Vraždy podle předlohy

Solidně vystavěný thriller, kterému nechybí originální nápady, pořádná porce solidní krimi ani občas slušně horrorové momenty. Vizuálně fajnové, střídavé tempo dokáže rozhoupat žaludek napětím, které chytne a už nepustí. To vše navíc se skvělým obsazením. Sigourney Weaver s Holly Hunter jako netradiční dvojka vyšetřovatelek brutálních sériových mordů, už to samo o sobě jsou tři důvody, proč si film nenechat ujít. A ať si kdo chce co chce říká, obě jsou výborné. (03.02.2014)

Ukážka toho, ako sa dá z nadpriemerného námetu odfláknutým scenárom a réžiou spotvoriť celý film, je jasné, že chlapi nevymysleli žiadnu originalitu, ale potenciál bol sľubný, vydaril sa aj kasting, tak nechápem, čo tam mali znamenať také amatérčiny, ako prezradenie hlavného hrdloreza v prvých minútach (komuže by už ušiel mierne pridrbaný ksichtík McNamaru v dave poslucháčov), zopár nezmyselných prešľapov v strihu, klasické céčkové scenáristické bludy so strážiacim policajtom zamieňajúcim si svoju povinnosť s povolaním automechanika, či okatá neschopnosť jeho kolegov ustrážiť hlavnú obeť, alebo donekonečna sa opakujúca ignorácia základných pravidiel polišov netrepať sa sám do pazúrov o tri triedy inteligentnejšieho a predsa sprostého vrahúňa, a ďalej už nejdem, lebo by som písal dlhšie, ako celý film trval, jednoducho premárnená šanca, takže 55%. (09.07.2010)

„Priemerný sériový vrah chodí slušne oblečený, je biely, má okolo 30 a susedia ho majú radi.“ Pokračovanie v 90. rokoch módnej serial killer vlny odpálenej Mlčaním jahniat a Sedem (ďalej napr. Zberateľ bozkov, Zberateľ kostí alebo Sleduje ťa vrah). VRAŽDY PODĽA PREDLOHY, napriek tomu, aké sú nudné, majú aj plusy. Scenár je kvalitný: jednak poľudšťuje titulného zlosyna (inteligentný a pekný mladý beloch, teda presný opak Buffala Billa) a tiež ústredný pár je parádne zmiešaný z ráznej policajtky Holly Hunter (Oscar za PIANO) a Sigourney Weaver (v prekvapivo neakčnej úlohe psychicky zničenej ženy, ktorá má panický strach vychádzať zo svojho špičkovo zabezpečeného/zariadeného bytu). Známky napínavých scén a mrazivo sa zakrádajúcej hororovej atmosféry podtrhuje solídne herecké obsadenie podporných rolí (Connick Jr., Patton, Freeman). (09.11.2004)

Já pořád říkám, že všechny ty přednášky a publikace, které detailně referují o zvycích a činech sériových zabijáků jsou takovým Kladivem na čarodějnice pro začínající psychopaty. A tady se mi to do jisté míry potvrdilo. Agorafobická Ripleyová pomáhá vypátrat vrahouna, který se zhlédl v Bundym a spol. a vraždí přesně podle jejich návodu. A pochopitelně má plány i se samotnou Sigourney. Copycat je poctivý krimi-thriller s dobrým nápadem, mírně rutinním zpracováním a parádním obsazením, přičemž u mě hrála prim Holly Hunter. Tu jsem tady vyloženě žral. Jeden z těch lepších sériovo-vrahounských filmů. 80% (21.08.2014)

Jeden z filmů, který český dabing zabil. SNAŽNĚ VÁS PROSÍM, POKUD BUDETE MÍT TU MOŽNOST, SEŽEŇTE SI FILM V ORIGINÁLNÍM ZNĚNÍ, protože ty nesmysly, co lezou postavám z úst a mnohdy na ta ústa ani nepasují, by někdo zasloužil pár facek. Film není nikterak šokující, ani nervy drásající a já se k němu v podstatě vrátila kvůli Sigourney a její neobvyklé roli v poloze oběti a ještě k tomu postižené agorafóbií (strach z otevřených prostor). Film nedosahuje kvalit filmů jako je Sedm nebo Mlčení jehňátek, je to jen další z docela kvalitních 90. - tkových filmů o sériovém vrahovi, které se dnes pro samé Jigsawy a motorové pily už nikdo nesnaží natočit, protože téma sériových vrahů v áčkových filmech je buď už zvětralé nebo si ho zabírají druhořadé a třetiřadé snímky či korejská produkce. Nicméně je to pořád kvalitní snímek, i když tak trochu úsměvný - když jsem se dívala na scénu, jak detektivka obdivuje kolegu, kde se proboha tak naučil pracovat s počítačem, že si umí i zálohovat data, tak jsem se vyloženě bavila -, každopádně si zaslouží pozornost, pokud si chcete zavzpomínat a přitom neurazit svůj vkus. (15.09.2012)