hovoří, udělá scénu, oba uráží a zdrcená Sophie se opět postaví na jeho stranu. Druhý den jsou oba pryč. Stingo Sophii hledá na katedře polonistiky, kde mu její vedoucí sdělí, že Sophiin otec byl vášnivý obdivovatel nacistů a antisemita, tedy opak toho, co mu Sophie napovídala. Jeho protižidovské postoje byly všeobecně známé, přesto ale jakožto potencionálně nebezpečný intelektuál nakonec skončil v koncentračním táboře. Když si Sophie druhý den přijde pro věci, všechno přizná, i to, jak se o otcových postojích dozvěděla, když mu jednoho dne opisovala projev, s nímž měl vystoupit a který proklamoval „vyhlazení“ jakožto konečné řešení židovské otázky v Polsku. Vzpomíná i na Poláka Josefa, který ji tehdy velmi miloval a jehož sestra Wanda ji žádala, aby se připojila k odboji. Sophie ale odmítla a Josefa brzy nato zabilo gestapo. Ona sama byla i s dětmi zatčena a transportována do Osvětimi … Vypráví, jak při selekci vězňů poslali jejího chlapce Jana do tábora pro děti, zatímco dcerka šla do plynu. Díky znalosti němčiny se Sophie stala sekretářkou velitele tábora Rudolfa Hösse. Hned po příjezdu ji kontaktoval vězeň, který ji žádal, aby v pokoji Hössovy dcery Emmi sebrala rádio. Sophie váhá. Mezitím se dozvídá, že v dětském táboře vypukla epidemie a snaží se i za cenu, že se mu nabídne, uprosit velitele Hösse, aby ji propustil na svobodu. Ukazuje mu otcův článek o „konečném řešení židovské otázky v Polsku“. Höss odmítá a tak Sophie prosí alespoň, aby jejího syna poslal do Německa na převýchovu v rámci projektu „Lebensborn“. Höss slibuje, svůj slib ale nedodrží. Sophii se nepodaří ani sebrat rádio, malá Emmi ji přistihne. Syna už nikdy nespatří. Velitel Höss je přeložen a Sophie se vrací na svůj blok... (TV Prima)

(více)

Recenze (395)

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Mám veliké obavy, že především, a možná až pouze, William Styron a Meryl Streep si mohou připsat zásluhy za to, že se mi Sofiina volba velmi líbila. Mám strach, že má neznalost předlohy nedovolí mi nahlédnout, jak film otrocky převádí slova v obraz. Na druhou stranu pravděpodobný nedostatek Pakulovy odvahy nedovolil mu pošlapat to dobré ze Styronovy knihy. A bezpochyb by se dalo naložit s jeho dílem o dost hůř. Líbí se mi, že Pakula nebyl dost "invenční", aby silné scény zničil patetickým zdůrazňováním: "Toto je silná scéna!" SPOILER - Když Sofii berou dceru, nehraje na pozadí tklivá hudba, dění neprovází soucitné či alespoň zahanbené pohledy kolstojících. Ne, je téměř ticho a hloučky lidí ani neregistrují, že se právě odehrává jakási tragédie. Když Streep vypráví o hrůzách tábora, výborně přechází mezi odosobněným projevem, který jediný jí umožňuje souvisle mluvit o tom, co zažila, k návalům emocí, které jí ústa ucpávají. KONEC SPOILERU. V oné finální scéně s dětmi je tak možná trochu odměřenosti, ale zároveň režisér ponechal zodpovědnost za to, co bude divák cítit, jak tuto scénu vstřebá, na divákovi samotném. Mám pocit, že to už se dnes v Hollywoodu úplně běžně neděje. Film dokonce chvílemi nechává diváka, aby si zážitky z koncentráku musel sám představit na základě "pouhé" Sofiiny výpovědi. Je to špatně nebo není? Právě teď si myslím, že není. Nedokonalých, ale přece *****. ()

