Aligátor

Vznik tohoto filmu z dílny béčkaře Lewise Teaguea byl pravděpodobně nevyhnutelný. Aligátor si pohrává s letitou, krajně ujetou fantasií, jejíž základ vychází z městského folklóru sedmdesátých let. Nevhodné dárečky v podobě desítek malých krokodýlů, vydaných napospas nezodpovědným dětem, končí rok co rok v útrobách nenasytných záchodů, kam je vhazují stejně nezodpovědní rodiče. Tam dole v kanalizaci tito mazlíčci vyrostou, zesílí a jako živé tanky kráčejí pod povrchem velkých amerických měst. No není to naprosto dokonalé? Subžánr takzvaných „animal hororů“ je charakterizován pouhými dvěmi pravidly. Středobodem příběhu je vždy nějaké zlé, splašené, přerostlé, nervózní, jedovaté či zmutované zvířátko, jež svůj nekonečný apetit ukájí požíráním nebohých civilistů. Druhým pravidlem je většinová debilita těchto filmů. Tedy snad s výjimkou Čelistí (1977), které celý subžánr definovaly a zároveň jeho veškerý potenciál vyčerpaly. Aligátor je hloupý film, ale jednou za dekádu se to dá přežít. Robert Forster je navíc velký sympaťák. Více. (20.03.2023)

Že aligátor není nejvhodnější domácí mazlíček u nás v ČR víme a to nejen proto, co vyvádí jako mládě, ale hlavně kvůli tomu, co z tohoto roztomilého malinkatého stvoření později vyroste. Nicméně následnou chybu (vypuštění nechtěného domácího mazlíka do přírody) dělají i mnozí chovatelé u nás. Kanalizace je rozhodně místo, které neplánuji navštívit, zvlášť pokud hrozí, že v ní pobývá gigantický plaz, vykrmený růstovými hormony z mrtvých laboratorních psů. Nicméně doufám, že jestli už taková zvířata existují, zůstanou zalezlá v temné stoce a nevlezou mi do bazénu, případně mi nepřijdou na svatbu. 'Musel bych pak na něj poslat svou matku a ona by ho umluvila k smrti a pokud by to nevyšlo, otevřel bych si obchod s náhradními díly...' Jako zástupce mladší generace tento film nemůžu hodnotit z nostalgie, hodnotím ho po prvním shlédnutí. A nebylo to vůbec špatné. Krokodýl trikově nevypadal zle (ač byl ve filmu občas až příliš zahalen tmou), vtipné to bylo a hororové momenty se tam také vyskytly. Tři hvězdy zcela po zásluze. (24.10.2020)

Efekt nostalgie u tohoto zvířecího horroru dělá zjevně hodně, a i mé hodnocení je jím zatíženo (byl to úplně první horror, který jsem jako dítě v TV viděl). Tento béčkový pokus svézt se na vlně popularity Čelistí nemá žádné objektivní filmařské kvality, je po hříchu dost nehorrorový (bát se bude asi jen někdo s fobií z krokodýlů), klišovitý a mizerně obsazený, ale poctivě ručně dělané triky a nezaměnitelný osmdesátkový feeling brnkají na ty správné pocitové struny i dnes, téměř čtyřicet let po vzniku filmu. Jakoby to oproti dnešnímu televizní a DTV žánrové produkci mělo víc "duše"... (02.05.2018)

Animal horror o obrovskom, zmutovanom aligátorovi, čo vyrástol v kanalizačnom systéme pod neveľkým americkým mestom a začal vraždiť nič netušiacich obyvateľov. Trhá, kúše, štvrtí, žere všetkých. Mužov, ženy i deti. Keď to dnes takto napíšem, znie to ako poriadné klišé. Pretože podobných snímkov bolo natočených už veľa. Avšak keď som to pred mnohými rokmi prvý krát videl na VHS, bol som z toho celkom paf. Občas si tento film rád znova pripomeniem. Je to taká stará, nostalgická záležitosť. "Alligator" *** (17.11.2014)

Takové filmy je těžké brát jen z poloviny vážně. I tak se ale Aligátor neřadí mezi ta typická B-čka, kde padají všechny tyhle zvířecí horory. Natočeno je to velmi symapticky, ale právě povedené záběry nejen aligátora prostě sráží tak nelogická a doslova sebedestrukční rozhodování všech postav, že fakt už nevím, proč to někdo točí... Škoda. (31.10.2010)