Spartakus: Bohové arény

1. epizóda: Vynikajúce. Nový hrdina, noví záporáci a vôbec všetky nové postavy sú predstavené s ľahkosťou a zaujmú už na pôde prvej päťdesiatminútovky. Najviac pozornosti ale na seba strhne samotný prequelový charakter seriálu a z neho vyplývajúce úvodné rozostavenie šachovnice - a že je teda prekvapujúce! Aréna, s ktorou sme sa viac než dôkladne zoznámili v prvej sérii, sa ešte iba stavia, Crixus nie je ničím iným než vzpurným galským otrokom bez akéhokoľvek výcviku a disciplíny, Ashura vidíme ako gladiátorského nováčika, Oenomaova žena ešte žije a sám Oenomaus je stále gladiátorom, zotavujúcim sa zo zranení od Theokola... a Batiatus a Solonius sú priatelia! Som náramne zvedavý, kam sa dej bude uberať v nasledujúcich dieloch. Myslím, že prekvapenia nám budú nadelené mierou vrchovatou. A ešte drobná poznámka: som veľmi rád, že po otravnom britskom prízvuku Jaime Murray už nie je ani slychu. (9/10) ------ 2. epizóda: Zaťažkávajúce skúšky hrdinov, pre ktoré bol (okrem iných vecí) pôvodný Spartacus taký úchvatný, sa vracajú. A nie sú o nič menej emotívne ako v pôvodnom seriáli. Opäť skvostný diel. Famózne zrežírované a vygradované - záverečná prelínačka s bojujúcim Oeonomaom a nedobrovoľne súložiaciou Melittou je geniálna. Nech už je tu ďalšia časť! (10/10) ------ 3. epizóda: Trošku vegeťácke. Na nejakej časti sa holt ten útlm jednoducho musel prejaviť, aby sa dej mohol pri finálových epizódach znovu poriadne rozbehnúť. Tretia časť navyše trpí nepríliš zaujmavou postavou Batiatovho otca (človek by od neho čakal o dosť výraznejšiou figúrku) a fádnym súbojom v aréne na konci. (6/10) ------ 4. epizóda: Návrat ku kvalite. So záverečným prísľubom masakrálnych posledných dvoch častí k tomu. Touto epizódou zrejme dej dosiahol vrchol v "zamotávaní sa" a ja sa už neviem dočkať vyvrcholenia v dieli 5 a 6. Inak, Batiatov otec akoby vyslyšal moje námietky a poriadne mákol na svojej zaujímavosti. (8/10) ------ 5. epizóda: Fenomenálna emotívna bomba. Na konci som skoro plakal. (10/10) ------ 6. epizóda: Skvostné a zimomriavkové zakončenie geniálneho seriálu. Keď som pri štvrtej časti dúfal v skvelý a nadupaný koniec, naozaj som ani len netušil, že dostanem niečo také úžasné. Absolútna extáza, po ktorej máte chuť okamžite si znovu pozrieť Blood and Sand. (10/10) Ako hovoria všetci Batiatovi nepriatelia: "Well played." (23.01.2011)

Prequel k seriálu Spartacus: Blood and Sand, Spartacus: Gods of the Arena, nás zavede do doby, kdy byl v Batiatově ludu šampion Gannicus a Oenomaus se teprve uzdravoval po těžkých zraněních utržených v aréně Stínem Smrti. Batiatus a Luctetia spřádají své intriky, nejen proti Batiatově otci, ale i proti vysoko postavenému Tulliovi, který rozhoduje, kdo se bude účastnit významných her včele s prvními zápasy v nově postavené aréně. Je zde spousta postav, které jsou i v Blood and Sand. Je zde natočena spousta věcí o kterých se mluví v Blood and Sand. Prequel je v tomto ohledu opravdu vydařený. Poslední díl je zakončen parádní dvacetiminutovou bitvou v aréně. Jediný na co bych upozornil diváky, kteří ještě neviděli Blood and Sand, je že tvůrci začínají a ukončují seriál událostmi, kterými končí Blood and Sand, což mi přijde celkem zbytečný a prozrazuje to finále první série. (Stačí přeskočit v prvním díle hned na začátku 2 minuty a v posledním díle poslední 2 minuty). Seriál je plný intrik, neskrývaného sexu ( jak mužů s ženami, tak mužů s muži a žen s ženami), vulgární mluvy a napěchovaný skvěle natočenými souboji plnými brutality a hektolitry počítačové krve, která zvýrazňuje masakry odehrávající se na obrazovce. To vše doprovází skvělý soundtrack. Pro mě je to vynikající seriál, který se s ničím nepáře a to je dobře. Za mě jasných 100% :) (25.03.2013)