Rocky62 

všechny recenze uživatele

Velké zklamání! Akademická nuda s brilantní Meryl Streep v příšerně nezáživném dramatu, v němž se začalo něco dít cca půl hodiny před koncem. Díky Meryl hodnotím ještě objektivně, jinak bych to snad zahodil do koše. Takovou nasranost po projekci jsem dlouho neměl, s Alanem Pakulou si do noty asi nikdy nepadnu.45% ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Filmová adaptace strhující stejnojmenné Styronovy knihy je jednou z nejsilnějších reflexí zvěrstev 2. světové války. Jak absurdně zrůdný byl nacistický odosobněný systém likvidace všech lidí neárijské rasy, v němž byl člověk stavěn před nevyhnutelnost takovéto volby. Onen člověk (žena, matka) zhmotněný určitě životním (a Oskarovým) hereckým výkonem Meryl Streepové, jejíž polština, němčina i slovanský přízvuk v angličtině, jakož i celá postava Polky přeživší peklo Osvětimi, byl tak sugestivní, že jsem si po skončení filmu na internetu hledal, zda má slovanské předky. Prý ale nemá... Alan J. Pakula natočil skutečně sugestivní psychologický film, který má svou svébytnou (a rovnocennou) pozici po boku knižní předlohy. I když jsou oproti Styronově románu-obžalobě celkem logicky některá místa redukována (nejvíce jsem jako divák postrádal opodstatnění a osvětlení pragmaticky motivovaného kalkulu při osudové volbě), samostatný snímek je natolik nosný a konzistentní, že je třeba jen jediné - neustále si ho pro výstrahu připomínat... ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Občas vidím film, ktorému sa nedajú uprieť umelecké kvality, ale ktorý už nikdy nechcem vidieť znova. Dôvodom je stopáž, vďaka čomu je Voľba dosť únavná a taká nedefinovateľná, nepríjemná, chladná depresia. Sú totiž filmy, ktoré ma svojou depresiou chytia tak, že si ich pozriem niekoľkokrát. Určite nie tento. Celé to nesie na sebe Streepová, ktorú tu tak zrichtovali, že zabudnete, že bola jednou z najkrajšich herečiek 80tych rokov. McNicol bol neskutočný ňouma aj v mladom veku. VIDENÉ ZNOVA 10/2016. V podstate nič nové, iba doplním, že niektoré traumy sa dokážu vryť tak hlboko do duše/mozgu/srdca, že ich nevylieči ani homeopatia. No a ten McNicol je dvojník Martina Gorea. ()

ALIENka_ 

všechny recenze uživatele

Tak na tenhle kousek jsem se vrhla hned po tom, co jsem dočetla knihu, což, jak asi tušíte, nebyl úplně nejlepší nápad a závratně jsem hned zjistila, že jsem to měla nechat chvíli uležet a film pustit, až na knihu trochu zapomenu. Minimálně bych pak určitě hodnotila líp. Totiž, abych vám to osvětlila, filmy podle knih bych rozdělila asi takhle: 1. Není ani trochu podle knihy a kurva nevím, proč se před začátkem filmu na plátně objevilo "Podle knihy xx od autora xx", 2. Je podle knihy až moc, takže je to dlouhý jak svině a nějaký pasáže si fakt mohly odpustit, 3. Film je tak akorát, z knihy si bere důležitější části a na ostatní sere, aby se divák nenudil nebo nebyl zmatenej z toho množství informací, jinými slovy, zlatej střed, 4. To je ten typ, kdy si film sice vezme důležitý části z knihy, ale v knize je jich aspoň na 10 hodin, což rozhodně nejde smrknout do 2 a příběh nedosáhne do takový hloubky, jak by měl. Jo přesně tohle dílo. Je to skvělej film, to jo. Herecký výkon jsou sakra dobrý, hlavně Sophie a Nathan byly kurva úžasný. Bohužel kniha je dost psychologická a jejich složitej vztah se prostě do 2 hodin nevešel. S vypravováním z války je to úplně stejný, hrozně pasáží z knihy mi tam chybělo. Zkrátka, film by potřeboval aspoň 3 díly. Hodnocení: 7/10 ()

Galerie (173)

Zajímavosti (35)

  • Když navštívila Streep Oprah Show (od r. 1986), byla ji puštěna scéna její "volby". Měryl přiznala, že jí byl klip velice nepříjemný a že se na scénu nikdy nepodívala. (jezurka42)

Související novinky

Čertova švígrmutr

Čertova švígrmutr

30.06.2006

Někteří charakterní herci hrávají v inteligentních hlubších filmech, když jim jde o umění a touhu něco po sobě zanechat. Z toho se ale objeví v tak prvoplánovém hloupoučkém čemsi, že se člověk… (více)

Reklama

Reklama