Hříchy pro pátera Knoxe

10/10 Z hlediska vývoje televizních formátů hezké, ten Kleinův/Škvoreckého přístup je atraktivnější, než koncept Rozpaků kuchaře Svatopluka, přesto dnes výslednou detektivku už není možné považovat za dílo nadčasového charakteru. Zlata Adamovská je v hlavní roli více unavená, nežli co jiného, dialogy kriminalistů šustí papírem a celé je to asi tak zábavné, jako ten jejich kompot tvořený z kapitána Maliny a nadporučíka Švestky. První čtyři díly se odehrávají v putice nižší kvality, ono taky kde jinde by Mirka Pleštilová dělala striptýz? Ale od pátého dílu to naše Eva Adamová povýšila do hogo fogo hotelu, kde si zpívá ty svoje šlágry Hospoda U Mrtvýho Času nebo Pánové A Dámy, Sorry! Nu, byla to éra, kdy si Zlata Adamovská nemohla vybrat mezi Petrem Kostkou nebo Honzou Kanyzou. Od šestého dílu se krimi se zpěvačkou v hlavní roli odvažuje i do exteriérů a pakliže se tyto natáčejí přímo před hlavním vchodem do ČT, je to milé. V závěru série se pak setkáváme s roztomilým dílem z natáčení Podzimní romance, kdy celý ten nápad živého seriálu z Kavčích hor pomrkává do svých vlastních kulis. Je tu mnoho aktuálních odkazů a je zajímavé sledovat ten vývoj nové porevoluční společnosti jak reaguje na novoty jako je bulvární pisálkovství nebo letní láska s Paolem. Nechybí ani lehká kritika restitucí, střet s technologickým pokrokem. Jen ty herecké výkony jsou takové, že se velmi tříští kvalita (Hana Maciuchová) s podprůměrem (Monika Kvasničková). Ale má to happyend! (18.11.2016)

Propojení klasické televizní inscenačnosti a živého vysílání dopadlo překvapivě dobře, o čemž svědčí i počet repríz. Tohle zrežírovat, to byla asi pořádná logistika, aby všichni byli ve správném prostoru, všechno se ve správnou chvíli přeplo, o sloní paměti herců nemluvě. Jediné, co mě na tom iritovalo, byl příšerný ochotnický herecký výkon Zlaty Adamovské (hudební složka byla vata, tu nehodnotím). Tato herečka od té doby ukázala, že hrát umí, ale tady vedle vždy skvělých detektivů a dalších spoluúčinkujících působila křečovitě jak hráč okresního přeboru v Evropské lize. (18.05.2014)

Ve své době bomba, s odstupem celkem slušný seriál s výbornou Zlatou Adamovskou v hlavní roli. Její postava zpěvačky, která má ráda cigarety, alkohol a muže, je v našem seriálovém prostředí průkopnická. V ostatních rolích vidíme celou plejádu našich nejlepších herců, což se dnes již neuvidí. Na druhou stranu mi ale vadí příliš televizní - studiové zpracování. No a vraha jsem já téměř nikdy neodhalil :-) (11.04.2012)

60% - Naštěstí pamatuji dobu prvního vysílání, coby přímého přenosu. Nápad to byl velmi zajímavý a je třeba to brát spíše jako hru. A to hned dvojí. První hrou je hra detektivní s divákem, která spočívala v tom, že divák na konci má za úkol přijít na to, kdo byl pachatel (nebo o co tam šlo) a jaké pravidlo bylo porušeno. Hrou druhou je hra herců a celého realizačního týmu v přímém přenosu. Myslím, že je dobře viditelné, jak je s postupujícími díly aranžmá příběhu složitější a komplikovanější, jak si tvůrci víc troufají a o to větší nároky to na všechny z nich, s herci v první linii, klade. Myslím, že nikdo z nich na tuto zkušenost jen tak nezapomněl. Příběhy vycházejí ze Škvoreckého knížky Hříchy pro čtenáře detektivek, jsou pouze upravené potřebám tvůrců. Samozřejmě že vše je ovlivněno tím, že šlo o přímý přenos. Současnému sestříhanému záznamu už chybí to napětí, kdy i diváci byli zvědavi, co a jak se povede. Rád se z nostalgie podívám, ale chápu, že tomu, kdo nezažil premiérové vysílání, to nemusí nic říkat. (Jo a vzpomínám si, že zpěv Zlaty Adamovské jsem již tenkrát bral jako nutné zlo.) (25.01.2016)

„Stop. Nyní již máte dostatek indicií, abyste mohli vydedukovat, jak to bylo doopravdy. V krátké pauze, kterou vyplní písnička, si můžete vše * v klidu * rozmyslet...“ Touhle krátkou scénkou a několika dalšími (seriál se jimi jen hemží) čas od času častuji svou přítelkyni a nevypadá to, že by mě (a jí, doufám) to mělo přestat bavit. Klein (by) měl hrát častěji, třeba v „Pevnosti Boyard“ by pro něj nějakou vhodnou roličku jistě našli... Kromě jedinečné geneze snímku (přímý přenos z barrandovských studií), která dodává i 20 let po premiéře seriálu punkovou patinu leštěnou různými přeřeknutími a podobnými neštěstími, se na kvalitě příznivě podepisují pozoruhodné herecké výkony kumštýřů v presu [v dobrém (Adamovská, Dlouhý, Kanyza, Kostka, který někdy nad Adamovskou slintá, jakoby zapomínal, že jeho neumělé pokusy ji balit zachycují kamery) i v nejednoznačném (kreace Marka Vašuta se vymyká hereckým kategoriím a je vlastně nepopsatelná)], slušný Kleinův scénář, kořeněný citáty a básníkovským vtipem a vlastně i samotné detektivní zápletky, byť rozhodně ne všechny. K poučené diskuzi teoretiků nad pěveckým výkonem Adamovské přispívám gentlemanským mlčením; televizní šansony jako „Queen Elizabeth“ a „Hospoda u mrtvýho času“ jsou soundtrackem mého televizního dětství. Dnes se sice v telce ani rádiu díky auto-tune „pod tón“ nikdo nedostane, něco mi ale říká, že to o pokroku nesvědčí... (27.04.2012)