VOD (1)
Série(2) / Epizody(11)
-
Příběh Jeffreyho Dahmera (2022) - 10 epizod
-
Příběh Lylea a Erika Menendezových (2024) - 1 epizod
Obsahy(1)
Usvědčený zabiják Jeffrey Dahmer (Evan Peters) za víc než deset let zavraždil sedmnáct mladých kluků a mužů. Jak to, že tak dlouho dokázal unikat spravedlnosti? (Netflix)
Videa (1)
Recenze (339)
Původně jsem chtěl napsat nějaký strašně satirický komentář jako jsem to udělal u komentáře k Johnu Waynu Gacymu a Tedovi Bundymu, ale myslím si, že si to zrovna tenhle počin tak úplně nezaslouží. Víš, tihle sérioví vrazi můžou být zobrazeni dvěma způsoby, buďto ve formě real krimi dokumentů, kde se dělají rozhovory se skutečnými obětmi a policisty, nebo se může natočit seriál s dosazenými herci a scénářem. První případ funguje ve valné většině pokusů, kdežto druhý hraný případ prakticky nikdy. Tím se dostávám k jádru věci, protože Monster: The Jeffrey Dahmer Story, je jedna z těch světlých chvilek, kdy je to zkrátka udělané dobře. Myslím si, že je to udělané dokonce tak dobře, že kdyby bylo trochu víc zatlačeno na nějakou policejní linku a ubráno z linky černošské sousedky, mohlo by to připomínat jakýsi spinoff Mindhuntera (i ten soundtrack je ve vyhrocených scénách prakticky identický). Celá šestá epizoda, je topově natočená, sonda do hlavy sociopatického vraha, který se naposledy ohlédne a pak už se naprosto oddá své posedlosti. Jo a to zatmění je taky sick af. No a co samotný Jeff? Taťka si o prášcích během těhotenství může říkat co chce, ale vzít šestiletého syna a učit ho jak pitvat přejeté zvíře je z hlediska naprosto základní psychologie bezpochyby spouštěč pro sériového vraha. I přes občasné k uzoufání pomalé tempo doporučuju. ()
Dahmer je jeden z tých audiovizuálnych počinov, pri ktorom máte pociť, že recenzie naň by mali písať klinickí psychológovia a nie filmoví publicisti. V rovine štýlua rozprávania ide o príjemnú spomienky na (nie tak dávne) netflixové série, ktoré vo vás ostali dlhšie ako týždeň (Narcos, Midnhunter). Výborná práca s napätím, dramaturgická precíznosť pri uchopovaní kľúčových scén a retrospektív je okamžite stiredaná kráčaním po tenkých ľadoch v oblasti psychologizácie hlavnej postavy, resp. vo vykresľovaní portrétu Dahmera a doby, v ktorej kontexte fungoval. Miestami sa zdá, akoby seriál s Dahmerom sympatizoval a vykresľuje ho ako útlocitného nesmelého introverta, ktorého proste likviduje jeho necitlivé a konzervatívne okolie. Týmto mostíkom sa dostávame aj k portrétu konzervatívnej, homofóbnej a rasistickej Ameriky 70. a 80. rokov. Seriál akoby Dahmera ospravedlňoval, miestami s ním takmer chápavo sympatizoval a zo všekého vinil vplyvy okolia. Škoda, že to netočil Rob Zombie. ()
Jeff: „Prečo by som mal niečo nahovárať? Nezapadám. Som divný, otec.“ Fuj. Tak to bola ťažká práca dopozerať toto! Jeff je nesympatický vo všetkých svojich polohách a Evan Peters ho zvládol bravúrne. Ak náhodou počas prvých dielov počítate s tým, že prídete na to, kde nastáva v ľudskom mozgu skrat, aby sa z neho stalo zabijácke monštrum... Smola. Odpoveď neexistuje. Jena myšlienka v závere ma však zaujala. Keď pastor odpovedá Jeffovi na otázku, prečo je nás teraz toľko? Pastor sa zamyslí – vieš, predtým neboli diaľnice, dnes sa presunieš aj 2000 míľ, aby si zahladil stopy. Možno má svoj podiel WWII a Vietnam – otcovia sa vracajú traumatizovaní. Tiež máme rozmach voľne dostupnej pornografie, ktorá tu do 70tych rokov neexistovala. Na dokument o Dahmerovi ale nemám vôbec chuť. ()
Famózní herecký výkon jednoho z nejbrutálnějších vrahů/kanibalů/nekrofilů, co kráčel po této zemi. Jednání divák pozoruje s absolutní nechutí a otočeným žaludkem. Seriál si hraje s časovou osou, aby zvýšil dynamiku, ale za mě úplně zbytečně. Jednu hvězdu strhávám za nevěrohodné zobrazeni Dahmera jako mumlajícího dementa, přitom reálně to byl manipulátor barvitě se vyjadřující s IQ 145. Trochu škoda, že ho takto dodrbali. Plus konec a jeho otočení na víru bylo způsobeno serotoninovou a noradrenalinovou terapií, ne prozřením. ()
Seriál Monstrum: Příběh Jeffreyho Dahmera klame názvom. Nesnaží sa totiž zobraziť monštrum, snaží sa zachytiť kto bol Jeffrey Dahmer a hlavne prečo bol aký bol. Seriál z neho nerobí beštiu, ktorá by proste len zabíjala a zabíjala, ale ukazuje že mal v sebe pochybnosti, veľa životných sklamaní, chcel aby mu niekto pomohol...A až súhra toho čo mal vrodené, prístupu okolia, a doby v ktorej žil mu umožnila/donútila/poskytla priestor na vražedný prerod. Ako je príbeh odprezentovaný a hlavne herecky zvládnutý by som prirovnal k dojmom zo seriálu Černobyl. Tak nejako všeobecne známe odprezentovať pútavo a dostať do diváka všetky potrebné informácie. Bohužiaľ tu Netflix urobil niečo, čo dojem veľmi rozriedilo. Posledné 4 diely sú vlastne úplne samostatný seriál. Netflix ukazuje, prečo si vybral zo všetkých vrahov práve Dahmera. Zabíjal čerňochov, gayov a bol tam aj hluchonemý. Netflix z druhej polovice seriálu tak mohol urobiť kritiku spoločnosti, ukazovať prstom na hriechy minulosti, ktoré pretrvávajú dodnes. Tie posledné 4 diely, čo sa udalostí týkajúcich sa priamo Dahmera, sa mohli vojsť do potitulkových scén 6 dielu. Dahmer časť 4*, agitačný prívesok 1-2*. ()
Galerie (41)
Zajímavosti (21)
- Tony (Rodney Burford) je hluchý, přesto vícekrát reaguje na hlasové pokyny, např. při focení. (Zix.)
- Policie nahrála více jak 60 hodin záznamu, na kterém Dahmer (Evan Peters) detailně popisuje svoje brutální vraždy. V jednom případě například osmažil biceps jedné z obětí na oleji, protože mu přišel velký a chtěl vědět, jak chutná. Podle detektivů Dahmer popsal, že maso chutnalo jako hovězí. (NiWi)
- Wisconsin byl prvním státem, který zrušil trest smrti v roce 1853. Bez ohledu na brutalitu jeho počínání tak nemohl tento trest být uplatněn i přesto, že si ho sám Dahmer (Evan Peters) přál. Po odsouzení tak strávil nějakou dobu v ochranné izolaci, následně byl na zbytek svého trestu převezen do státní věznice. (NiWi)
Reklama