Vítězové a poražení

A to som si myslel, že filmy o športe mám prepozerané odzadu-odpredu, no tento film sa posunul u mňa na ich vrchol. Kamerovo najúchvatnejšie športové zábery aké boli kedy natočené, výborný strih a prekvapujúco aj herecko-športové výkony, nehovoriac o réžii. Príbeh je úplne primitívny, no Stone tomu dáva svojim majstrovstvom úplne iný rozmer. A to isté sa dá povedať o závere. 95%. (12.07.2006)

Tak hlavně je to další morální a společenská Stoneovaa kritika.Ale je to výborně zrežírovaný, na svoji dlouho stopáž to ani jednou nenudí a Pacino, Quaid a Diazová (Woods, Hollyová a další) jsou naprosto skvělí.A režie fotbalových utkání je naprosto fenomenální.Miluju tu scénu, kdy je Quaid rozmlácenej úplně na sračky, ale i přesto stane a odejde do „zákulisí“. (28.05.2002)

Film, po jehož zhlédnutí by se daly vést nekonečné úvahy o pozlaceném pozlátku, o zdravém rozumu, o byznysu maskujícím se klubovou šálou, nebo o způsobu zacházení s hráči, kteří jsou ochotni zemřít jak na hřišti, tak v náručí zfetovaných profi slečen. No a to je ta nejlepší známka toho, že se Oliverovi povedl náramně. Neboť přináší poselství a nutí k zamyšlení. Navíc je chytrý, zábavný, rychlý jako nohy pravého křídla, a prošpikovaný skvělými hereckými výkony. Jen Cameron Diaz mě nepřesvědčila. Lépe řečeno její role majitelky klubu. Víte, to působí stejně divně, jako kdyby chlap dělal Avon lady... (05.12.2011)

Těžkotonážní borci padají do travnaté arény, žvýkající kouč nervózně křičí a rozpažuje opodál a režisér s názorem strká do kapsy o generaci mladší kolegy. Oliver Stone si po řadě kontroverzních témat políčil i na zákulisí amerického fotbalu. Soustředí se hlavně na postavy, které tenhle specifický svět, který už zdaleka není o sportu, vytvářejí. Posedlost po hře, po penězích, slávě, uznání i po tom dostat se zpátky do centra dění, ač před tím doktor důrazně varuje. Al Pacino tady představuje ošlehaného matadora, který věří starým postupům a pravidlům, jenže na instinkty už tolik nedá zdatně emancipovaná majitelka klubu Cameron Diaz. K nim si připočítejme hladové žraloky, kteří často neuznávají autority a přes nabubřelá gesta mnohdy netuší, která bije. Debutující (ano, celovečerně) kameraman Salvatore Totino se toho nebál a sází jednu zajímavou scénu za druhou. Občas je to chaotické, ale většinou velmi rafinované a nápadité. Střihači pak zřejmě ve studiu museli i přespávat. A společenský kritik Stone si mne ruce, jak mu to tehdy šlo. Dnes by za podobnou látku snad i zabíjel. (13.03.2017)

Začátek připomínal diskotéku s mnoha porouchanými stroboskopy, když zběsilý střih střídal obrovské množství záběrů. Pak se Stone uklidnil, přestal si hrát na Lynche a začal myslet i na diváka. Jenže celému zbývajícímu filmu pak úvodní seznámení s postavami a jejich zasazením do děje citelně chybělo. Sonda do zákulisí profesionálního sportu bohužel nemá ani konec, protože i tam se Stone nechal unést a nejdříve na nás vychrlil několik klišé sportovních snímků a pak všemu nasadil korunu, když z vteřiny na vteřinu všichni zbilancovali svůj život, pochopili, co dělali špatně a obratem se napravili. (15.12.2018)