Cesta bojovníka

Nepochopím, proč tenhle film někdo dokázal odsouhlasit a nechat natočit. Šance, že se lidé zblázní a půjdou do kin na film o jednom vikingovy, co se stal indiánem a rozhodl se je chránit před svými druhy, je mizivá. Komerční potenciál, ať Karla Urbana nebo Marcuse Nispela, je v dnešní době také nízký, takže tu byla tak 90%šance, že film propadne a vydělá pár dollarů od milovníků starých pohádek s vikingy. Neříkám, že jde o film špatný, ale rozhodně poměrně zbytečný, který přichází v době kdy nemůže uspět. Nemá potřebné tempo a přes snahu Marcuse Nispela to dohánět tajemnými pohledy do lesů, v kterých sluneční paprsek dělá až moc hezké obrazy, nestačí na průměr. Karl Urban mi nevadí, ale ve filmu hraje postavu, která je podobná Rambovi, až na to že místo nože a mnoha neznalých válečníků, proti němu stojí hromada obrovských a silně vyzbrojených vikingů, kteří by jednou ranou malého wikingského indiána rozpůlili. Co na to on? Běhá po lese polonahý, i když všichni mají velké kožešiny a sám se postaví armádě, kterou postupně vyvražďuje. Přesto film má hodně slabých míst a na konci působí jako báje, kterou si od té doby vyprávějí indianské děti. Vizuálně je z filmu cítit maximálně Marcus Nispel, ale nedostává prostor ke svým kouzlům. Film se odehrává prakticky pouze v horách nebo na svazích. Všude je sníh, stromy a jeskyně. To je vše s čím Nispel mohl pracovat a nedivím se, že nedokázal žádné velké zázraky. (15.07.2007)

Proroctví: "Až uvidíte film tak špatný, že si nudou rozdrásáte kůži na tvářích, vstoupíte do kultu Odvážných a stanete se samotnými potomky náčelníka Marcuse "Kozí mozek" Nispela..." Jako řeknu Vám, tohle se jen tak nevidí. Film postavený na akci sice akci obsahuje, ale není možné jí spatřit. Schválně, co je tohle?? Šmik, šmik, šmik, šmik, šmik. Ne, není to švadlena v plné polní, ale práce zdejšího střihače. Tohle si přeneste do jakékoliv akční scény ve filmu a připojte strašné kamerové nájezdy na detaily. A pokračujeme dál. Děj je nesoudržný, lokace se střídají často bez zjevného smyslu, do toho poletuje umělý sníh, že občas není vidět vůbec nic. A když už je tolik sněhu, dáme si jednu pořádně krvavou bobovačku po stezce plné nerovností a skokánků. Pak jsme zase chvíli v jeskyni, kde se indiáni modlí k medvědovi. Následuje vykrádačka Rambovy bezchybné lesní rošády, zde okořeněná smrtelnými dovětky. Ale pořád je to strašná nuda, protože v soubojích je nemožné identifikovat co je strom, co meč, co bojovník a co skála. Jestli se dostanete k závěrečné scéně v horách, osobně Vám dojdu potřást rukou. Karl Urban je úplně mimo, Ralfu Moellerovi je vidět jenom půlka obličeje a režisér Marcus "Kozí mozek" Nispel teď vaří žrádlo v útulku pro zběhlé psy. Hrůza. 30% 45 miliónů dolarů(rozpočet)/30 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (20.10.2007)

