Napoleon

Nikoliv o něco slabší než Gladiator (jak jsme doufali), ale pouze o něco lepší než Robin Hood (bohužel). Úryvky z historických etap Napoleonova kariérního vzestupu a “dobývání světa”, komorně prokládané vztahem s ženou jeho života. Film baví herci a občasnou bitvou, ale vnitřně je odtažitý až nijaký, bez zájmu nebo schopnosti najít v Napoleonovi osobnostní rysy, na kterých by mohl budovat psychologii jeho příběhu a nějakou myšlenku. Ani nevyužívá možností jeho osobní konfrontace s vedlejšími postavami, které právě mohli vyprávění naplnit hutným obsahem. A Napoleonův milostný vztah, kterému je věnována značná pozornost, zůstává chladný a divákem neprocítěný. Zakázkově rutinní vyprávění vzbuzuje obavy, že delší režisérská verze bude sice informačně obsažnější, ale stejně bez duše. První historický film Ridleyho Scotta bez hudební identity. (13.12.2023)

Scottovo Waterloo. Film, ktorý v kinoverzii až bizarným spôsobom nefunguje a to i navzdory faktu, že je patrične výpravný a bitky vcelku epické. No inak sa len urýchlene skáče zo scény do scény, jednotlivým momentom chýba zmysluplná náväznosť a zaujať nedokážu ani len postavy, kde aj Phoenix miestami pôsobí prazvláštne a vybrané scény s jeho životnou láskou balansujú vinou réžie a strihu na hrane nechcenej sebaparódie. Takto to však dopadne ak niekto očividne komplexný materiál nešikovne zoseká do celovečernej podoby a smutnú prehru tak musí aspoň čiastočne zachraňovať prísľub režisérskej verzie. (13.01.2024)

Všechno je to mírně chaotické a zbrklé, ale převážně to funguje a Phoenix i Kirbyová předvádějí zajímavé výkony. Epické scény jsou epické, dočkáme se překvapivého množství humoru a moc by mě zajímalo, jak se svým vyzněném liší čtyřhodinová režisérská verze od téhle. I když si nejsem jist, jestli se na ni v nejbližší době chci čtyři hodiny dívat. (21.11.2023)

Ridley Scott je zachránce historického žánru před 20. stoletím v kinech a já doufám, že i po Gladiátorovi 2 ještě stihne pár dalších. Už jen za tu výpravu musí člověk tohoto vitálního staříka (za týden 86 let!) cenit. Bitvy v takovémhle formátu již dnes dá se říct nevidíme a mně to evidentně hrozně chybí, takže Ridleymu trošku nadržuji i přes skoky a nekonzistentnost v ději, což pravděpodobně napraví ona slibovaná mohutná režisérská verze na Apple tv+, kde již tradičně tento poslední mohykán dovypráví tento grandiózní příběh. Jestli je nějaký film, který na podzim vidět v kině, je to rozhodně Napoleon, kterého perfektně ztvárnil skoro padesátiletý Joaquin Phoenix, což mě v průběhu filmu vůbec nevadilo a to nemám pro tohoto herce nijak zvláštní slabost. Obecně tu pochopitelně Scott opět nakládá s historií velmi volně, takže chápu, že třeba Frantíci zuří, ale pro dobro filmu jsem to schopen pochopit a zbytek si po filmu nastudovat na Wikipedii. A další naději vkládám do Directors Cutu, takže toto hodnocení je zatím jen z půlky. V IMAXu ale dechberoucí zážitek a to tam už byl letos Oppie. (24.11.2023)

Že Phoenix si jede svého standardního necharismatického mamlase, přestože Commodus úplně identickou výrazovou polohou ukazoval, jak podobní lidi nejsou schopní přesvědčit ani hrobníka, aby je odvez na skládku, nechápu, ale nějakej účel to, hádám, mít muselo. Že Josefína byla ve skutečnosti o šest, nikoli jeden rok starší a obsazením Phoenix & Kirbyová ten aspekt Napoleon the MILF Chaser zanikl úplně, ořvu jako zločin z nenávisti, ale holt ne každej může mít můj vytříbenej vkus. Že Slavkov je mrdnutej někde na Bajkalu uprostřed Pamíru, hele, východní Evropa, viděl to tam někdy někdo, já teda ne. Že film o vojevůdci, kde podstatnou část tvoří řežby, neobsahuje žádný strategizování, a jak se co vyvíjí, pozná člověk leda z triumfální/tragický hudby, to samý v podstatě totální absence politikaření, protože v tom filmu jsou pořádně jen dva lidi, nu což, intimní osobní portrét. Že nejvíc Scotta evidentně zajímala Josefína coby zocelená přeživší, která vedle sebe se zatnutými zuby snáší prchlivého čuráka, je fajn, jen tam v tom až moc zavazej ty řežby, ale co, bohatá tapisérie, neasi. Že válka špatný a nedosazujme prosím do role tatíčků charismatický tyrany, je krásný téma, jen by bylo radno zpracovat ho jinak než závěrečným titulkem, ovšem Scott zjevně z diváka nechtěl dělat blba. Že ale když se to všechno sečte, já vlastně vůbec nevím, proč Napoleon Scotta fascinuje natolik, aby o něm cokoli točil, je imho už malinko blbý. (26.11.2023)