Arabela

Seriál o dvou hlavních dějových rovinách - ta dětská Rumburakově pomstě a ta dospělácká o budování nového pokrokového světa pod taktovkou Xenie. Zatímco svět lidí je podán v podstatě neutrálně a nejde říct, kde se odehrává (jezdí tu spolu východní i západní zanačky aut, policie má vymyšlené uniformy a slavný herec bydlí ve velké staré vile), Xéniin nový svět má charakter socialistického sídliště, kam jsou násilím přesídleni původní obyvatelé, jejichž stará obydlí musí ustoupit nové zástavbě. Na tomto sídlišti nic nefunguje, staré zvyky a kouzla a pověry jsou vymycovány pod záminkou vědecko-technického pokroku pohádkového lidstva (k čemu hrneček vař, když máme plynový sporák, nač sedmimílové boty, když máme rychlíky). Funguje tu systém umístěnek (jezinky ocházejí pracovat do samoobsluhy, lupiči do autoservisů). Oko citlivého diváka si jistě povšimne demolice starého zámku coby kulturní památky, na jehož místě vyroste nový betonový vládní palác. Zatímco životní úroveň vykořeněného obyvatelstva prudce poklesla, životní úroveň Xenie (v pozici diktátora) utěšeně roste. Nově zevedená průmyslová výroba produkuje doslova jen odpad, o který nikdo nestojí a jen zamořuje přírodu. To vše vede k emigraci vodníka, zatímco rebeluící lid je v podstatě umlčen. Za zmínku stojí i postřeh z komenáře uživatele Adama Bernau, který zdůrazňuje kolaborující roli Petrovu. Nicméně, Arabela je stále pohádka a tudíž vše dobře dopadne, aniž by došlo k nějakým hrůzám - původní vládnoucí šlechta se navrátí na své místo (jen na základě své autority) a svět vrací do původních kolejí. Revolucionářka Xenie je vzata na milost, vodník se vrací z emigrace, během které i on přispěl k návratu starých pořádků. Skutečně potrestanými jsou tak jen Rumburak a ježibaba, ovšem ti kvůli prvotnímu spiknutí, neboť zásluhu na rozvratu pohádkové společnosti mají jen nepřímou. (28.07.2019)