Battle Royale II: Requiem

Po prvnim dilu jsem cosi cekal a to byla fatalita jako dat masinfirovi ridit repuliku. Podobnou smesku "ynteligentnich" dialogu o zivotnich hodnotach, rodicich, nesmrtelnosti aby opravdu clovek pohledal, kdyz k tomu pridate jeste spoustu leticich kulek a lacinych vybuchu dostanete vysledek, za ktery by se nemusel stydet ani UWE.... (24.05.2005)

Kouzlo prvního dílu se skoro úplně vytratilo, a to je asi největším mínusem tohoto pokračování. Původní myšlenka psychologického nátlaku na nevinné studenty, kteří pod tíhou okolností jsou nuceni bojovat a zabíjet se mezi sebou vyšuměla do prázdna. Tehdy se roztomilé dívky změnily v krvežíznivé bestie, které neznali slitování a z třídních šprtů vrahové drsňáků. Tentokrát šlo jen o samé střílení, výbuchy, nepřehledné umírání studentů, které jste ani pořádně nerozeznali a mnohdy neumírali po jednom, ale ve skupinách. Další blbostí jsou obojky z výbušninou. Zatímco v jedničce byly spíše na lokalizování jejich pozic, tady se stali nejčastějším způsobem smrti. Nevím na co tam tedy ty děcka posílali, když vybuchovali jeden za druhým jen proto, že byli z někým napojení. (12.11.2009)

Trochu pokles z extratřídy, ale rozhodně ne sestup do vod odpadních. Děj se posunul o pár led dopředu, takže v Requiemu sledujeme co způsobil konec jedničky a doslova se tu dějí věci. Svět se zbláznil ještě více než v předešlém dílu a tentokrát se zde více masakrují starší lidé než žáci, což je podle mě další rozumný posun. Rozhodne jde o film, který si je vědom kvality svého předchůdce a budoucí srovnávání s ním, ale snaží se posunout vše co se stalo v prvním díle dopředu a dovést do důsledku, což z něj dělá takový dodatek, který nahrazuje nápis " a žily spolu šťastně až do smrti ...". Pro někoho bude odklon od prvního dílu,v kterém se vraždilo jak na běžícím páse, velký, ale na výsledné kvalitě to nic nemění. Opět jde o velmi kvalitní film, kterému chybí lepší uchopení a domyšlení do detailu. (02.09.2007)

Kenči Fukasaku stvořil v roce 2000 nesmrtelnou klasiku, která vyráží dech a ve mě zanechala nezapomenutelné vzpomínky jako málokterý film. V tomto filmu se k ději vrátil, ale bohužel hned po prvním natáčecím dni zemřel a na jeho místo nastoupil jeho syn Kenta. Syn sice není jako otec a samotného by mě zajímalo, co by vzniklo, kdyby Kenči žil. Připadalo mi, že vraždění dětí dětmi nefunguje tak skvěle jako v prvním díle. Působilo to na mě jako tuctový akční film, který 1. dílu možná trochu kazí jméno. Co se týká mého hodnocení, tak tento snímek považuji za čistý průměr, ale pamatovat si ho budu dlouho, protože tyto díla mohou napadnout natočit jen šikmooké pány v dalekém Japonsku. (29.08.2008)

Je to pakárna, ale první půlka zábavná, bavilo mě jak okatě (a zkušeně) to vykrádá klasické scény ze slavných akčních filmů. Ale pak příběh skončí a začnou dlouhé monology o plačících dětech, vzpomínky na rodinu a vůbec to začne být hrozně "dojemný" nebo co, a už se na to skoro nedá dál dívat. Ta délka je bolest, akční braky by měly mít hodinu a půl, ne dvě a čtvrt. Ale ideologicky je to vlastně dost zajímavé - není moc filmů které by otevřeně obhajovaly terorismus, hlásaly antiamerikanismus, a ještě měly koule na to přímo odkazovat na 9/11 a pak zasadit poetický epilog se spokojeným odjezdem do západu slunce rovnou někam do Afghánistánu za bratry ve zbrani. Skoro se mi až chce říct že kdyby to nebyla blbost které si nikdo nevšiml, tak to v US zakážou :)) (03.07.2020)