Epizody(9)
-
Dobytí kóty 78 (E01)
-
Loď vyplouvá (E02)
-
Archa Noemova (E03)
-
Jízdenka do Bagdádu (E04)
-
Radostné zlézání katedrály (E05)
-
Holka do deště (E06)
-
Chybujícím neodpouštěti (E07)
-
Obtíže sicilské obrany (E08)
-
Domov jménem Praha (E09)
Obsahy(1)
Zatím co se v seriálu Oldřicha Daňka a Jana Otčenáška "Byl jednou jeden dům" diváci seznámili s osudy lidiček žijících v domě špeditéra Nerudného na sklonku třicátých let, zavede nás další devítidílný seriál stejných autorů do doby podstatně novější. Jak už říká název seriálu, hrdiny příběhů budou lidé, kteří našli domov v jednom ze sídlištních bloků. Tomuto nenápadnému a na pohled nezajímavému místu se říká Sojčí vrch. Zpočátku se tu budoucí nájemníci potkávají při obhlídkách vytouženého domova to ještě nevědí, že jednou spolu budou bydlet. Přicházejí sem s různými pocity:mladý dělník Krejza a jeho žena Jarka sem chodí snít o vlastním bytě, Zdena Pilichová, takto pedikérka, už na holém prostranství vidí nejen dům, ale i vzorné středisko služeb, stavbyvedoucí Panc tu na sídlišti pracuje a dům staví i pro sebe ale například důchodce Petrbok se vší mocí vzpírá opustit půvabnou Kampu a se svou ženou sem přijde jen z donucení. Tato část končí v předvečer všeobecného stěhování. Dům číslo 78, zatím bez dějin a bez paměti, čeká už netrpělivě na lidi, kteří zítra začnou psát jeho historii. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (83)
Trošku jsem to přecenil...tenhle seriál potvrzuje mou teorii, že v těch "trezorech" ČT, plných socialistických seriálů, není už v podstatě nic, nad čím by srdce divákovo nějak zvlášť plesalo. Na to, že je to v podstatě jen "serioš vo baráku" je to takové celé přitrouble heroické (viz prology Václava Vosky.) Samozřejmě je to také dílo o lidech, co v té králíkárně bydlej, ale jejich osudy mě nedokázaly dostatečně zaujmout - ovšem kromě hereckého výkonu Josefa Somra, s jeho postavou už by to bylo horší... ()
Postavy: Myslím že uvěřitelnost počišťovače a intelektuála Menšíka v kravatě, by pomohlo kdyby se divák dozvěděl že má třeba politický flastr....😎 Hlaváčová uvěřitelná nekomplikovaná ženská, budiž...Domácí slepička Maciuchová...živočišný Postránecký...taky ok...Lukavský ve své roli dost nejistý...Cupák uplkaný sňatkový podvodník v rámci své role stejně jako Vránová až až budiž...Slávek - Hanzlík je jako šampus vše to provzdušňuje a odlehčuje...Manipulant Munzar prima odporný...Kolářová klasika, Rosůlková v pohodě. Vinklář vždy odehraje své....Jirásková-nedůstojný prostor... ()
moje zaujímavosti: Luděk Munzar stvárnil v seriáli sochára a expriateľa Jany Šulcovej, pričom vytvoril bustu podľa jej hlavy, ktorú si herečka mohla po skončení ponechať ako pamiatku na filmovanie. (dyfur) Jediná úloha herca Václava Postráneckého, kde sa objavil v posteľnej scéne. (dyfur) Herec Jan Pixa mal v čase natáčania seriálu už zakázané filmovať, napriek tomu sa ho režisérovi Filipovi podarilo dostať na obrazovky. Objavil sa v časti, kde je televízna súťaž Desať stupňov ku zlatej - bol v zábere za riadiacim pultom. (dyfur) ()
Asi nejhorší reklama na modní trend osidlování příšerných panelákových sídlišť. Bohužel obsazeno zajímavými herci. Ale co, taková už byla doba, že i v té největší sračce jste viděli plovat dobrého člověka. Tato sračka měla v lidech vyvolat pocit, že panelák je vlastně fajn, ať už jste kdokoliv a pocházíte odkudkoliv. Nic není lepší, než unifikované umakartové jádro z černou hadicí od sprchy, nepraktickou kuchyňskou linkou z plechu a bezútěšným pohledem na rozestavěné sídliště a kulervoucím sociálním vztahem s pestrobarevným spektrem obyvatel jednoho vchodu. Ať už opustíte roubenku patřící vašemu rodu stovky let, nebo pavlačový dům, kde jste vyrůstali, nebo malebnou chaloupku u rybníka v Jižních Čechách, kde je opravdu krásně, vždy máte možnost dožít svůj malý život ve svém patře nové panelové zástavby v Praze. I v devadesátí třech letech máte nárok okusit výdobytky moderní doby. Vždyť v tom vchodě se dá prožít ještě tolik dobrodružství, lásek a kolektivní legrace. ()
Při sledování tohoto seriálu se nabízí srovnání se současným seriálem Ulice, protože řada ulic je u nás právem nazývána panelák naležato. A v procentuálním diváckém hodnocení 48 : 23 to pro starý seriál nevypadá vůbec špatně. Soužití různých rodin v jednom domě či ulici bylo tehdy takové, jaká byla doba. Těžko by se v tehdejších podmínkách natáčel seriál typu Dallas, nebo jiný o životě celebrit, protože žádné nebyly. Hraje zde řada kvalitních herců a to i v malých rolích. Z druhé strany je pravda, že jejich příběhy jsou pro dnešní diváky příliš obyčejné, všední, málo dramatické a mnohdy těžko pochopitelné. Kdo tu dobu prožil, tak ví, že to žádný Dallas nebyl. Zato má jen 9 dílů, proto je před nekonečným seriálem Ulice ve výhodě, že pamětnického diváka jako jsem já, nestačí unudit. ()
Galerie (24)
Photo © Česká televize / Zdeněk Dukát, Karel Šebík
Zajímavosti (26)
- Slávek (Jaromír Hanzlík) si dělá legraci ze svého vozu Škoda Octavia, vyráběného v letech 1959–1971, že je to veterán-junior. Taková kategorie neexistuje, ale veteránem se vůz může stát až po 30 letech od data výroby vozu. V tomto případě, pokud by byl vůz z roku 1959, by to bylo v roce 1989. (sator)
- Jana (Lenka Kořínková) má v bytě kazetový magnetofon s rádiem Panasonic RQ-454S. (sator)
- Krejza (Václav Postránecký) se vyjádří o svém bytu, že je to herberk. Herberk byl středověký útulek a jelikož v něm bývalo málokdy uklizeno, stalo se slovo synonymem pro nepořádek. K nám slovo přišlo z německého „herberg“, tedy „noclehárna“. (sator)
Reklama