Dynastie Nováků

Mám jednoduchý vkus. Vidím Maciuchovou, vidím vlaky, takže dávám čtyři hvězdičky. Bohužel platí, že jediná opravdu silná devíza je obsazení. A to by člověk předpokládal, že scenáristé Chalupářů umí napsat chytlavé dialogy a režisér rozverného Kam slunce nechodí umí vykreslit úsměvnou atmosféru. V seriálu se odehrávají ztřeštěné situace, ale často jim chybí pointa a slovní výměny nemají takovou dynamiku, jakou by mít mohly. Nepamatuju si jedinou hlášku ani glosu. To kolejiště je ovšem boží. (15.04.2021)

Z mnoha důvodů je to hrozné, plné stereotipů a manipulativní, v tomto směru bych svým komentářem nosil dříví do lesa, co však stojí za sledování a kritický rozbor je zpúsob jednání a komunikace mezi lidmi v deji seriálu sobě blízkými. [Ad1] Chápu, že to vychází z reality naší společnosti, ale to je právě ten problém, lhát, zamlčovat, dělat naschvály a chovat se jako dítě je, minimálně v naší kotlině, společenskou normou. Čím jsou si lidé blíž, tím míň se mluví o důležitých detailech vlastních životů. ...Jasně, kdyby si to hned vyříkali a netáhlo se nedorozumění přes x dílů o čem by to celé pak bylo, kde by bylo to drama, jenže co to říká divákovi? "To je pochopitelný že jsi jí to neřekl", "to sou ty rodiný trable", "to má občas každej", "láska musí bolet" a podobný příšernosti... je smutný tohle "seriálový" jednání vidět v reálu u lidí co jen nevědomky kopírují ty drama stereotipy a raději budou nešťastný než mluvit narovinu, konfortní zóna a egocentrismus se nám v určitých směrech stal svěrací kazajkou. [Ad2] na seriálu je zajímavá práce s otázkou feminismu, nebo chcete-li rovnoprávnosti, nevím jak moc je to modelované, ale oproti dnešní, z řetězů utržené produkci pružných populistů si tenhle bolševický bizár skoro vychutnávám. (05.07.2017)

Život jedné rodiny železničářů, která má zálibu i v muzicírování. Některé postavy jsou poněkud násilně naroubované, některé situace taky, ale přesto herecky i filmařsky je to pořád na solidní výši, takže se na to dá dívat, a neurazí. Scénář se v mnohém blíží scénářům Dietlovým, ačkoliv ten by šel víc do hloubky a psychologičtější cestou. (17.08.2014)

Viděno spíše útržkovitě, sem tam nějaký díl. Vinu za tyto mezery však nedávám sobě, nýbrž tvůrcům. Seriál poslouží celkem spolehlivě jako pohodová kulisa i jako skanzen vzpomínek na reálie z dětství. Celkově je mi však celý rod Nováků nějak ukradený, proto nemám potřebu stát se voyerem jejich seriálových osudů. (07.01.2019)

Na železnici se dějí věci aneb modrá armáda tě volá: vstup mezi nás! Hrdinou socialistické společnosti byl obyčejný pracující člověk – závozník, truhlář, prodavačka nebo železničář. A aby byl dojem naprosté anonymity a všednosti dokonán, jmenoval se například Jan Novák (Brzobohatý), postava natolik upravená požadavkům doby, že bychom ji mezi skutečnými zaměstnanci ČSD našli jen stěží. Vzorný pracovník, hrdina socialistické práce, starostlivý otec rodiny, pevný v zásadách, moudrý a rozvážný. Nadto skromný jako fialinka, otřásaje se odporem pokaždé, když ho někdo byť jen náznakem pochválí. A co teprve ostatní – záletný zeť Emil Kučera (Vízner), syn Pepa (nepostradatelný Hanzlík) s nemanželským synem anebo bujný rocker-bubeník Martin (Kaiser), vzhlížející ke svému idolu, nonkonformnímu Kenku Rýdlovi v rozšafném podání Františka Ringo Čecha. Nad stádem oveček bdí dědeček Maxmilián (Kemr), sivý čtverák s hlavou plnou ďábelsky rafinovaných plánů, jak řídit chod své rodiny. Jak už to v životě bývá, střídají se v seriálu okamžiky veselé, smutné i ty napínavé. A přestože se v rodině Novákových odehraje sebevětší rozkol, všichni se nakonec dokáží sejít v předsíni s hudebními nástroji a zatroubit sobě Humoresku či jinou klasickou a osvědčenou melodii. V rámci téhož ani nijak nepřekvapí, že seriál natočil režisér k tomu přímo předurčený – Ivo Novák. (07.12.2018)