Vraždy podle předlohy

Jeden z filmů, který český dabing zabil. SNAŽNĚ VÁS PROSÍM, POKUD BUDETE MÍT TU MOŽNOST, SEŽEŇTE SI FILM V ORIGINÁLNÍM ZNĚNÍ, protože ty nesmysly, co lezou postavám z úst a mnohdy na ta ústa ani nepasují, by někdo zasloužil pár facek. Film není nikterak šokující, ani nervy drásající a já se k němu v podstatě vrátila kvůli Sigourney a její neobvyklé roli v poloze oběti a ještě k tomu postižené agorafóbií (strach z otevřených prostor). Film nedosahuje kvalit filmů jako je Sedm nebo Mlčení jehňátek, je to jen další z docela kvalitních 90. - tkových filmů o sériovém vrahovi, které se dnes pro samé Jigsawy a motorové pily už nikdo nesnaží natočit, protože téma sériových vrahů v áčkových filmech je buď už zvětralé nebo si ho zabírají druhořadé a třetiřadé snímky či korejská produkce. Nicméně je to pořád kvalitní snímek, i když tak trochu úsměvný - když jsem se dívala na scénu, jak detektivka obdivuje kolegu, kde se proboha tak naučil pracovat s počítačem, že si umí i zálohovat data, tak jsem se vyloženě bavila -, každopádně si zaslouží pozornost, pokud si chcete zavzpomínat a přitom neurazit svůj vkus. (15.09.2012)

PRO MUŽE: Slabé až slabomyslné. Ale film i tak přináší alespoň 2 ponaučení. První je, že máš-li na mušce magora, nestřílej do ramene, ani do ruky, prostě mu ustřel makovici. Druhé ponaučení – místo snahy dostat se psychologií do hlavy úchylného psychopatického vraha je dozajista užitečnější mu tu hlavu oddělit od těla, případně prostřelit. Výrazně se tím ušetří náklady a poklesne riziko dalších obětí. Obětí jeho, nebo stejně pošahaných následovníků. Podotýkám, že sledování snímku je možné pouze ve stavu nouze. To jest váš pohyb a výběr filmů je omezen nemocí, manželkou nebo vězeňskou správou.         PRO ŽENY A *CITLIVÉ* MUŽE: Pro hošíky – kromě sympaticky empatického gaye, který se nedožije konce filmu tu chlapci pro vás nic není. Madame, to musíte vidět. Dvě úžasné a inteligentní ženy, poněkud přeceňující vlastní přitažlivost pro muže i diváky všeobecně, řeší společně i přes vzájemný antagonismus a antipatie nesmírně složitý případ, který pochopíte rychle i Vy. Nemusíte se bát, i přes přítomnost několika sériových vrahů, nebude rušit vaše sledování žádná lekačka. Autoři také tušili, že máte sama svých starostí dost, a rozhodli se proto, že nebudou vaše nervy vystavovat zbytečnému napětí. Prostě příjemná kulisa k šálku čaje o páté a drbárně s děvčaty, co si myslí, že jsou vaše kamarádky. (20.10.2012)

Pro masové vrahy byla postrachem. Energická doktorka z fotek zneuctěných a znetvořených žen kápla na pohnutky vraha a možná i na to, co měl zrovna na sobě. Jenže jedna návštěva dámské toalety, na které číhalo pěkné hovádko, všechno změnila. Z bytu od té doby nevychází, zlomená a úzkostlivá se straní okolního světa. Jenže o pár měsíců později jiný násilník udeří. A tenhle rafinovaný sériový vrah není žádné ořezávátko, takže vyšetřovatelé v čele s Holly Hunter potřebují veškerou možnou pomoc. Rutinér Jon Amiel předložil poměrně svižný thriller, hraje si s detaily, dokáže gradovat děj, s napětím a atmosférou to umí. Navíc má dva trumfy: úlisného maniaka Williama McNamaru a živočišnou Holly Hunter, která dokonale zastínila hlavní hvězdu Sigourney Weaver. Mimochodem zbožňuju americké thrillery, ve kterých hlavní oběť/postava zoufale/zmateně hledá své léky na předpis. Jakoby je potřebovala vůbec poprvé. Dvojice scénáristů sice občas sáhne k berličkám, vesměs ale naplňuje moji představu o poctivé kriminálce. Do šedi průměru nezapadla ani po letech. Možná právě proto ty čtyři hvězdy. (11.10.2017)

První filmový scénář Ann Biderman, kterýžto námět vypadá slušně, ale při dvou hodinách ho zabíjí opravdu nelogické, nebo minimálně totálně pitomé chování policistů. Jak toho, který se vydá k houkajícímu alarmu ven, když má hlídat byt Helen Hudsonové, tak i následně inspektorky Monahanové. Mimochodem, alarm po chvíli slyšet není a polda pořád nikde. Zločinci to měli dost jednoduché. Vyšetřování se táhne a veškeré napětí se pořád točí kolem bytu soudní psycholožky. Vedle takových filmů jako Sběratel polibků či Sedm snímek s podobným námětem neobstojí. (20.09.2023)

Triler podľa šablónovej predlohy. Neprináša absolútne nič nové, zápletka je tuctová, vraždy tak nejak nechutné ako všade inde. Prirovnal by som k Zberateľovi bozkov alebo Zberateľovi kostí. Na Mlčanie alebo Sedem sa to ničím nechytá. Ak vás prvé dva spomenuté filmy zaujali, nebudete sklamaní. Ak očakávate myšlienky ako v tých druhých dvoch, sklamaní budete. (16.06.2012)