Režie:
Jan ŠvankmajerScénář:
Jan ŠvankmajerKamera:
Juraj GalvánekHrají:
Pavel Liška, Jan Tříska, Aňa Geislerová, Martin Huba, Jaroslav Dušek, Pavel Nový, Stanislav Dančiak, Jiří Krytinář, Helena Anýžová, Kateřina Růžičková (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Festivalovými vavříny ověnčená alegorie současného světa na motivy povídek E. A. Poea ve fantaskním obraze režiséra Jana Švankmajera. Podle vlastního scénáře natočil výtvarník, scenárista a režisér Jan Švankmajer film Šílení, který označuje za „filozofický horor“ a je opět kombinací hraného filmu s animovanými pasážemi. Tématem jsou absolutní svoboda, civilizační represe a manipulace. Scénář volně vychází z motivů dvou povídek E. A. Poea: „Zaživa pohřben“ a „Šílený psychiatr“. Tyto motivy jsou skloubeny v samostatný děj, který s uvedenými povídkami nesouvisí. Jednou z hlavních postav je Markýz. Tato postava je inspirovaná markýzem de Sade. „Ve scénáři jsem použil některé autentické texty de Sada. Je to film hraný, animace je použita jen skromně ve snech. I když se děj filmu zdánlivě odehrává začátkem 19. století ve Francii, je plný anachronismů a reálií dneška, protože tento film je alegorií současného světa. A blázinec je jeho výstižnou kulisou,“ říká Jan Švankmajer. (Česká televize)
(více)Recenze (290)
Nějak jsem nemohl pochopit smysl těch animovaných scének, kde pochodují různé kusy masa a orgánů. Nějaký náznak jejich smysluplnosti jsem našel až v samotném závěru přesto si nejsem úplně jistý zda jsem to chápal správně. Na každý pád byla ta animace děsně ošklivá, ale tak už to u animací od Švankmajera bývá. Samotný příběh tohoto nesmyslu je nudný a debilní. Posledních asi 20 minut tvoří vyímku. Tam byl snad i nějaký náznak, že se mi to líbilo. Pavel Liška i Jan Tříska, dva herci které mám více než docela rád, mi do tohoto nesmyslu prostě nezapadali. Škoda, že jsem povídky, ze kterých pan Švankmajer údajně vychází nečetl. Jsem si však téměř jistý, že by tento film na Edgara Allana Poea dojem rozhodně neudělal. Je nad moje síly hodnotit něco tak ubohého jinak než odpadem. ()
První setkání se Švankmajerovým celovečerákem jsem si představoval trochu jinak. Cením velmi pozoruhodný rukopis, protože je naprosto nezaměnitelný. Tak jako tak, říkal jsem si, že Šílení by mi mohli námětem sednout, ale byl to zážitek hodně na střídačku, kdy zajímavé momenty posléze zmutovaly do nezáživného vyústění. Příběh je naprosto fantasmagorický a bizarní, což rád vyhledávám, ale tady mi to zkrátka nefungovalo. Je v tom plno podobenství a alegorického vyjádření, ale vůbec jsem neměl chuť v tom něco objevovat. Nevadí, možná tím ideálním bude jiný kousek od veleváženého pana Švankmajera. Za zmínku snad stojí jen Jan Tříska, který všechny strká s přehledem do kapsy. Liška mi tady vyloženě vadil a příjde mi, že jako herec působí výrazem pořád stejně. Jsou filmy, kde mě baví, ale zde to vyznívá jaksi hodně komicky. ()
Šílení jsou v evoluční řadě Švankmajerových filmů cosi jako výrazný vývojový skok, neb většina hlavních postav mluví a jeho filmu už nevládne animace, ale hrané pasáže. Jedno z tak typicky švankmajerovsky animovaných surrealistických intermezz, kde slepice požírající mleté maso snášely vejce, z nichž se pak líhne opět ono pozřené maso, říkalo symbolicky mnohé - maso plodí zas jen maso, ID plodí zase jen ID. Silná metafora dnešního světa. Nikdo mi ale nevymluví jedno - z umělecké obsese syrovým masem musí logicky vyplývat jediné - Švankmajer musí být vegetarián... i když, kdo ví... ()
Nekompromisní režisérský diktát aneb Švankmajer na plný plyn...masitě šílený. Úchvatně temná záplava zvráceného absurdna, tedy našeho "bláznivého" světa, dnes, včera, před šesti sty lety...zde ovšem bez jakéhokoli obalu. Máme možnost zhlédnout umělecký underground (i když sám mistr toto za umění nepovažuje...což si ovšem může dovolit pouze on) oslavující absolutní svobodu a zároveň nekompromisně připomínající její pomíjivost, neb tak nedokonalá a slabá bytost, jakou člověk bez pochyby je, pro ni musí nejdříve trpět. Jan Švankmajer jako geniální umělec a Jan Tříska v herecké euforii zaslouží celosvětový respekt a ocenění. AAAAHAA HA HA HA HAAA!!!! ()
Poněkud syrový film, řeklo by se. Je vidět, že Švankmajer má de Sada načteného - příběh bláznů, co si hrají na šlechtice, aby mohli v katedrálách s obrácenými kříži znásilňovat nevinné dívky a plivat na sochu Ježíše, je totiž úplně jako napsaný markýzovým perem. Jsem rád, že se do tak odvážného projektu hodně skvělých českých herců nebálo vstoupit, případně se i obnažit (Geislerová) či ze sebe udělat nechutné prase (Nový, Dušek) nebo šíleného satanistu (Tříska). FIlm mě zaujal jednak výkony herců, ale hlavně výtvarnou stránkou. Maso v mezerách mezi cihlami, maso lezoucí z prasklého vajíčka, slepice postupně se měnící v pečené a naporcované kuře a tak dále a tak dále... Švankmajer nevyhasl. ()
Galerie (13)
Photo © Warner Bros. ČR
Zajímavosti (10)
- „Scénář v podobě literární předlohy existuje již od 70. roku. Na přípravě jsme začali pracovat na konci roku 1999, hned po dokončení Otesánka. U projektů Jana Švankmajera je tato dlouhá příprava běžná. Vybírají se motivy, diskutujeme o hercích, Jan Švankmajer průběžně pracuje na scénáři a dáváme dohromady finance,“ řekl Jaromír Kallista. (Zdroj: Česká televize)
- Film byl vybrán jako zástupce českého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 2006. (orkadimenza)
- Aňa Geislerová začala film natáčet 2 měsíce po porodu, poslední klapku měla o 3 měsíce později. Právě scéna, kdy nahá běží po dvoře, je z doby, kdy měla skutečně pouhých 8 týdnů od porodu. Během natáčení s sebou měla syna Bruna a kojila. (hippyman)
Reklama