Více soubojů a zpomalovaček, více sexu a nahoty než v Blood & Sands. Zatímco dobře natočené bitky do děje zapadají (když se pořádá turnaj v aréně, tak se tam hold někdo prát musí), sexuální scény se mi až příliš často zdály být do děje vloženy uměle a naprosto zbytečně ("V každém díle musíme mít alespoň 7 minut sexu!"). Příběh je sice jednodušší, ale většinou je to zábava a dobře předchází původnímu seriálu. (01.07.2011)

6/6 (3x) I já se připojuji ke 100% uspokojeným. Čekání na Spartacus: Vengeance je nyní ještě těžší... Římská nobilita a její problémy řešené násilím, sexem, opiem a denáry. Spartaka není absolutně třeba. Lucrétie je ta, o kterou tu běží. Šest dílů je neskutečně málo, veškerá myslitelná tabu odešla do posmrtného života už hodně dávno a nyní je čas na nikdy nekončící orgie. Nejmilovanější z nových postav je sluníčko Gaia, dávná přítelkyně Lucrétie, v současné době také milenka její a jejího muže Batiata. Past Transgressions rozkošně rozehrává prolog celého příběhu, o časech, kdy aréna v mocné Capui teprve čekala na svůj rozkvět, Solonius byl Batiatovým přítelem a Oenomaus měl svou ženu a přítele Gannica po svém boku. Závěrečný kontrast sexuálních hrátek manželky a ponížení jejího muže je nádherně hořkou suitou. Missio se vyznačuje zásadní rozlukou Solonia s Batiatem, posílením přátelského trojúhelníku Oenomaea, Gannica a Mellity a odvetou za ponížení zlotřilým Tulliem. Navzdory tomu všemu rozkoš poskytnutá výše postavanému Vettiovi je nad všechny smysly. Bylo by zločinem toto vítězství neoslavit nejrozkošnějšími radovánkami ve třech. Paterfamilias s razantním příchodem Batiatova otce mění rozkoš a vrcholící intriky v totální depresi. Změť pocitů zmaru a destrukce je podtržena nechutným činem Vettiova přítele Cossutia a zánikem gay gladiátorského románku mezi Barcou a Auctusem. Nicméně Luc nachází své zalíbení v Crixovi a mladý Batiatus začíná osnovat plán na své osvobození z otcovské náruče. Beneath the Mask oslavuje vzestup Batiatova domu za pomoci uspokojení všech, kteří by měli co nabídnout na oplátku. Sic cena negování konkurence je příliš vysoká a do hry se také dostává samotný svazek Batiata a Luc. Jak jen tohle Gaia mohla dopustit? Gannicus se nechává strhnout vlastními city. Reckoning Touha po pomstě a místě na slunci je mocná čarodějka. Zrada stíhá zradu, zmije se nadále hřejí na prsou a vše vrcholí ve skutečné antické tragédii. A na těchto základech vzkvétá nejpevnější svazek manželství. Upřímnou soustrast všem zúčastněným. Život v domě Batiata už nikdy nebude takovým jako dřív. The Bitter End Králem všech sviní se stává Ashur, převlékačem kabátů Solonius a Diona nejsmutnější popravenou. Exkluzivní hry města Capua boří všechny dosavadní představy o pořádné show. Příběh se zacyklil a 2. série hlavního příběhu může pokračovat. (23.01.2011)

Seriál zhlédnut a hodnocen po všech šesti částech. Dříve, než stačila zaschnout krev na písku, je zde prequel, který (ač jsem se ho bál) stojí za to zhlédnout. Ukázalo se totiž, že i bez Spartaka je (zatím) o čem točit, protože tajemství Batiova domu jsou hodně zajímavá a (jak už to v tomhle i předchozím seriálu býva(lo) dobrým zvykem) hodně temná, krvavá a nahá. Gods of the Arena je opravdu skvělý seriál, který nám opět dokazuje, že jeho autoři nejsou tak hloupí, jak se může zdát. Vše do sebe na konci krásně zapadne a vy se při finálním souboji v aréně přistihnete, že nevíte, komu fandit, jestli "starému" Crixovi, či novému Gannicovi. V seriálu se často používala fráze "prove yourself worthy" a tenhle seriál se opravdu prokázal, že je hoden. Minimálně ke zhlédnutí. 100 %. (27.02.2011)