Veřejný nepřítel

Archaičtější a vůbec celkově neohrabanější Malý Cézar si mě paradoxně získal víc; obě gangsterské klasiky stojí a padají s hercem v hlavní roli, obě reflektují tehdejší žhavě současnou hospodářskou krizi, obě sympaticky ukazují gaunery jako jednoduché gaunery bez přidané psychologické omáčky, ale pokrytecké moralizování Veřejného nepřítele, když všichni víme, že tyhle filmy vznikaly a vznikají pro lechtivý pocit identifikace s charismatickým psychopatem, je mi ze srdce protivné, v mateřských stescích, jaký je to synáček v jádru hodný chlapec svedený špatnou společností, přece jen cítím zárodky pozdějšího stejně protivného žánrového romantizování, samotný příběh je triviální a řemeslné zpracování tak zručné, až je vlastně nudné. S mírným přihlédnutím k historickým zásluhám rovné ***. (09.01.2019)

Ústřední dvojice se k sobě výborně hodila - nehezká, nesympatická, protivná platinová pipka, Jean Harlow, a nesympatický gangster James Cagney. Strašně se to vleklo a většinu času, hlavně zezačátku, a na konci mě to dost nudilo. Bylo tam jen pár zajímavých scén - předvečer prohibice nebo následné odčerpávání whisky, ale jinak nic moc. (13.12.2009)

Staré filmy majú niečo do seba ! A to aj staré gangsterky! Nepochybne sa tento subžáner vyvíja stále k lepšiemu, ale aj zo súčasného pohľadu sa dajú pozerať bez donútenia a bez neustáleho prižmurovania očí (na rozdiel od napríklad dobového sci-fi). Tu musím opäť (ako som už neraz...) vyzdvihnúť herecké výkony starej hollywoodskej školy. James Cagney nie je len roztomilý tanečník stepujúci v Yankee Doodle Dany, ale tu som zistil, ževie hrať aj poriadnu sviňu... Vtedy sa asi tak hrať MUSELO, inak tam človek nemal čo hľadať... Verejný nepriateľ z môjho pohľadu nemal obrovské filmové ambície, čo veľmi sympaticky vyústilo do minimalistického diela, no o to silnejšieho obvinenia amerických mafiánkov 30-tych rokov... (02.11.2012)

James Cagney je tak nesympatický v úlohe gagstra Toma Powersa, že to hraničí s realitou. Presne toto od gangsterky očakávam. Antihrdina, ktorý vzbudzuje antipatie preto, lebo je arogantný, násilnícky a je nám z neho zle už na pohľad. Žiaden sympoš Johnny Depp v remaku, ktorého nám malo byť lúto. Ďalej ma film odzbrojil svojou neplánovanou nadčasovosťou. Pre maminky bude syn vrah stále milovaný baby boy, pre ženy bude stále príťažlivejší prachatý hajzel, ako tvrdo zarábajúci poctivec alebo vojnový veterán. Ako bolo v Amerike tridsiatych rokov, tak je všade na svete aj dnes. A potom mi ani nevadí dnes už trochu afektované herectvo, statická kamera, vyhýbanie sa detailnému vraždeniu a štúdiovosť exteriérov. Rozoberať, prečo je Wellmanov film z počiatku zlatej doby Hollywoodu nekompromisnejší, ako Mannov remake zo súčasnosti, si netrúfam. (06.08.2013)

(1001) Gangsterky jsou filmy, které nevyhledávám a které mě zpravidla nebaví, bez ohledu na to, jestli je natočili před sto lety nebo včera. Tahle má oproti těm ostatním tu výhodu, že má přidanou hodnotu. Není to soutěž v tom, který z prominentních herců vypadá jako věrohodnější italský přistěhovalec, ani maraton pro kostyméry a vižásty, na jehož konci je zlatá soška pro toho, kdo to vymyslí víc retro. Tohle je historický exkurz. A tak to pro mě i zůstalo. Podivila jsem se, že femme fatale bylo pouhých dvacet let, a můžu jít dál. (03.09.2010)