Saw X

Za dvojkou až čtyřkou i jakousi snahou o svěží reboot (2021) vyčpělé hororové série stál režisér Darren Lynn Bousman. Společně s uječeným Chrisem Rockem to od kritiků i diváků naposledy solidně schytal. Producenti ale nehodlají o stále potenciálně výdělečnou látku přijít, o „nakopnutí“ se tak pokouší střihač řady dílů (i režisér dvou pokračování) Kevin Greutert. A z velké části se mu to i daří. Franšíza nejprve divákovi nutí jakési tklivé drama o umírání a záblesku naděje v podobě experimentálního lékařského zákroku. Jenže důvěřivého Johna Kramera není radno naštvat, tudíž to bude tým „odborníků“ hodně bolet. Jednička těžila z toho, že divák předem nic neví. Mixovala režijní invenci, nervní atmosféru a násilí. Další díly byly lacinější a lacinější. Bylo vidět, jak moc se na nich spěchalo, jak moc šlo zejména o zlaťáky z pokladen kin. To sice zůstává, nicméně první velké plus: ikonický Tobin Bell, druhé menší plus: snaha dodat mu lidskou stránku, třetí střední plus: gore scény a brutální pasti. To okolo je tradičně prázdné, samotný úvod (Kramer a jeho rakovina) zbytečně dlouhý, samotné mučení hříšníků s postupem času už utahanější. Trikaři a maskéři se znovu výborně vyřádili, finální vysvětlovačku si ale tvůrci mohli odpustit. Jedenáctý díl má nicméně cestu pečlivě umetenou. (25.10.2023)

Jeden z tých lepších Saw filmov, i keď to v rámci tejto série nie je zárukou žiadnej extra kvality, keďže skutočne kvalitný bol akurát prvý Saw, ostatné kúsky boli prinajmenšom znesiteľné (Saw VI) alebo silne priemerné (Saw 3D). Saw X vracia po dejovej stránke sériu niekde k udalostiam druhého Saw a ako je teraz vo filmovom svete v móde silne vsadzia na nostalgiu s navrátilou postavou John Kramer a Amandy, no to prakticky nie je nijako podstatné, pretože vo zvyšku filmu rozohráva typický Saw film s pascami a dávkou brutalitou ako sme u série zvyknutí už dobrých dvadsať rokov. Pokiaľ tu niekto čaká čokoľvek inovatívne, tak sa nič nezmenilo a všetko je po starom. Na druhej strane, fanúšikovia série, ku ktorým som sa svojhočasu radil aj ja, by mali byť spokojní, pretože desiatka im dá presne to čo čakajú. Stále je to však  rovnako hlúpe a neuveriteľné s prestreleným záverom, kde John Kramer je takmer jasnovidec a dokáže predvídať každý krok každej postavy v každej situácii, ale Kevin Greutert je natoľko zručný rutinér a skúsený Saw režisér, že tie necelé dve hodiny rýchlo utečú, dostatočne pobavia a vôbec nijako neurazia. A to je po takmer odpadovom Spiral alebo otrasnom Jigsaw pre sériu stále tá lepšia vizitka. Saw X sa nesnaží nijako zboriť mantinely originálnosti a v podstate ponúka iba ďalší Saw v poradí, ktorý akoby vypadol spred dvadsiatich rokov, keď táto séria bola ešte cool. Ako taká spomienka na staré Saw časy to stačí, ale žeby malo akýkoľvek zmysel s touto sériou ďalej pokračovať, to nemôžem povedať. Neškodný priemer vo všetkých ohľadoch. CELKOVO: 6/10 (22.10.2023)

Saw X je pomerne funkčný fan service, z ktorého budú nadšenci série padať do kolien. Veľmi obstojne však funguje aj ako samostatná jednotka pre neznalcov. Príbeh Johna Kramera je dostatočne pútavý na to, aby k sérii prilákal aj divákov, ktorí sa so Saw doposiaľ nestretli. Desiata časť však po toľkých filmoch zo série nemá čím prekvapiť a nie je vôbec desivá. Za veľa nestojí ani dejová línia, ktorá je od počiatku do konca prakticky úplne jasná. Partia zloduchov nahnevá Johna Kramera, ktorý sa im rozhodne pomstiť (alebo „napraviť“, ako by povedal Jigsaw). Malé pokusy o záverečný zvrat príliš nezavážia a na konečných dojmoch nič nemenia. Napriek tomu sa však filmárom podarilo dať zaprášenej sérii šmrnc. Zrecyklovali všetky staré nápady a oživili ich prítomnosťou Johna Kramera, ktorého vnútro rozpitvali tak ako nikdy predtým. Aj vďaka tomu nie je nový Saw iba dookola tým istým vyvražďovaním bez akejkoľvek pointy, ktoré sa snaží žmýkať z legendárnej hororovej značky ďalšie peniaze. Viac v recenzii. 7/10. (04.10.2023)

Nostalgická upomínka, jak vypadala taková ta straight-to-DVD béčka před nějakými 15-20 lety než začala být všechna neonová a označovaná za Quality TV. Je tu mexický kamerový piss-filter, půlku filmu se nepohneme z papundeklového pódia, pohybové limity přestárlé tváře frančízy nutí k vynalézavým střihům a úhlům snímání, protože se na téměř všechno využívá dublér, hystericky přehrávající herci hrají kouzelně jednorozměrné charaktery a do toho ty úžasně přitroublý dialogy o vině a trestu a vůli k životu, který si tam vyměňují sadističtí vrazi, který nutí lidi, aby si uřízli nohu a naplnili sklenici svým morkem. No připadal jsem si jak u nějakýho Hellraisera 8 v roce 2004. Tenhle provinilý mód se však nedá udržet po dvě hodiny, kdy se pořád točíme po jednom studiovém setu a to pak jednoho může taky z nudy napadnout přemejšlet o tom, co se v tom filmu vlastně děje a proč, čímž začínají pro všechny zúčastněné kruté časy. (27.12.2023)

Po nadšených recenzích jsem čekal o něco silnější výsledek. Je fajn, že se více tlačí na příběhovou strunu (navíc okolo jediné opravdu zajímavé postavy celé série), ale princip pomsty osobní rovinou příběhu nic nepřidává (protože přichází až poté, co už Jigsaw existoval), vražedné scény nijak nevybočují, zúčtování s "hlavním padouchem" je vyloženě neuspokojivé a snaha o překvapivou pointu se, minimálně v mých očích, minula účinkem. Na rozdíl od Spirály to ale drží aspoň pohromadě, nikdo nepůsobí směšně a nějaké ty emoce v tom fungovaly. Napětí už méně, když je celé finále postavené sice na vychytralé změně směru, ale vzhledem k budoucímu vývoji série víme, jak musí dopadnout. 50 % s tím, že dál už si není třeba. (26.10.2023)