Reklama

Reklama

Korunní princ

(TV film)
  • Rakousko Kronprinz Rudolf (více)

Obsahy(1)

Tvrdá výchova citlivého chlapce se podepsala na budoucnosti nepochopeného muže. Snímek nás zavádí do Rakousko-Uherska, na trůně pevně sedí František Josef a jeho milovaná Sissi. Následník trůnu, korunní princ Rudolf studuje a připravuje se na svojí budoucí funkci "Císaře". Ale nejedná se o prudérního panovníka, který by byl po svém otci.. jeho vlastnosti se spíše podobají jeho moudré matce. Svět okolo něho nechápe jeho názory, sny a snad ani touhy. Ženy, otec ani manželka mu nemohou dopřát jednu jedinou věc, o které sní a to aby ho někdo pochopil a podporoval jeho myšlenky - plány na modernizaci a spolupráci. Politická situace se vyhrocuje, Rudolf tuší předem konflikty, které jsou dovršeny první světovou válkou. Ze světa utíká před světem, který nemohl ovlivnit a raději odešel, ale neopustil ho sám! (Veronika16)

(více)

Recenze (14)

elle 

všechny recenze uživatele

Velmi výpravný koprodukční snímek, který se snaží zachytit přecitlivělého následníka trůnu způsobem, který by v nás asi měl zanechat dojem, že by byl býval osvíceným vladařem moderní doby. Nicméně tvůrci se nemohli rozhodnout, zda jeho příběh popsat jako atraktivní romantický film - jen se smutným koncem nebo hlouběji sledovat četné běsy, pochybnosti a propady labilního prince. Výsledek je možná hodný pozornosti, ale nepřesvědčil mě, že by opravdu postihl tragédii rakouského prince. V Rakousku říkají, že Rudolf tak dlouho hledal hloupé děvče, které by se s ním bylo ochotné rozžehnat se světem, až ji našel. Hloupá mi tedy opravdu Marie Vetser připadala. Zajímavější bylo zobrazení císařského páru, tomu se ale nedostalo tolik prostoru. Dívat se na tragédii jejich syna jejich očima by bylo zajímavější. Oni však příběhem pouze proplouvají a prince nechtěně k tragédii posouvají. Protože si tvůrci přáli prince vyjádřit jako rozháraného - nikoliv jako duševně chorého, tak samotnou tajemstvím zahalenou sebevraždu berou hodně zkrátka - kvapíkem. Rakouský dvůr se bál připustit dědičné zatížení z rodu Wittelsbachů. Proto se vyrojilo řada absurdních, romantických teorií o vraždě či nucené sebevraždě. Absence císařovny na synově pohřbu není dokonce v tomto díle nijak komentována ani vysvětlena. ()

Agatha 

všechny recenze uživatele

Tento film na mě zatím udělal docela slušný dojem. Nejedná se o pouhou romanci, která se většinou z filmů pojednávajících z dob Rakouska-Uherska vyklube, ale o poměrně solidně vykreslený pohled na život u rakouského dvora a celkové politické poměry a zájmy. Tvůrci se zřejmě snažili přiblížit divákům tehdejší dobu a život aristokratů a vládnoucí dynastie, který ne vždy byl podle jejich představ. Divák, který o této době nic moc neví, se může jen domnívat jak to doopravdy bylo a nemůže moc posuzovat zda to bylo zpracováno dle skutečnosti či nikoliv. Ale zasvěcenější osoby, do kterých patří např. moje maličkost, musí uznat, že tvůrci zvládli svůj úkol obstojně. Jednotlivé charaktery postav byly popsány velmi dobře a z historického hlediska až na pár detailů i pravdivě. Podle mých informací, vyčtených z mnoha literatury týkající se této habsburské generace, jsem ve filmu s tímto neznamenal nějakých větších rozporů. Herecké obsazení sice nepřijelo z Hollywoodu, ale svých rolí se ujalo sebevědomě. Lepší herec než K. M. Brandauer do role císaře Františka Josefa I. být vybrán nemohl, ta podoba bije přímo do očí. A volba Sandry Ceccarelli jako císařovny Alžběty se taky povedla. Myslím, že přesně vystihla tuto zvláštní osobu, kterou nikdo pořádně neznal a v její době nepochopil. Max von Thun jako korunní princ a půvabná Vittoria Puccini jako Mary Vetsera nijak nezaostávají. Také se nám naskýtá pohled na krásné interiéry mnoha císařských rezidencí. Druhá část se mi zdála o něco nezáživnější než ta předešlá. Našlo se tam ale i pár dobrý okamžiků, např. rozprava mezi Rudolfem a jeho otcem se zdála být hodně povedená. Co mě nemile překvapilo byl zanedbaný konec. Tam se toho přeci nejvíce událo, ve skutečnosti nikdo přesně neví jak se ten neblahý incident v Mayerlingu odehrál. Tvůrci nepřidali žádný nápad, čekal jsem že to bude o něco dramatičtější. Na vyvrcholení dvoudílného filmu mi to přišlo nějak moc uspěchané a nedomyšlené. Ale i tak má tento snímek více kladů než záporů a zaslouží si uznání. Konečně někdo do svého scénáře zahrnul i fakta, která jsou pro vytvoření takového filmu nezbytně nutná... ()

