Režie:
Martin Hollý ml.Scénář:
Jiří KřižanKamera:
Vladimír HolomekHudba:
Emil ViklickýHrají:
Jakub Špalek, Jakub Wehrenberg, Luděk Munzar, Petr Štěpánek, Taťjana Medvecká, Daniela Kolářová, Milan Riehs, Martin Štěpánek, Jaroslav Weigel, Naďa Konvalinková, Jiří Holý, Ilja Racek, Jana Šulcová (více)Epizody(13)
-
Omyl krále Šalamouna (E01)
-
In dubio pro reo (E02)
-
Dobré mravy (E03)
-
Překvapení (E04)
-
Dům svědomí (E05)
-
Bílá síla (E06)
-
Dávka jedu (E07)
-
Dobří soudci dobře spí (E08)
-
Radost mladé soudkyně (E09)
-
Pohlednice z Baham (E10)
-
Padni komu padni (E11)
-
Sbohem, pane profesore (E12)
-
Může být soudce šťastný? (E13)
Obsahy(2)
Autor využil svých zkušeností z oblasti justice a nechal se částečně inspirovat případy, které vzrušily veřejnost na konci devadesátých let, kdy seriál vznikal. V soudních příbězích reflektuje i další vážné společenské problémy našich dnů. Tvůrci seriálu přinesli pohled na základní instituci soudního systému, kterým je okresní soud. Je zobrazen ve své každodenní činnosti i patrně typickém personálním vybavení, jak rozhoduje v občansko právních sporech i v trestních řízeních. Soudci a soudní čekatelé, státní zástupci a obhájci, vyšetřovatelé a policisté, viníci i nevinní a další lidé okolo, ti všichni jsou hlavními postavami třinácti příběhů z prostředí, kde vládne, či by měla vládnout spravedlnost. Pojďme se tedy podívat, jak se jí daří v Bójanech, kam právě přijíždějí dva čerství absolventi právnické fakulty. (Česká televize)
(více)Recenze (37)
Slabota. Vytáčali mňa nesympatickí herci (Wehrenberg) a hlavne pokus o mysteriózno s tou podivnou skvadrou, ktorá sa sudcom zjavovala v snoch vždy deň pred rozsudkom. Ani samotné prípady nie sú moc napínavé a jedná sa skorej o priemerný televízny seriál. Na druhú stranu je tu ale ukázaná skorumpovanosť úradov a úloha bývalých komunistov a eštébákov, ktorí sa po roku 1989 voľne integrovali v novom režime. ()
NEJLEPŠÍ SERIÁL VŠECH DOB, PŘI JEHOŽ SLEDOVÁNÍ MĚ MRAZILO V ZÁDECH! Občas (hlavně ze začátku) trochu ruší ochotnické herecké výkony, ale jinak je to brilantní sonda do zákulisí justice. Autoři si neberou servítky a loupají okresní soud jak banán, včetně takzvané nezávislosti soudců, včetně krádeže listin ze spisů, včetně osobních vazeb soudců atd. Tím, jak je to civilně a samozřejmě podané, odpadá určitá senzacechtivost, ale o to víc vyniká hrůza a mrazení z toho, jaké mechanismy rozhodují o našem životě. Tím mi tento seriál trochu připomínal některé projekty BBC, třeba ministry. Myslím, že se podařilo mezi řádky vystihnout i pocit určité nadřazenosti, kterou soudci mají nad ostatními smrtelníky, o nichž mohou beztrestně rozhodovat. Třešničkou na dortu jsou mystické vstupy z místní "věštírny", které to celé posunují ještě o level dál. Prostě, nenašel jsem tam jediný falešný tón. ()
Tenhle seriál běžel právě v době, kdy jsem dobýval svou alma mater. Tudíž jsme s kolegy velmi živě a v míře neúměrné kvalitě seriálu jako takové rozebírali jeho "odbornou" stránku, jakož i chyby, které se v něm vyskytovaly. Díky tomu k němu mám poněkud shovívavější vztah, než si zaslouží. Výborně to vystihl sportovec, jen bych ho opakoval. ()
Jiří Křižan, scénárista seriálu, měl s režimem také svou, jak jinak než velice negativní, zkušenost. Děj se odehrává před deseti lety, ke změnám dochází postupně, snaha o realističnost je patrná, slova o agitce zase směšná, jedinou (malililinkatou) výtku bych měl k jazyku dialogů, který mi někdy připomínal "Hostinec u Kamenného stolu." Ale to je opravudu jen drobná vada na kráse... ()
Nedoceněný příspěvek České televize k temnějším stránkám polistopadové skutečnosti je právě tak rozporuplný jako ona sama. Snaha - místy i velmi úspěšná - postihnout jak odborná, tak zejména mravní dubióza této části našeho veřejného života sice v některých případech jde k podstatě věci, ale právě tak často sklouzává k neorganickým mystickým vsuvkám, agitačním zkratům, černobílému vidění a planému prvoplánovému ideologizování. Poslední sklon jakoby byl přes kopírák opisován z předlistopadových dotazníků. I tak se ovšem jedná o alespoň náznak snahy oprostit se od překvapivě rychle naduřelých nových frází. Asi nejpravdivější je anatomie justičního mládí: poučeno nakaženou předlistopadovou rutinou starších, vyznačuje se i ono mravním a hodnotovým nihilismem cynismem. Druhým projevem agitačního sklonu jsou některé možná dobře míněné, ale v kontextu veřejného povědomí až neskutečně pohádkově působící judikáty. Existence takových soudců (Monika Křikavová) i judikátů je nezpochybnitelná; co však zůstává nejasným, je jejich skutečná váha v mase desítek a stovek tisíců ročně vynášených pravomocných i nepravomocných judikátů. A tak nabídnuté odpovědi na jeden druh dotazů automaticky indikují další, ještě hůře zodpověditelné otázky. ()
Galerie (67)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (6)
- Čerstvě jmenovaný soudce Sojka (Jakub Wehrenberg) osloví v posledním díle advokáta Ondrašíka staršího (Ladislav Županič) slovy "Soudruhu prokurátore", ten však podle mnoha předchozích zmínek působil za komunismu jako soudce, nikoliv jako prokurátor. (#47)
- Opakovaně zazní při oslovování: „Pane soudče“ a „pane zástupče.“ 1. a 5. pád jednotného čísla má správný tvar „soudce“ a „zástupce“. (sator)
- Hala vily, ve které bydlí rodiče soudního čekatele Ondrašíka (Jakub Špalek) je tatáž jaká byla použita Irenou Pavláskovou ve filmu Čas dluhů (včetně většiny inventáře - skříňka, lavice, globus, socha...), kde byl Karel Roden jakožto ekonom Milan podroben "pracovnímu pohovoru" u otce své přítelkyně (Jiří Lábus) a je to stejná hala, která byla později touto režisérkou využita i ve filmu Bestiář, tentokrát již s obměněným interiérem, šlo o scénu kdy hlavní hrdinka Karolína (Danica Jurčová) navštíví Alexe (opět Karel Roden) v Londýně. (#47)
Reklama