Spartakus: Bohové arény

Příběh prvního batiatova slavného šampióna Gannica, stejně jako cesta po níž se sám Batiatus stal dominem svého vlastního ludu je stejně poutavá jako prvotní Spartakus: Krev a písek. Celý tento prequel je velice důmyslně a pečlivě propojený s "hlavním" seriálem a exceluje ve stejném směru a díky stejným proprietám. Samotný Gannicus je pak sympaťák, jak to jen jde. Prostě taková antická "rocková hvězda" a jeho nalezení smyslu života v podobě lásky, která mu byla vzápětí uzmuta je dostatečně silným motivem na to, aby tuhle "odbočku" utáhl. (25.06.2012)

oproti Blood and Sand až příliš zaměřené na povětšinou nezajímavé tlachání a různé intriky a málo na postavy samotných gladiátorů či na souboje.. rovněž je cítit absence charismatického hlavního hrdiny (Gannicus je fajn, ale není to Spartacus), kterou nemůže vynahradit ani ještě větší množství vcelku dobře koukatelného soft porna.. silnější 3* (22.12.2015)

Kvalitou srovnatelné s "Blood and Sand", díky diametrálně odlišným charakterům starých známých navíc poměrně překvapivé (největší svině se ironicky stávají z těch nejzásadovějších). Oblíbené postavy: Batiatus, Lucretia, Solonius, Gannicus, Dagan. Kéž by takhle vypadaly všechny prequely.;-) (10.05.2012)

Více soubojů a zpomalovaček, více sexu a nahoty než v Blood & Sands. Zatímco dobře natočené bitky do děje zapadají (když se pořádá turnaj v aréně, tak se tam hold někdo prát musí), sexuální scény se mi až příliš často zdály být do děje vloženy uměle a naprosto zbytečně ("V každém díle musíme mít alespoň 7 minut sexu!"). Příběh je sice jednodušší, ale většinou je to zábava a dobře předchází původnímu seriálu. (01.07.2011)

Co působilo jako výplň a snaha o zdržování seriálu na divácky i akčně nejvděčnějším místě, se nakonec ukazuje jako ta vůbec nejlepší sezóna. Dokazuje navíc, jak chytře je celý koncept nastavený, kdy je jedno, že víte, jak to s jednotlivými postavami bude o pár let později, kam se dopracují nebo jak skončí, protože přes všechnu krev a zdánlivě samoúčelný sex a utrpení měl tenhle příběh vždycky v první řadě silné charaktery a s tím související upřímné emoce. Takže když přibude někdo nový, tak jen netrpělivě poposedávám v nervozitě, jak (moc špatně) daný nováček dopadne. Oproti již legendární první sérii vedou Bohové ještě o chlup díky tomu, že se nemusí hledat ve vizuální stránce, nemusí hnát dopředu a naopak svoje tvůrčí klady dokonale znají. (23.03.2021)