Paprika
Paprika
Režie:
Satoši KonKamera:
Mičija KatóHudba:
Susumu HirasawaHrají:
Megumi Hajašibara, Akio Ócuka, Hidejuki Tanaka, Kóiči Jamadera, Micuo Iwata, Satoši Kon, Jasutaka Cucui, Daisuke Sakaguči, Rikako Aikawa, Anri Kacu (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Vstupte do říše fantazie a představ, kde se realita a sny střetávají kaleidoskopickém světě čiré obrazové dokonalosti. Magický příběh se soustřeďuje na převratný přístroj, který vědcům umožňuje vstupovat do lidských snů. Když je přístroj ukraden, neohrožený detektiv a skvělá terapeutka spojují své síly, aby věc získali zpět – dřív než padne do rukou “snových teroristů.” Poutavý animovaný thriller natočil uznávaný režisér Satoshi Kon. (Bontonfilm)
(více)Videa (2)
Recenze (232)
Už při geniální titulkové scéně jsem věděl, že Paprika se mi bude líbit (mimochodem, ty Prázdniny mi bleskly hlavou hned :)). Snová jízda, která celkem povedeně popisuje opravdové snění či noční můry. Všechno na sebe navazuje, všechno má myšlenku. A ta hudba... parádní. Tempo ke konci mě přikovalo festově. Netušil jsem, že mě někdy nějaké animované Japonsko takhle vtáhne. Cesta do fantazie k tomu měla blízko, ale Paprika jí převálcovala. ()
Na jednu stranu vizuálne a hudobne pôsobivé, na stranu druhú príliš uletené a japonské. Pochodujúce domáce spotrebiče mi fakt vadili a doteraz ma strašia v snoch. Scenár sa snaží byť vedecký, ale je dosť problém stíhať spracovávať prednesené fakty, ktoré sami o sebe až také jednoznačné nie sú (a napokon ide viac o mystiku ako uveriteľnú skutočnosť). Filmy o snívaní majú byť trochu nejasné, ale až teraz mi došlo, ako geniálne na to išlo INCEPTION... ()
Atmosféra vládne všem, ona jim všem káže, ona všechny přivede, do snu všechny sváže... Jakoby film vědomě obětoval propracovanější scénář za honbou po co nejsnovější atmosféru, přeci jen je škoda, že nebyl děj trochen propletenější a takhle místy působí trošku jako animovaná zombie zběhlá z nějakého toho desetiletí předchozího - a to je zcela gutte a osvěžující i díky skvostnému ohudebnění. Dialogy některých zesnovaných osob jsou naprosto skvostné a nevymyslel by je ani undergrandový básník po požití neznámé květiny dodané indiánským šamanem z nitra amazonského pralesa v kombinaci s vypitím půl litru šamponu proti lupům podporujícím lesklou srst. ()
Toto je presne námet, ktorý by som chcel vidieť v hranej podobe, čím môžem naštvať mnohých verných priaznivcov anime. Postavy ma príliš nezaujali, príbeh síce áno, ale nedokázal som sa do neho naplno ponoriť. Cítil som sa asi ako keď si chcem užiť super sen, ale stále sa z neho prebúdzam, potom znova zaspím, začnem sniť, ale prebudím sa opäť a už ma ani ten sen poriadne nebaví. Pri prvom pokuse film vidieť som dokonca zaspal, ale to bolo spôsobené skutočnou únavou. Záver je výborný, ale takéto monumentálne finále malo trvať dlhšie, než len tých sotva pár minút. ()
První hodinu vynikající thriller udržující diváka v neustálém pocitu nejistoty, co je reálné a co je sen. Navíc vybízí k zajímavým otázkám - chtěli byste své sny sdílet s někým jiným? nechali byste do nich někoho nahlédnout? a co když by se vás nemusel ptát? Závěrečná půlhodina, kdy se všechny sny slejí dohromady, ale naneštěstí úplně nevysvětluje, jak se to celé děje a k čemu to bude padouchům dobré. Inu na sny se holt logika aplikovat nedá. ()
Galerie (30)
Photo © Sony Pictures Classics
Zajímavosti (9)
-
Pokoj v 55. minutě obsahuje tato světová díla, zleva: 1. „Oedipus and the Sphinx“ (1880). Ilustrace ze „Stories from the Greek Tragedies“ od the Rev. Alfreda J. Churche, M.A. (Seeley, Jackson, & Halliday, London, 1880). Původně od antického umělce, (Getty Images). 2. „Oedipus and the Sphinx“ (circa 1806–1808) autora Françoise Xaviera Pascala Fabreho (1766–1837).
3. „Oedipus and the Sphinx“ (1864) autora Gustave Moreaua (1826–1898), (The Metropolitan Museum of Art) – ten nad krbem. 4. „Oedipus and the Sphinx“ (1864) autora Jean Auguste Dominique Ingrese (1780–1867), (Walters Art Museum). 5. „Oedipus Explaining the Enigma of the Sphinx,“ (1808, přepracováno ca. 1827) autora Jean Auguste Dominique Ingrese (1780–1867), (Musée du Louvre, Paris). 6. „Oedipus the Wayfarer“ (c. 1888) autora Gustave Moreaua (1826–1898). (Petsuchos)
- Dva barmani na internetových stránkách jsou namluveni režisérem Satoshi Konem a autorem původní předlohy, Yasutakou Tsutsuiem. (Hromino)
- Bar, v němž se odehraje důležitá scéna, má stránky radioclub.jp, kde ale najdete japonské varování, že web nelze prohlížet v bdělém stavu. (Siriuss)
Reklama