Spartakus: Bohové arény

Příběh prvního batiatova slavného šampióna Gannica, stejně jako cesta po níž se sám Batiatus stal dominem svého vlastního ludu je stejně poutavá jako prvotní Spartakus: Krev a písek. Celý tento prequel je velice důmyslně a pečlivě propojený s "hlavním" seriálem a exceluje ve stejném směru a díky stejným proprietám. Samotný Gannicus je pak sympaťák, jak to jen jde. Prostě taková antická "rocková hvězda" a jeho nalezení smyslu života v podobě lásky, která mu byla vzápětí uzmuta je dostatečně silným motivem na to, aby tuhle "odbočku" utáhl. (25.06.2012)

Jak to vlastně všechno bylo s Batiatusovou školou magie a kouzel...tedy pardon, jasně mám na mysli školu gladiátorů...než přišel Spartakus a všechno totálně posral? No, jak zjistíme v zápětí, ono už k tomu bylo nasměrováno v začátcích, ale i o tom je dobré vědět. Ústřední postavy jsou dané, k tomu se objeví nové tváře, které jsou neméně zajímavé a tak můžu směle říci, že kvalitativní pokles vysoké úrovně předchozího počinu se nekoná. Laťka je stále na výši, napětí je napětím, zrada je zradou, souboje jsou souboji. Nic se nezměnilo a to je dobře! Zpomalovačky! Na ty bych málem zapomněl...no jo, jsou delikátní!!!! 80% (11.04.2011)

Prekvapivo dobré. Našťastie to nie je o Gannicovi, ale predovšetkým o situácii a postavách okolo neho. Zhustený dej v šiestich epizódach tomu dodáva na naliehavosti. Faktom však ostáva, že Spartakus bol príliš dobrou postavou a príliš dobre obsadenou postavou, aby ho mohol niekto nahradiť (a už ani nenahradí). Seriózne odvedená robota, ktorá nerobí pôvodnému seriálu hanbu, skôr naopak... (09.01.2012)

Oblíbili jste si gladiátory z Batiatova ludu, zajímá vás jejich minulost, začátky slavné či neslavné kariéry, chtěli byste vědět, proč jsou Batiatus a jeho zrzavá Xena takové všehoschopné mrchy? "Bohové arény" vám na většinu otázek jakž-takž uspokojivě odpoví, ale jejich hlavním záměrem je ukázat co nejvíc černých ptáků, bílých koz a vzájemné fyzické interakce muž s ženou, žena s ženou, žena s ženou a mužem, muž s ženou a mužem, muž s mužem a občas také muž proti muži. Stručně řečeno: ubylo krve, přibylo semene. Já teda radši koukám na choreograficky dobře vypiplané souboje, než na stále stejné, křečovité, ufuněné pozice z Kamasútry. Z mého hlediska jsou proto "Bohové arény" o něco slabší podívanou oproti "Krvi a písku", navzdory faktu, že se v nich nevyskytuje nafrněný depkař Spartakus. Mozek se v průběhu seriálu nezapotí, udržuje stěží provozní teplotu, ale co, moje hormony se rády pokochají pohledem na svalnatá těla. 65% (22.05.2012)

Totálny a absolútny super-mega-ultra-námrd! Po Blood and Sand som veľmi dobre vedel, do čoho idem, šialene sa som sa na to tešil a ešte viac si to užil. Síce má miniséria Gods of the Arena iba 6 dielov, kvalitatívne vydajú na plnohodnotnú sériu či celovečerný film. Opäť sa nám dostáva starých známych postáv, ktoré dopĺňajú tie nové, o nič menej ľudské, cítiace, intrigujúce, milujúce, nenávidiace... Predovšetkým Gannicus je mimoriadne sympatická postava. A to, že séria venuje mnoho priestoru Batiatovi, ktorí je mojou obľúbenou postavou tej minulej, mi lahodilo. Ťažko však nájsť herecký výkon, ktorý by bol vyslovene slabý. Príbeh vysvetľuje mnohé udalosti v Krvi a Piesku, má však aj samostatne vynikajúco fungujúci dej plný mimoriadne jedovatých intríg, orgastických sexuálnych scén a šťavnatých gore efektov. Napínavosťou, grádáciou a štýlom tento bezchybný historický epos opäť prekonáva všetky seriály, čo som doteraz videl. Za jediný nedostatok považujem, že som mal trochu pocit opakovania schém a motívov z Blood and Sand. (9/10) (05.03.2011)