Já, legenda

Od One-man show Willa Smithe jsem si rozhodně sliboval mnohem víc. Vždyť už samotný příběh je jeden z nejoriginálnějších. Francis Lawrence je velice talentovaný režisér, což potvrdil už v Constantinovi. Od filmu Já, legenda jsem ale čekal takovou menší revoluci. Čekal jsem, že budu s otevřenou pusou hltat vylidněné město a film bude mít úplně jinou atmosféru. Revoluce se ale nekoná a Já, legenda zapadá do klasické škatulky akčních filmů, kterých se v hollywoodu točí stovky. Film nemá podle mně moc povedený scénář a rozhodně by mu slušel i nějaký lepší soundtrack. I přesto mám ale z filmu příjemný dojem. Nebýt hluchých míst mohlo to být za 5 hvězdiček. Velkou poklonu si určitě zaslouží Will Smith, který je ve filmu výborný a film neuvěřitelně zvedá. (23.12.2007)

Škoda až komiksového rozměru nakažených, tj. jejich enormních schopností – takové síly, že by snad rozšmajclovali i pancéřák a rychlosti, že by v krátkém sprintu za sebou nechali i Asafu Powella. Trošku se to bije se zbytkem filmu, který je vlastně takovým komorním dílkem o osamoceném životě jediného přeživšího, jeho pocitech a smutku. Tedy nutno dodat, že „komorním dílkem“ s fenomenálními triky, protože takhle díky digitálním kouzlům vylidněný New York jste nikdy předtím neviděli a do budoucna možná dlouho neuvidíte. V tomto koncertu o jediném muži, který za celou dobu snad nesleze z plátna, Will Smith dokazuje, že pokud na to člověk herecky má, zbaštíte mu všechno, i ty dojemné dialogy s umělými figurínami z vitrín. Kdo by tehdy před lety řekl, že tenhle Fresh Prince, který do světa rapoval svoje moudra o ´gangstas´ ze sousedství, se stane takovou uznávanou filmovou veličinou. Navzdory tomu patetickému zakončení to byly 2 hodiny zajímavé podívané, i když ta slečna, sedící v kině za mnou, si to se slovy: „….další americká píčovina.“ zjevně nemyslela :o) (19.02.2008)

Já, legenda je podivnost. Film, který je vlastně v dnešním SF Hollywoodu naprosto neobvyklý. Minimum postav, nepříliš bombastické efekty, snaha o hlubší děj i nějakou tu pointu, snaha přenechat herci prostor k vyjádření a nechat ho jak se říká hrát. Druhá strana mince je, že to moc nefunguje a největším důvodem toho je opět jako prakticky poslední dobou vždycky v Hollywoodu nedodělaný scénář. Dějově to je velice podobné mnoha příběhům, kde je hlavní hrdina spoustu let sám, protože všichni ostatní lidé jsou mrtví, nebo se jim něco stalo. Prostě začne blbnout a pak musí nastat něco, co ho z toho blbnutí buď dostane, nebo co ho zabije. Jako román by to mohlo být zajímavé čtení, pokud by to napsal průměrný autor, jako film by to musel napsat výborný autor-filozof, který se nebojí dostat do děje své nitro (protože věřte nevěřte, o tom je autorství, vyjádřit sebe a své nitro). Herecky, Will Smith je herec a hrát umí, ale ani on neutáhne všechno sám, není prostě Atlas. Jinak, prázdnota scénáře tohoto filmu je krásně ukázaná těmi mnoha "levnými" metry (které byly ale jak se patří drahé, když doktor Neville jede autem po prázdném New Yorku. A taky je krása, jak jsou všechny auta naskládaný u krajnic a jenom trošku zaprášený a špinavý. Dovedete si představit, kolik tisíc hodin by strávil tím, že by ty auta odhrnoval na bok třeba jen nějakým velkým tahačem? A to by byly rozflákaný a ony jsou očividně odstavený ke kraji. Lidi by totiž chtěli pryč z města, umírali by po tisících, ale chtěli by zmizet. Umírali by všude, venku, v autech, domech... Dovedete si představit, co by to bylo za smrad, co by to bylo za líheň nemocí? Mor a cholera, úplavice a tyfus, to by bylo to poslední, co by z toho vzniklo. A jsem si jistej, že proti tomu nebyl imunní ani doktor Legenda. No a dostávám se k tomu opravdu hloupýmu konci. Tedy, ten byl opravdu hloupej. Tak dobře rozjetej film a takhle strašně to zprasí tak ohavným happyendem. Divím se jen, že tam nerozvedli tu linii posledního muže a poslední ženy, čili VSL (velká světová láska). Styďte se, pánové... (10.03.2008)

Hollywoodská odpověď na 28 DNÍ POTÉ. Dobrá kamera a výprava dechberoucí, pro newyorčany musí být pohled na zarostlé a liduprázdné ulice Velkého jablka obzvlášť působivý. Ale ty odporně počítačové upíry si fakt mohli odpustit (zvířata mi až tak nevadila), tam měli být jednoznačně namaskovaný lidi, aspoň já se shluků pixelů nebojím. A každopádně je to přes řadu fajn nápadů vykalkulované a cityždímající až to hezké není. Ale mezi blockbustery tahle komorní one man show zajímavě vyčuhuje. (20.04.2008)

Lawrence potvrzuje pověst velešikovného režiséra, ale na rozdíl od Constantinea mu s vyšším rozpočtem přišel i o poznání méně kvalitní scénář. Hlavně kvůli němu přichází výborná akce a velkolepá a zároveň dusivá atmosféra do jisté míry vniveč. Chybí tu alespoň trocha kompromisu. Ta hranice mezi dramatem a sci-fi podívanou je tu totiž hodně klikatá a diváka tak silně matou přechody od bombastických a přesto "jen" osobních scén k občas až intimně pojatým soubojům. Největší příběhová zrada je nakonec celé téma. Míchá se 28 dní poté, Den trifidů, Planeta opic a další boje jedinců proti mase nepřátel, jenže trailer sliboval daleko víc než to. Chuťový ocas a nějaký ideový přesah jsem zde proto hledal marně. (13.01.2008)