Erin Brockovich

No jo, prostě vím, že tímhle filmem si Soderbergh vykopal nezávislácký hrob a vstoupil tak definitivně na půdu "skvělé velké továrny na sny". (Ač už předchozí Out of Sight k tomu inklinoval, byl to pořád jen takový malý filmeček). Ale rozhodně bych ho neodsuzovala, už jen téma, na něž je nahlíženo civilně a zároveň s nadhledem. Spojení žánru komedie-drama... to zas až tak standardní není. A právě proto -ač pod zástěrkou tetičky komerce- je to přece jen osobitý film, který neodradí. (17.01.2004)

Pri natáčaní skutočná Erin hrala čašníčku a právnik Ed čašníka. Neviem si predstaviť vačšiu autenticitu než ako keď sa nakrúcania účastnia tí, ktorí boli v realite hlavnými aktérmi. Je to o ochrane životného prostredia a poťažmo ochrane zdravia ľudí, ktorí v zasiahnutej oblasti bývali a ich potomkov. Je to o sile jednotlivca a o tom, čomu by skutočne mal náš právny systém slúžiť. Nechápem nízke hodnotenia, pretože cieľom filmu nebolo zabrániť, či vymazať to čo už sa stalo, ale predovšetkým osvetliť udalosti a predísť podobným tragédiám. Len cynik by mohol hodnotiť za menej ako za 5 hviezd. A, že nemáte radi Juliu Roberts? Ale prosím vás... (10.10.2015)

Kdybych byla muž, možná bych dokázala lépe pochopit, v čem tkví půvab Robertsové. Přijde mi tuctová jako žena i jako herečka. Stejně takový je i tento film. Sice mu nelze nic vytknout, ale také nelze vlastně nic pochválit. A tak zůstává oblíbený americký námět, kterým se hollywoodská továrna na sny snaží přesvědčit reálný svět, že velké americké firmy existují jen proto, aby čas od času těm obyčejným pracujícím Američanům po nějakém prohraném soudu daly tučné odškodnění. Glorifikaci amerického soudního systému jsem již viděla mnohokrát, ale většinou to byla mnohem větší zábava. Finney nepředvádí nic světoborného, ale v té šedi mezi ostatními značně vyniká. K tomu hraje k uzoufání nudná Newmanova hudba. Jen by mne zajímalo, zda je reálná Erin také natolik podobná Pretty Woman. Robertsová ji totiž opět zahrála jako ordinérní ženskou. (29.07.2020)

Mám velmi ráda Julii Roberts, i když ne všechny filmy, ve kterých hrála, byly dobré. Tento ale patří mezi ty skvělé. Myslím, že zde podává nejlepší výkon své kariéry vůbec - naprosto zasloužený Oscar. I ostatní herci jsou velmi dobří, především Albert Finney (nedávno jsme ho mohli vidět ve Velké rybě Tima Burtona - i zde byl vynikající). (14.05.2004)

Pojmy sociální drama a občanská společnost jsou - nebo mohou být - zdánlivě neslučitelné. Praxe, o které se v našich médiích příliš nepíše, skutečný život společnosti v jeho neopakovatelné a nedeformované pestrosti však prokazují - setrvale, protože nebulvárně a nevirtuálně - opak. Silný příběh a dobrý scénář se solidním režisérem a kvalitní herečkou skládají dohromady celek, v němž se ztratí i lecjaká hollywoodská banalita. Název filmu se posléze zapomíná, s ním ve vzpomínce ustupuje často i příběh ze života, ale ono zpochybňované a vysmívané mravolično přetrvává vzdor happy endu. I s vědomím právě popsaných limitů je však možné dodat, že v tomto případě nebylo Oscary mrháno, i když na druhou stranu lze diskutovat o tom, za co ho Robertsová vlastně dostala: zda za svůj nesporně kvalitní výkon na hranicích mimořádnosti, nebo za život a občanskou statečnost představitelky, jejíž úděl ztvárnila. Názory a kritiky mohou být v tomto případě rozličné, ale ve své většině se určitě shodnou v tom, že dílo není ani brakem, ani limonádou, ani nudou. Je - jistě nejen pro mne - neoddiskutovatelnou uměleckou kvalitou daleko za a nad hranicemi reálsocialistických "zeitstücků". (24.05.2008)