Star Trek VII: Generace

Tak nějak nevím. Svět J. T. Kirka měl své kouzlo, občas byl poetický, častokrát vtipný, old buddies hlášky se mi líbily. Nová posádka v tomhle směru hodně pokulhává, hra na emoce se moc nedaří, jedinou vtipnou věcí je Data a jeho emoční čip, Malcolm McDowell hraje svého standardního záporáka... Prostě tak nějak bez nadšení, bez fantazie, řemeslně slušně odvyprávěné skoro nic. Jediné, co mne potěšilo, byla vytříbená kamera, některé záběry jsou velmi dobře udělané. Ale jinak tomu chybí šmrnc Kirkových Star Treků, a ostatně začátek a konec filmu jsou vlastně to nejlepší. Z posádky samotné nikdo nemá takové charisma jako měli Spock, Uhura, Checkov (!) nebo Scotty. A suché hlášky taky nějak vymizely a nahradil je těžkotonážní pokus o vtip. Jo, a mimochodem mne překvapuje, že ve 24. století neznají airbagy. (16.09.2010)

Jean-Luc Pickard a James T. Kirk v jednom filmu ... tudíž se dostavila nostalgie TAK těžká, že mě skoro převálcovala. Kosmická loď Enterprise mě zkrátka kdykoli vcelku spolehlivě transportuje až někam do pravěku - a nepotřebuje k tomu warp. Tedy SKORO do pravěku ... někam do sedmdesátých let dvacátého století před černobíle blikající televizní obrazovku, ke které neodmyslitelně patřil seriál "Star Trek" vysílaný na německém kanálu ZDF. Leč fiktivní svět, ve kterém jsem se tentokrát ocitla, značně zaostával za pozoruhodnými účinky energetického jevu jménem Nexus - tudíž mi nečinilo žádné zvláštní potíže se od něho odpoutat. Slabší 3* ... Drobný dodatek z 28. 7. 2014: Prostě jsem nemohla jinak - potřebovala jsem si oživit děj sedmého filmu ... a najednou už mi trochu mystické setkání dvou kapitánů kosmických lodí Enterprise nepřipadá jako ten nejlepší nápad. Protože představuje určitou degradaci Jamese T. Kirka - a to nemůžu jen tak přejít mlčením. Nejspíš chvilku potrvá, než se s těmi zbrusu novými pocity nějak srovnám. (06.06.2013)

Všechno v tomhle filmu je tak nějak na půl cesty... příběh patří mezi vlažnější a vyloženě táhlé, humor v podobě Datových emocí překvapivě funguje velice rozpačitě a ani setkání Kirka s Pickardem není bůhvíjak silná událost, která by tenhle film poposunula pár světelných let kupředu. Navíc, legendy nemají umírat tak obyčejně... Na režii Davida Carsona je dost patrné, že do Generations smolil pouze seriály a jaksi se není schopný od té "malosti" epizod odpoutat. Neoddiskutovatelným kladem tak zůstává především vynikající charakterní herectví Patricka Stewarta... A celkem pěkná triková stránka, která vytvořila efektní havárii lodi Galaxy Class. To se jen tak nevidí. Na opravdu dobrý sci-fi film dost málo, na průměrný Star Trek tak tak. (26.03.2007)

Sedmička, byť šťastné číslo, mě nijak zvlášť neuhranula. Ty pasáže, kdy byli v Nexu a vlastně se nic nedělo, se vlekly a na mě působily nezáživně až nudně. Kdo tedy určitě pobavil byl nadporučík Dat. Tak moc toužil cítit jako člověk, že sám pak nevěděl co si s nově nabytými emocemi počít. Pocity se u něj střídaly hodně rychle a najednou stále vážný android vypadal docela jinak, humorně až skoro divně. Své kouzlo ve filmu mělo rovněž setkání dvou kapitánů Enterprise, což je tady opěvováno docela často a jako další plus hodnotím scénu neplánovaného přistání hvězdné lodi federace na povrch Veredianu. Kdo mi v Generaci ovšem chyběl byl jednoznačně Spok ... 3,5* (25.07.2014)

Sci-fi pohádka pro děti do 15ti let. Provedení spíš televizní, než filmové a místy spíš jako ze sedmdesátých než z devadesátých let. Neusnul jsem sice u toho, ale parkrát jsem to přerušil kvůli lákavějšímu hraní hry na mobilu a podruhé bych si to už nepustil. A McDowell nijak nezaválel, taky nemohl, s takovým scénářem... (02.03.2013)