Bourák

Už toho mám trochu plné zuby. Mladý Američan zdánlivě bez šancí prosadit se v nějakém sportu, který ostatní Američany mimořádně zajímá, se dere a dere. Zpočátku to nevypadá, pak následuje několik neúspěchů, a nakonec to po americku dopadne, jak jsme od začátku očekávali. Navíc ten americký fotbal... (04.06.2017)

Je malý, moc mu ten americký fotbal nejde, rozhodně nedá rozhodující bod a nedokáže celému týmu, že outsider byl nakonec ten nejplatnější člen. Rudy neudělá žádnou velkou věc, co byste čekali od sportovního filmu, ale stejně budete na konci dojatější, než u všech filmů o baseballu co končí rozhodujícím homerunem, co jich v kinematografii je. Tím, jak při zemi se Rudy drží, je prostě mnohem hezčí než všechna ta vyleštěná pohádková sportovní dramata, kde se končí fenomenálním vítězstvím. (01.07.2015)

O pokusu šáhnout si na nesplnitelný bláhový sen v podobě sportovního filmu, ve kterém první polovinu stopáže není po sportu ani stopa. Jde o ultimátní naplnění poučky "když ti život háže klacky pod nohy, tak se o jeden každý přeraz, šeredně se vyrakvi o zem, zvedni se, přeraz se o další a to dělej tak dlouho než ze stromu života opadají veškeré větve či než se ostatní zželí a strom posekají, aby si zjistil, že celou dobu si právě pro ten  jeden strom neviděl les" a... A je to opojně "feel-good" do morku kostí. Dokonce i obvykle spíše otravné neherecké Astinovo ťuňťovství je tu záměrem, který v celkovém konceptu funguje. Vkusný kýč (ne, neprotiřečí si to), který emoce zdárně ždíme (mnohdy nepopiratelně díky Goldsmithově hudbě), ale zdaleka ne tak lacině a na první signální, jak by se z anotace mohlo zdát. (02.04.2022)

Jeden z mých top sportovních filmů podle skutečné události, parádní zážitek, tento film totiž není o talentu, ale neuvěřitelném dříči, jež si jde za svým snem a jemuž snad ani nelze v jeho boji nefandit. Tento film je důkazem, že občas se vyplatí jít proti všeobecnému očekávání, neboť život je nejen o tom, abychom sny snili, ale i abychom se je snažili (částečně) uskutečnit. A ten zápal, to nasazení, boj proti překážkám, dělají z Rudyho člověka, který vzbuzuje úctu i v mnohem lepších a tvrdších spoluhráčích. + Tento film má jednu z nejhezčích filmových melodií vůbec, Jerry Goldsmith prožívá příběh společně s hlavním hrdinou a povyšuje snímek na vyšší úroveň, finále je nezapomenutelné :-) (19.09.2014)

Sport měl během let ve filmech mnoho skutečných i fiktivních hrdinů, dovolím si však říct, že příběh ani jednoho z nich se nerovnal tomu, co podstoupil Rudy Ruettiger. Proč zrovna on? Protože paradoxně nikdy nic nevyhrál a ani nebyl zázračným outsiderem, co na jeden večer dokázal poručit větru, dešti. Rudy byl předně neuvěřitelný dříč, který se svou výdrží snažil vykompenzovat nedostatek umu a stát se alespoň na okamžik součástí svého milovaného týmu. Štěstí i smůla mu ale zároveň přály asi tak, jako každému z nás, když za každým dílčím úspěchem čekala další překážka. A toto vše ukazuje snímek nanejvýš věrně, inspirativně a zásluhou orchestru Jerryho Goldsmitha i pořádně velkolepě. Důkaz, že být buldok se občas vyplácí. Díky, Rudy! (28.08.2017)