Love Story

Na prvý pohľad veľmi jednoduchý milostný príbeh júlijsko-romeovského formátu, avšak pod touto maskou sa skrývajú pekné myšlienky a šťavnaté dialógy. Páčil sa mi pohľad na život tak ako ho videla Jennifer. A samozrejme, nemôžem zabudnúť ani na fantastický hudobný doprovod, preto veľká spokojnosť. 75/100 (12.06.2016)

Začínám si myslet, že jméno Jenny je do romantických filmů prokleté. Sice vytvoří ideál, pro který by mělo smysl žít, ale většinou skončí příliš brzy. Příběh tohoto snímku je natolik strhující a výkony herců tak silné, že ho nejde převyprávět.... musí se buď vidět anebo v tom horším případě prožít. Osud každého člověka je však takový, ... zažije lásku, pozná život, pohádá se s lidmi, se kterými by možná ani nechtěl a přijde mnohdy o ty nejbližší. To je to, co člověka činí člověkem, to je život, ve kterém se té nejhezčí etapě říká Love story .... (03.07.2012)

´´Hláška´´ - ,,Láska znamená, nikdy nemusieť žiadať o odpustenie,, je predsa len tak trochu filmovejšia, ako samotný život, ale predsa len hodná zamyslenia sa. Nečakajte ´´bolestivú´´ romantiku ala HVIEZDY NÁM NEPRIALI, to osudové príde až v záverečnej 30minútovke a to pred tým, je retro romanca v plnej poľnej, kde chémia medzi oboma ústrednými postavami funguje 200%tne. Praotec všetkých moderných romancí a zároveň jeden z najväčších komerčných úspechov americkej kinematografie síce časovo mierne zostarol, ale všetky svoje pocty si zaslúži. (30.01.2015)

Už na začátku filmu se divák dozví jak tahle nevšední romantická záležitost dopadne, a že tentokrát se žádný happyend konat nebude. Love Story se rozhodně nesnaží vyvarovávat žánrovému klišé, ale přesto je ze snímku cítit jistá vyjímečnost, hlavně díky dokonalé herecké chemii mezi Ali MacGraw a Ryanem O'Nealem, no a ten srdceryvný konec by citově udolal snad i slona. (21.04.2008)

Film, který formoval žánrová pravidla tak, jak je známe. Love Story svým fenomenálním úspěchem protrhla přehradu romantických slzopudných dramat. A v té tsunami plagiátů se v průběhu let objevily i snímky, které nabídly to samé lépe zabalené. Přitom jde o film citlivě natočený, velmi dobře zahraný a nevydírající. Problémy, které z něj dělají tuctovou záležitost, jsou tři. Absence zapamatování hodných momentů, celý děj shrnutý v prvních pěti větách filmu a chybějící chemie mezi ústřední dvojicí. Zpočátku tam sice je, ale po skvělém úvodu se rychle vytrácí. A již se nevrátí. Paradoxně tak spíše zaujme tuctová vedlejší linka o vyhroceném vztahu otce a syna. Přesto se na Love Story nedá zapomenout. Proč? Kvůli hudbě Francise Laie. Ne. To není tak docela přesné. Hudba sama o sobě je celkem průměrná. To co je na ní geniální, je jeden z vůbec nejlepších filmových hlavních motivů. Když se totiž konečně přejde z teskných tónů melancholického klavíru a naplno se rozezní orchestr, tak mrazí až do morku kostí. A je zcela jedno co se zrovna na plátně zrovna (ne)děje. (06.03.2008)