Velmi dynamická cesta bojovníka za pomstou v režii mistra krváčků Marcuse Nispela. V dětství mu nepřátelský kmen Dračího lidu žijící jen z rabování a vraždění sprovodil ze světa všechny bližní a cizí indiánský kmen Lidí úsvitu ho přijal za svého. Z Ghosta je dnes dospělý mladý muž a po mnoha letech se opět objeví Dračí lid a připraví ho o jeho rodiče. Jeho srdce (respektive mozek) bude přetékat (naštěstí ne otékat) žalem a pomstou, ale už brzy se chopí meče, aby svaly na jeho těle zahrály a po temných a zasněžených hvozdech se přestali prohánět jeho úhlavní nepřátelé. S Marcusem Nispelem jsem přesně věděl, do čeho jdu a na co mám být připraven. Na dialogy ho moc neužije, a i tady je jich jako šafránu a jsou velmi úsporné, ale oproti tomu se vyžívá v krvavých detailech, kterým rozhodně neuhýbá (teda jednou uhne, no) a v temném sugestivním vizuálu létají vzduchem usekané hlavy, ruce a jedno vypíchnuté oko záporáka. Když už přišla řeč na záporáky, tak je ztvárnily dva cool "nechuťáci" Clancy Brown a Ralf Moeller, z kterého se Nispelovi podařilo dokonce vytřískat i nějaký ten herecký výkon. Dynamickou jízdu, ve které jatka hrají prim, scénář okořenil i milostným vzplanutím hlavního kladného hrdiny k dívce svého kmene. Nutno dodat, že Karl Urban má nepopiratelné charisma a tipuji, že pro divačky je líbivý typ, kterému se dá fandit a jeho herecké schopnosti ho nikterak neomezují na jeden výraz, jak tomu bývá u jiných "akčních" herců. A Cesta bojovníka je velmi akční film, ve kterém na přestávku není vymezen čas a vedle podmanivého vizuálu, působivé kamery, musím ocenit i zasazení příběhu do atraktivních až hororových lokací, jako je temný ztichlý les nebo skalní masív, na kterém se odehraje závěrečná stěžejní scéna, ve které si bojovníci Dračího lidu nacvičí lety ze skály, akorát je blbé, že podruhé ten skok už neabsolvují, i když se jim to třeba zamlouvalo. A mně se tahle dynamická až bezbřehá jízda hodně zamlouvala. 47% je fakt "gut" hodnocení, ale tady je to normální. (25.12.2010)

Toto je typický príklad toho, ako môže z dobrého námetu vzniknúť „sračka“. Dokonca by som bol ochotný prižmúriť oči aj nad scenárom, ktorý vyzerá akoby bol napísaný za jednu noc. Film mal veľký potenciál a keď si predstavím, že by na režisérskej stolične sedel niekto iný (napr. Mel Gibson, prípadne ešte Antoine Fuqua), myslím, že mohlo ísť buď o celkom kvalitný „umelecký“ alebo aspoň akčný zážitok. V neposlednom rade by diváka mohla upútať vizuálna stránka filmu. Ani jedno sa však Nispelovi nepodarilo. Totálnou katastrofou je, ako bolo naznačené - spracovanie. V jednotlivých zrýchlených a neprehľadných obrazoch sa ani divá sviňa nevyzná, za čo nesie podľa mňa najväčšiu zodpovednosť chaotický strih a farebný kamerový filter tiež nebol bohvieakou výhrou (celé je to nejaké... tmavé). Napríklad pasáž vyvraždenia indiánskej dediny mohla byť vysoko efektnou záležitosťou a lá Barbar Conan. V tejto divočine sa ale naozaj nedalo zorientovať a hneď po opustení kina som si už ani nemohol vybaviť ako to celé prebiehalo. (Niekedy si určité scénky zapamätám vďaka hudbe, no Pathfinder sa môže pochváliť akurát nevýraznými motívmi, ktoré ani nepostrehnete a práve tento druh filmov si hrdinské motívy priam vyžaduje). Partizánske spôsoby zabíjania, ktoré využíva hlavný hrdina prebiehajú tak, že v rýchlom zábere vidíme zhruba dve sekundy ako Karl Urban (štandardný herecký výkon) prebodne jedného z vikingov. Nasleduje strih. V ďalšom zábere sedí Urban na koni, rozbehnutý oproti ďalšiemu nepriateľovi. Ďalší strih. Niekoľko rýchlych záberov na iných vikingov, strih a zrazu je Urban na strome a skáče na okoloidúceho vikingského jazdca... A potom sa v tom vyznajte. Tak neviem, buď som nepochopil zámer tvorcov alebo je to fakt zlé. Každopádne si myslím, že za rozpočet, ktorým film disponoval by sa dala natočiť aj kvalitnejšia a efektnejšia snímka. Možno že aj taký Uwe Boll by si s danou látkou poradil lepšie. (18.11.2007)

Kdyby to alespoň bylo vtipné a nejen hnusné... Ten film je jak kocovina. Svět viděný přes filtry dané množstvím vypitého alkoholu, v puse pachuť, a především lítost (a v případě kinoprojekce i sebelítost). Litovala jsem Karla Urbana, že se nechal do takové kraviny ukecat, litovala jsem taky každé minuty strávené s tímto výtvorem (třikrát jsem si odskočila sekat zahradu, jednou uvařit oběd a tak podobně), avšak ani fragmentace tomu nijak nepomohla. Když řeknu, že i u Poslední legie jsem se bavila víc, stačí to jako důkaz sračkoidnosti tohoto projektu? (15.06.2009)