Survival of the Dead

Tezovitost, satira i jízlivost vždy představovaly charakteristické znaky Romerových zombie filmů, jenž tentokrát se režisér, zřejmě opojený zaslouženými extetickými reakcemi na adresu jeho předchozího snímku, zatoulal ve vlastním nesoudně překombinovaném díle. Dva roky poté, co se "Deníkem mrtvých" ukázal jako svěží inovátor nejen na poli zombie žánru, ale i moderních trendů filmového hororu, přišel s přeplácaným snímkem, který sice při rozložení na dílčí prvky stvrzuje šíři, ambicióznost i mnohovrstevnatost režsérovy vize, ale v celku působí jako nesoudržný eintopf. V předchozích pěti zombie snímcích Romero dokázal dramaturgicky skloubit kritiku společnosti, kauzálně promyšlenou vizi světa během zombie apokalypsy, žánrové atrakce i profilaci postav. Paradoxně pro tvůrce, který myšlenkově i řemeslně čněl nad patlaly a žánrovými rutinéry, kteří se krčili v jeho stínu, tentokrát se nelze ubránit stejným dojmům, jaké se dostavují při sledování filmových pokusů různých neumětelů. Namísto komplexního a logicky vystavěného světa diváci tentokráte dostávají zcela vytrženou galerku postav, které jsou zbavené jakékoli vlastní vůle a podléhají pouze logice schémat. Během sekvencí, které mají několik paralelních konfliktů či plánů se projevuje, že režisér neví, co se souběžně děje mimo záběr - lze si představit jak uprostřed dialogů i přestřelek jedněch postav jiné figury prostě apaticky postávají mimo záběr a čekají, až na ně dojde řada. Dokonce sekvence gore zombie ataků poprvé u Romera vyznívají jako dějově zcela nemotivované atrakce. Hlavní problém ale spočívá v Romerově pokusu o skloubení těžkotonážní tezovité kritiky patriarchátu s nadsázkou, která ale není satirická, nýbrž přímo parodická a slapsticková. Jasně, že vše lze ospravedlnit jako součást konceptu nastavit zrcadlo absurdnosti žánrovými filmy a jejich konvencemi glorifikovaného patriarchátu, ale nejen v porovnání s hermeticky sevřeným "Deníkem mrtvých" ale i dramaturgicky vyváženou "Zemí mrtvých" působí "Survival of the Dead" jako dramaturgicky nedotažené a rozpadlé dílo. Tedy ještě je tu eventualita, že celý film je vlastně jízlivým žertem na adresu diváků a jejich očekávání, nicméně nejen že Romero nemá statut umělce, jenž se stal obětí diváckých škatulek jako např. Takeši Kitano, aby se nad takovými věcmi vůbec zamýšlel, ale ani ve filmu nic takovému přístupu nenasvědčuje. (10.07.2013)

Šok. Nejlepší Romerovka za posledních deset let. Scény vytržené z kontextu musely v traileru nutně zklamat. Survival of the Dead v celistvé celovečerní podobě působí jako vysoce sofistikovaný, v několika momentech záměrně (!) humorný, společensko-kritický western. A to jsem tomu ani trochu nevěřil... PS: Zamrzelo mě jen pár hodně nepovedených digitálních triků (i když bych možná uvěřil, že jsou "nepovedené" záměrně). (15.03.2010)

Romerov ďalší zárez do Zombie hororu nevychádza zle. Stále tam nájsť nejaký ten sociálno-kritický podtón a čierny humor je takisto v ponuke dňa. Mňa, ako fanúšika zombie hororov ( hlavne starej školy Fulci, Romero, Mattei - tí ostatní šprintéri mi akosi k duši neprirástli ) potešil aj klasický Romerov pohľad na ľudské telo z jeho vnútornej stránky. Je to morbídne, ale patrí to tam. Možno ale predsa len menej CGI a viac practical - Savini prosím ťa príď! (10.08.2017)

Celkově mezi zombie filmy to jde, na Romera dost slabé. Schválně to má takový nádech sedmdesátých let a dokonce Survival pokračuje ve vyprávění původní linie, která se nese hlavně v prvních třech Romerových ... Dead filmech - zombíci už dokonce nacházejí východisko ..., jenže slaboučký čajíček. Veškeré střety spočívají ve střílení na zombíky z pušek - nic překvapivého a originálního. masky jsou vyloženě nezajímavé a obyčejné (to bych bral jako návrat ke kořenům), stejně jako vše ostatní. A snaha být občas komediálně vtipný vše totálně dodělává. (17.04.2010)

Americký režisér George Andrew Romero je nespochybniteľným kráľom filmového zombie horroru. Bol priekopníkom a progresívnym inovátorom tohto horrorového subžánru. Začalo sa to v roku 1968, keď natočil kultový snímok "Noc živých mŕtvych". Nasledovali ďalšie tituly s tematikou oživlých mŕtvol: "Úsvit mŕtvych" (1978), "Deň mŕtvych" (1985), "Krajina mŕtvych" (2005), "Denník mŕtvych" (2007). V roku 2009 natočil svoj posledný film "Survival of the Dead", ktorým ukončil svoju dlhoročnú režisérsku kariéru. Bol to samozrejme zombie horror. Zombie dráma na jednom neveľkom americkom ostrove bola dôstojným rozlúčením s jeho vernými divákmi, medzi ktorých patrím i ja. Pán George Andrew Romero bude mať vždy moje sympatie, uznanie a rešpekt. Vždy budem na neho spomínať ako na kráľa filmového zombie horroru. **** (21.07.2021)