Hříchy pro diváky detektivek

Celkový nápad pořadu je rozhodně dobrý (když pominu fakt, že je vypůjčený z předchozích Hříchů) a kdyby šlo jen o pátrání, kde si divák může na základě indicií sám identifikovat vraha, klidně bych to ještě nadhodnotil. Co seriál vskutku příšerně sráží je hlavní představitelka - její křečovité zapojení do každého případu a chytrost uvažování téměř jako u Poirota, to mi silně pije krev. Štve mě i způsob, jak jsou prezentováni detektivové, kteří řeší jednotlivé případy - jsou vykresleni jako přihlouplí moulové, kteří by bez pomoci tý všetečný ženský nedotáhli do konce ani jeden jediný případ. Texty doprovodných písní nejsou zase tak špatné, ale pěvecké kvality hlavní představitelky bych označil jako nic moc, tedy spíš nic než moc. Z odvysílaných dílů se mi asi nejvíc líbil díl Smrt na inzerát, hlavně kvůli sympatické kriminalistické dvojce Skopal - Táborský. (28.10.2010)

Základním prvkem naprosto otřesné série detektivek je v první řadě dramaturgické provedení. Dáša pobíhající za záběry, přibíhající, když si ji jednotlivé postavy volají anebo vrcholem absurdnosti - Dáša, která vyskočí z kamery a objeví se ve studiu s diváky a pak se s Vladimírem Dlouhým zase vrací. Dáša je zkrátka postavou, která je všude a kdyby skutečně fungovala jako další postava, která se shodou okolností všude objeví, ještě by se to dalo chápat - používají to i jiné kriminálky ve světě. Takhle její zapojení působilo minimálně směšně a spíše absurdně. I jednotlivé detektivky měly slabý nádech. Ne že bych všechny pachatele uhodl, ale kolikrát se téměř hodinu nic nedělo, aby se v závěrečné desetiminutovce roztrhl pytel se zločinem i rychlým vyšetřováním zároveň. A to už nemluvím o příšerném scénáři a neposlouchatelné hudbě. Snad jen jedna skladba byla povedená. Například Zlata Adamovská alespoň uměla zpívat. Paní Dáša si měla zpěv rozhodně odpustit. Je to tak příšerné, ale tak typické pro devadesátky. Dneska by tato absurdní fraška neměla šanci projít. (16.12.2019)

Že dvakrát nevstoupíš do stejné řeky? Boužel se stalo. Sice jen náhodou, ale je to tak. Po seriálu Hříchy pro pátera Knoxe zde přichází další div z televizní produkce. "Skvělou" zpěvačku nahrazuje ještě "lepší" plus další změny herecké a jinak vše zůstává při starém, hlavně ta nuda a nenápaditost a utrpení pro diváka (ale co si budem povídat, hlavně pro jeho uši...). (19.08.2010)

zajímavho je na tom snad jen ten koncept, nikoliv seriál samotný. Možná by nebylo od věci pokusit se vytvořit další seriál podobného střihu (tedy pokud by se oprostili od schématu "chudák ženská je náhodou u deseti vražd" a propojovat jen velmi Vlažně nebo pomocí vyšetřovatelů). Díky internetu by mohlo být odhadování vraha hodně zábavné (25.06.2012)

O dost slabší pokračování Hříchy pro pátera Knoxe ovšem již bez tehdy těhotné Zlaty Adamovské s Dagmar Veškrnou tehdy ještě Havlovou, která neuměla ani hrát ani zpívat, samozřejmě chyba není jen v hlavní ženské představilce, příběhy jsou slabší i když třeba ty s komisařem Kolínem nebo ty s komisařem Nováčkem nejsou špatné, ale celkově jde spíše o podprůměr. (23.12.2013)