Black Panther: Wakanda nechť žije

Z nového Black Panthera je takový soft Avatar 2. Stopáží přepálené, bez vyloženě strhujících scén, ale příběhově docela funkční se zajímavými postavami a jednoduchým jasně daným příběhem, který se nesnaží propojovat filmy a seriály z marvelovského univerza, jak je v poslední době zvykem. I přes pokus o mohutnost, dost komorní ale má to co nabídnout. (13.04.2023)

Kdyby se tenhle film místo ve vodě tématicky rochnil v jednotlivých nuancích africký a mezoamerický subkultury – a zaměřoval se spíš na nejrůznější zvyky a tradice, díky čemuž by naplno využil svůj výpravný rozměr – šlo by o prvotřídní komiksový blockbuster, který by opět ukázal svůj subžánr v novým alternativním světle. Wakanda Forever totiž vyniká v komorních, dramatických a čistě emocionálních momentech kde všechno stojí a padá na dialozích – zatímco když dojde na digibordel a akční pasáže [slow-motiony jak od Snydera fakt nefungujou], tak akutně strádá v poutavosti. Koncept "z vedlejších postav jsou postavy hlavní" je oproti jedničce víc než zajímavý, jenže za tu takřka tříhodinovou stopáž se zde probere všechno, a zároveň nic – ačkoliv onen build-up je neskutečně pečlivej [za což určitě palec hore], kauzalita mezi jednotlivými příběhovými linkami je dost nepřirozená a příběh tak působí hodně nekonzistentně. Každopádně hlavní hvězda večera, ikonický anti-hrdina Namor, je neskutečnej sympaťák, protože Tenoch Huerta je fakt top notch castingová volba a dream cum tru pro každýho fanboye i fangirl – a právě o to víc zamrzí, že jak jeho postava [jeho origin-story mohl být zakomponován mnohem lépe a komplexněji], tak samotná podmořská říše Talokan [z který rozmanitost stříká jak z fontány] nedostane tolik prostoru.... V porovnání se zbytkem marveláckého repertoáru je tak Wakanda Forever standard, přesto jde celkově vzato o jednu z těch kvalitnějších marvelovek so far. Seriózní tón Marvelu fakt sluší, takže tohle je určitě směr, kterým by se měl do budoucna vydat. Hudební doprovod Ludwiga Göranssona mimochodem naprosto fenomenální a tvoří nedílnou součást zážitku.... VERDIKT: 7 GRIOTek z 10, kdyby nešlo o tak důstojnej tribute Chadwicku Bosemanovi (MCU intro jakože wau), šel bych i níž. Každopádně mnohonásobně lepší než jednička, to je bez debat. (09.11.2022)

Tak nám skončila 4. fáze, a to poměrně důstojně. Chadwick Boseman už bohužel není mezi námi, a tak si tvůrci museli poradit bez něj. Děj se odehrává rok po jeho smrti a postavy se s tím musí nějak smířit. Světové velmoci usilují o vibranium, a to se Wakanďanům nelíbí. Do hry vstoupí záhadný mořský národ a rovnováha sil se mění. Vzniká mezi nimi napětí a schyluje se k válce. Jak tento konflikt asi dopadne? Opět tu je skvěle zvládnutá choreografie bojových scén a objeví se i pár nových postav. Hudba je taky vhodně zvolená, takže scény mají tu správnou atmosféru. Možná to jen mohlo být o něco kratší. Byla nám také představena nová hrdinka, která bude mít vlastní seriál pod názvem Ironheart. "Bezvědomí? To řekni svému makeupu." :D (12.11.2022)

Klidnější tempo, více dialogů než digitálního inferna, nádherný vizuál - je to vůbec Marvelovka? --- Ryan Coogler, režisér prvého Pantera, a boxerského filmu Creed, mi naservíroval po dlhej dobe niečo uzemnenejšie, rozvážnejšie a ľudskejšie, než na čo som z podobných žánroviek zvyknutý. Na to, že mal byť Coogler profesionálny futbalista, a až záhy sa stal scenáristom, a skrze písanie režisérom, je až neuveriteľným príbehom naviac. Wakanda Forever nie je cheesy ukecané, odfláknuté vfx tornádo, ale štrukturovaná dobrodružná prehliadka prekrásných scenérií, okorenená neľahkými osudmi hlavných i vedlajších postáv. Pomalšie tempo mi bolo veľmi sympatické, a absencia neustálej akcie priam balzamom na dušu. --- Paradoxom je, že začiatok a koniec filmu, ktoré sú najviac dedikované Chadwickovi Bosemanovi, vo mne vyvolali najviac rozporuplné pocity, vďaka ktorým sa nemôžem rozhodnúť, či boli legitímnou poctou hereckému kolegovi, alebo samoúčelným dojením emócií, nezávisle od samostatných kvalít tohto filmu. Rád si to onedlho pozriem znovu. (13.11.2022)

Rozmáchlejší a temnější pokračování. Podobně tomu bylo i u Captaina Ameriky Winter Soldier, avšak tam se s obsáhlejším příběhem a různorodými motivacemi hlavních postav pracovalo lépe. Celek působil sevřeněji a dynamičtěji. Dvojka Panthera má ohromnou stopáž. Chce toho řici hodně, dát hodně emocí a ukázat různé světy a postavy v nich fungující. Občas se to daří lépe, občas hůře. Povětšinu času to působilo jako mix Avatara, Aquamana a libovolného dobrodružného filmu odehrávajícího se v Africe. Dá se to snést, ale na druhou návštěvu kina určitě ne. (19.11.2022)