Reklama

Reklama

Na lavici obžalovaných justice

(seriál)
  • Slovensko Na lavici obžalovaných justícia
Drama / Mysteriózní
Česko, 1998, 10 h 57 min (Minutáž: 50–51 min)

Scénář:

Jiří Křižan

Hrají:

Jakub Špalek, Jakub Wehrenberg, Luděk Munzar, Petr Štěpánek, Taťjana Medvecká, Daniela Kolářová, Milan Riehs, Martin Štěpánek, Jaroslav Weigel, Naďa Konvalinková, Jiří Holý, Ilja Racek, Jana Šulcová (více)
(další profese)

Epizody(13)

Autor využil svých zkušeností z oblasti justice a nechal se částečně inspirovat případy, které vzrušily veřejnost na konci devadesátých let, kdy seriál vznikal. V soudních příbězích reflektuje i další vážné společenské problémy našich dnů. Tvůrci seriálu přinesli pohled na základní instituci soudního systému, kterým je okresní soud. Je zobrazen ve své každodenní činnosti i patrně typickém personálním vybavení, jak rozhoduje v občansko právních sporech i v trestních řízeních. Soudci a soudní čekatelé, státní zástupci a obhájci, vyšetřovatelé a policisté, viníci i nevinní a další lidé okolo, ti všichni jsou hlavními postavami třinácti příběhů z prostředí, kde vládne, či by měla vládnout spravedlnost. Pojďme se tedy podívat, jak se jí daří v Bójanech, kam právě přijíždějí dva čerství absolventi právnické fakulty. (Česká televize)

(více)

Recenze (37)

Jello Biafra 

všechny recenze uživatele

Slabota. Vytáčali mňa nesympatickí herci (Wehrenberg) a hlavne pokus o mysteriózno s tou podivnou skvadrou, ktorá sa sudcom zjavovala v snoch vždy deň pred rozsudkom. Ani samotné prípady nie sú moc napínavé a jedná sa skorej o priemerný televízny seriál. Na druhú stranu je tu ale ukázaná skorumpovanosť úradov a úloha bývalých komunistov a eštébákov, ktorí sa po roku 1989 voľne integrovali v novom režime. ()

insurgentes 

všechny recenze uživatele

NEJLEPŠÍ SERIÁL VŠECH DOB, PŘI JEHOŽ SLEDOVÁNÍ MĚ MRAZILO V ZÁDECH! Občas (hlavně ze začátku) trochu ruší ochotnické herecké výkony, ale jinak je to brilantní sonda do zákulisí justice. Autoři si neberou servítky a loupají okresní soud jak banán, včetně takzvané nezávislosti soudců, včetně krádeže listin ze spisů, včetně osobních vazeb soudců atd. Tím, jak je to civilně a samozřejmě podané, odpadá určitá senzacechtivost, ale o to víc vyniká hrůza a mrazení z toho, jaké mechanismy rozhodují o našem životě. Tím mi tento seriál trochu připomínal některé projekty BBC, třeba ministry. Myslím, že se podařilo mezi řádky vystihnout i pocit určité nadřazenosti, kterou soudci mají nad ostatními smrtelníky, o nichž mohou beztrestně rozhodovat. Třešničkou na dortu jsou mystické vstupy z místní "věštírny", které to celé posunují ještě o level dál. Prostě, nenašel jsem tam jediný falešný tón. ()

Reklama

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Tenhle seriál běžel právě v době, kdy jsem dobýval svou alma mater. Tudíž jsme s kolegy velmi živě a v míře neúměrné kvalitě seriálu jako takové rozebírali jeho "odbornou" stránku, jakož i chyby, které se v něm vyskytovaly. Díky tomu k němu mám poněkud shovívavější vztah, než si zaslouží. Výborně to vystihl sportovec, jen bych ho opakoval. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Jiří Křižan, scénárista seriálu, měl s režimem také svou, jak jinak než velice negativní, zkušenost. Děj se odehrává před deseti lety, ke změnám dochází postupně, snaha o realističnost je patrná, slova o agitce zase směšná, jedinou (malililinkatou) výtku bych měl k jazyku dialogů, který mi někdy připomínal "Hostinec u Kamenného stolu." Ale to je opravudu jen drobná vada na kráse... ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Nedoceněný příspěvek České televize k temnějším stránkám polistopadové skutečnosti je právě tak rozporuplný jako ona sama. Snaha - místy i velmi úspěšná - postihnout jak odborná, tak zejména mravní dubióza této části našeho veřejného života sice v některých případech jde k podstatě věci, ale právě tak často sklouzává k neorganickým mystickým vsuvkám, agitačním zkratům, černobílému vidění a planému prvoplánovému ideologizování. Poslední sklon jakoby byl přes kopírák opisován z předlistopadových dotazníků. I tak se ovšem jedná o alespoň náznak snahy oprostit se od překvapivě rychle naduřelých nových frází. Asi nejpravdivější je anatomie justičního mládí: poučeno nakaženou předlistopadovou rutinou starších, vyznačuje se i ono mravním a hodnotovým nihilismem cynismem. Druhým projevem agitačního sklonu jsou některé možná dobře míněné, ale v kontextu veřejného povědomí až neskutečně pohádkově působící judikáty. Existence takových soudců (Monika Křikavová) i judikátů je nezpochybnitelná; co však zůstává nejasným, je jejich skutečná váha v mase desítek a stovek tisíců ročně vynášených pravomocných i nepravomocných judikátů. A tak nabídnuté odpovědi na jeden druh dotazů automaticky indikují další, ještě hůře zodpověditelné otázky. ()

Galerie (67)

Zajímavosti (6)

  • Čerstvě jmenovaný soudce Sojka (Jakub Wehrenberg) osloví v posledním díle advokáta Ondrašíka staršího (Ladislav Županič) slovy "Soudruhu prokurátore", ten však podle mnoha předchozích zmínek působil za komunismu jako soudce, nikoliv jako prokurátor. (#47)
  • Opakovaně zazní při oslovování: „Pane soudče“ a „pane zástupče.“ 1. a 5. pád jednotného čísla má správný tvar „soudce“ a „zástupce“. (sator)
  • Hala vily, ve které bydlí rodiče soudního čekatele Ondrašíka (Jakub Špalek) je tatáž jaká byla použita Irenou Pavláskovou ve filmu Čas dluhů (včetně většiny inventáře - skříňka, lavice, globus, socha...), kde byl Karel Roden jakožto ekonom Milan podroben "pracovnímu pohovoru" u otce své přítelkyně (Jiří Lábus) a je to stejná hala, která byla později touto režisérkou využita i ve filmu Bestiář, tentokrát již s obměněným interiérem, šlo o scénu kdy hlavní hrdinka Karolína (Danica Jurčová) navštíví Alexe (opět Karel Roden) v Londýně. (#47)

Reklama

Reklama