Reklama

elizabeth_ba 

všechny recenze uživatele

Třetí příběh korunního prince Rudolfa viděný během dvou dní. Zpracování se na rozdíl od ostatních dvou (viděných o den dříve) věrně drželo historických reálií. Snad až příliš, jen rozloučení s Erzi proběhlo malinko jinak než se zde nastínilo. Na začátku to korunnímu princi následníkovi moc slušelo (v souladu s ostatními zpracováními, tedy zvlášť s tím v Maraisově podání z roku 1948), měl takový ten pohled plaché laně, na konci se na něm zračila jeho nemoc i trpké zklamání ze života (to už tu laň pěkně uštvali). Jenže jsem občas měla pocit jako by někdo (aha, tak Brigitte Hamann) napsal historická fakta a pak požádali Rosamunde Pilcher, aby z toho vytvořila příběh pro scénář... Navíc Marie Vetserová v podání Vittorie Puccini mi připadala jako někdo, koho Rudolf vyhodil dveřmi a ona se mu vrátí oknem...Ale nebyla to zas žádná hrůza, jak by se z předchozích dvou vět mohlo zdát, obzvlášť pak první díl, a musím vzít v potaz i to, že šlo o tv film. Za film uděluji přesně polovinu z hvězdiček (2.5) a jednu za von Thunova Rudolfa, byl nejen velmi koukatelnej, ale podle mě i dobře zahranej. Asterix jako Taaffe byl taky dobrý počin... A Nero z Quo vadis 1985 jako stařičký mocnář (do něhož mu v té době ještě pár let chybělo) jakbysmet. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Smrt korunního prince Rudolfa znamenala ve své době totéž, co smrt princezny Diany o století později. Na základě jeho životních osudů a trpkého konce vznikl historický kostýmní film, který sice ani zdaleka není tak kýčovitou záležitostí, jakou byly filmy o císařovně Sissi z 50. let, nicméně ani on se nevihnul romantizujícímu a nehistorickému přístupu k tématu. Tvůrci filmu se svým zpracováním snaží navázat na legendu nadaném talentovaném princi, který by po nástupu na trůn dokázal být moderním a schopným vůdcem státu, jenže se stal obětí svého postavení a nátlaku okolí. Střízlivě řečeno byl především obětí svého zdravotního stavu, dnešní medicína by měla pro jeho duševní rozpoložení konkrétní diagnózu. Vysokou státní funkci by zvládal jen s obtížemi a na jeho sebevraždě není moc tajemného. Korunní princ je ať už z hlediska kvalit scénáře nebo hereckých výkonů snadno zapomenutelnou záležitostí. Celkový dojem 35 %. Film může potěšit maximálně záběry elegantních rób a historických budov své éry. ()

ivonius 

všechny recenze uživatele

Národnostní princip se opírá o nejprimitivnější zvířecí zásady, je to vítězství tělesné sympatie a instinktu nad duchovními a kulturními výhodami, které lidem přináší idea rovnosti všech národů, kosmopolitismus.Projevy národnostního a rasového nepřátelství považuji za velký úpadek a je dost typické, že všechny pokroku nepřátelské síly v Evropě se hlásí k těmto zásadám a zneužívají je pro své cíle. Slova korunního prince Rudolfa Habsburského PS: V Německu viděl nepřítele nejen Rakouska - Uherska, ale i Evropy. Rudolf se ocitl mezi mlýnskými kameny: na jedné straně nenávist antisemitů a nacionalistů, na druhé straně obdiv liberálů, buržoazní inteligence, Židů. Hezký film ()

Galerie (109)

Zajímavosti (1)

  • Odborný dohled nad scénářem i při natáčení filmu byl svěřen uznávané rakouské historičce a spisovatelce Brigittě Hamannové, která v roce 1978 disertovala prací právě o korunním princi Rudolfovi. (Agatha)

Reklama

Reklama