Režie:
Robert WiseScénář:
Edmund H. NorthKamera:
Leo ToverHudba:
Bernard HerrmannHrají:
Michael Rennie, Patricia Neal, Hugh Marlowe, Sam Jaffe, Billy Gray, Frances Bavier, Kim Spalding, Stuart Whitman, Lawrence Dobkin, Harry Lauter, Harry Harvey (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Snímek Den, kdy se zastavila Země vypráví příběh mimozemšťana Klaatua, který jednoho dne přistane na Zemi. Hlásá příchod v míru a vyžaduje si setkání s představiteli všech států světa, před kterými hodlá přednést své poselství. Když se však dozví, že to je věc zhola neuskutečnitelná, opustí své dosavadní obydlí a vydá se do světa na vlastní pěst... Film vznikl v době rozpuku Studené války a strachu z nové hrozby- možnosti rozpoutání atomového konfliktu. Autoři snímku se v něm jasně vymezují proti dalšímu vývoji této nesmírně ničivé zbraně. Z filmu je tak cítit kritika postoje tehdejších politiků, kteří namísto mírové dohody zvolili zbrojení a udržování paranoidní atmosféry strachu před podlým nepřítelem. (havLord)
(více)Videa (3)
Recenze (203)
Pustit si tenhle apel na vzájemnou lidskou soudržnost krátce po Wiseově amorálním Born to Kill je opravdu zážitek. Mimojiné tím režisér dokazuje, že je schopný umně zpracovat jakoukoli látku s různorodými tématy. V tomhle případě mě ale jeho dílo minulo účinkem a považuji ho za poněkud zastaralé, i když ve své době to musela být pecka. ()
Komentář obsahuje spoilery: Mimozemšťan Klaatu přiletí varovat obyvatele Země. Pokud přenesou své zbraně a agresi do vesmíru, budou zničeni. Než ale předá své poselství, přijme jméno Carpenter (Tesař) a pokusí se poznat lidi tím, že mezi nimi zprvu nepoznán žije. Ukazují se charaktery jednotlivých postav a také touha po slávě a moci. Když po vzoru Krista vstane z mrtvých, vyvstane i naděje, že lidstvo by mohlo jeho varování brát vážně. Antimilitaristický snímek svým poselstvím vůbec nezastaral, přitom se nejedná o levnou a primitivní agitku.Trikové efekty sice odpovídají době vzniku, ale především létající talíř svůj půvab má. ()
Myslel jsem si, že budu muset čelit záplavám zelených ufounků a podobných věcí, které člověk často vídá při sledování béčkových filmů, ale hodně jsem se pletl. Tohle SF vůbec není béčko, i když k tomu nabádá rok vzniku i podivný plakát. Jedná se spíše o filosoficky laděný snímek, jehož hlavním cílem je vzbudit v divácích zhnusení z války a z určitých lidských vlastností, a také chtěl poukázat na to, jak nesmyslné je uspořádání lidské civilizace. V dnešních filmech už jen těžko budete hledat takhle působivé SF. 9/10 ()
Oproti současnému remaku je původní verze více konzistentní a její atmosféra je také na úplně jiné úrovni. Poselství je zde více než zřejmé a ač je film zabalen do hávu sci-fi, jeho hlavní motiv spočívá v protiválečné agitaci o ukončení studené války a hrozbě jaderných zbraní. Ostatně se divím, že byl takový film ve své době vůbec natočen. Speciální efekty jsou na slušné úrovni, a i když bylo v té době CGI ještě hudba budoucnosti, Gort se mi i přes své gumové galoše, které se mu ohýbaly v kolenou, líbil svým ztvárněním více, než jeho větší a novější verze. Bernard Herman mě také potěšil a svým hudebním doprovodem navodil hutnou atmosféru již od počátku snímku. S přihlédnutím na rok vzniku tohoto díla se i po 57 letech jedná o vskutku kvalitní a především koukatelné sci-fi, které navíc obsahuje poselství pro celé lidstvo. (7/10) ()
Na science fiction z padesátých let se člověk nedívá, aby byl ohromen zvláštními efekty. Tyhle filmy v sobě musí mít něco, čím okouzlí vší své někdejší efektnosti navzdory. A tím něčím může dobře být myšlenková hloubka. Ta je zde však stejně povrchní jako dobové modely kosmických lodí a robotických monster (respektive v tomto případě jedné lodi a jednoho monstra). Moudrost onoho mimozemšťana, jenž přichází na barabarsky rozhašteřenou Zemi jako velvyslanec vyspělého kosmu odrází jen osvícenskou důvěru v racionalitu, vědu a pokrok. Tento mýtus rozumu je jen zchromlým pohrobkem devatenáctého století. Nevěrohodný není jen ten papundeklový robot, ale i samo poselství. S touto větší než malou výhradou se jedná o poměrně povedené drama. ()
Galerie (84)
Photo © Twentieth Century-Fox Film Corporation
Zajímavosti (52)
- Tvůrci v zájmu naprosté autenticity najali do malých cameo-roliček opravdové novináře, např. Gabriela Heattera, H. V. Kaltenborna a také Drew Pearsonovou. (Trainspotter)
- V prvních okamžicích přípravné fáze natáčení šéf studia 20th Century Fox navrhnul do role Gorta Jacka Palance, role však později připadla Locku Martinovi. (Trainspotter)
- V knize byl Gort hlavní postavou a šéfem posádky a Klaatu byl jenom jedním z řady svých dvojníků nebo spíše klonů s velmi krátkým životem. (Trainspotter)
Reklama