Umění zapadnout

Romantika, která se tváří hrozně "filosoficky","jinak","vážně"..což bohužel nevychází už kvůli hlavní postavě, kterou prostě za žádnou cenu NELZE brát vážně. Highmore zde sežral chytrost světa a tak je ještě víc k smíchu, než v jiných rolích. Jeho pozérská postava byla zralá na kopanec do.. jistých partií. Ten směšný pocit umocnuje skutečnost, že o hlavního hrdinu stála dívka působící minimálně o pět let mladší. Kombinace těchto herců se zkrátka nevydařila. Být Emmou a muset točit milostné scény s Highmorem, připadám si jako pedofil a raději něco nonstop hulím. Nebylo by to zase tak špatné a dokonce bych se nebránila použití slova "originální", kdyby slečna nevímkohoacochci odjela do Evropy a zanechala v tom blbounovi pocit neopětované lásky. Ale bohužel...Pokud chce někdo slyšet, jak je všechno jedno, protože stejně umřete, nebo se pokochat New Yorkem, jděte do toho. Můj komentář je sice takříkajíc nepatřičný, aleco víc říct, u tohoto případu mi zdržení se sprostých slov dělá vážně problémy :D (06.03.2012)

Lehce nadprůměrná (ale fakt jen lehounce) romantická komedie ze středoškolského prostředí, kde nikdo netancuje, nezpívá, nehopsá a není vytrslej z maturitního večírku. Tenhle obyčejnej život umělecky založeného středoškoláka mi docela sedl a Alicia Silverstone - no nepoznala bych ji. Coz je dobře, když se herečka (i herec) dokáží občas netvářit tak, jak od nich divák čeká. (05.12.2011)

Nejen George, ale ani film vlastně neví, co chce. Ukázat na nejistotu dospívání? Ono je to jedno, dospělí si většinou nejsou o moc jistější. Volba (příliš mnoho možností), otázky budoucnosti, hledání spřízněné duše. No proč ne, ale the Art of Getting By je nudné a tak trochu falešné. P.S. Obsah je úplně mimo. (23.09.2012)

Vylhané indie drama, z kterého je na hony cítit konstrukt. Nevadí mi šablonovitost charakterů (hlavní zdeptaný hrdina, sympatická, ale komplikovaná dívčina, nestálý mentor atd.), pokud se tvůrcům podaří vdechnout jim opravdovou osobnost a nevadí mi schematické vystavění podobného typu příběhů, pokud působí přirozeným a plynulým dojmem. V The Art of Getting By však postavy nežijí, pouze plní scenáristou zadané úkoly a přesouvají se z jedné nedomrlé sekvence do druhé, jako by autor předtím nakoukal žánr a musel z něj nutně vyextrahovat všechno, aniž by jakkoliv přemýšlel o vlastních hrdinech a vlastním příběhu (postavy se tak často pohybují na místech, dělají a říkají věci, které byste v jejich věku nečekali). Skvělá alternativa se nabízí v podobě It´s Kind of a Funny Story, který rovněž nabízí možnost docenit talent Emmy Roberts. (30.12.2011)

Áááále, jestli tohle měl být pokus o hlubokomyslnou sondu do ztracené duše jednoho teenagera, tak je to hodně laciné. Z mého pohledu je hlavní hrdina pouze nehorázný flákač, který mi jen těžko může být sympatický (ačkoliv může být talentovaný, literatury znalý či nadmíru vnímavý). Může to být dáno tím, že režisér prakticky vůbec nevysvětluje, z čeho by onen laxní a fatalistický přístup ke světu mohl vycházet. Letmo je v příběhu naznačen vztah s otcem a následně otčímem či situace v rodině, což mi ovšem naprosto nestačí. A navíc je to zakončeno tím hloupoučkým "hepáčem", který se tam vůbec nehodí a pouze a jen naznačuje, že v životě vždy dostanete druhou šanci a také, že vše lze dohnat za "3 týdny" - směšná a nebezpečná myšlenka. Myslím, že výrazně lepší studii zmatené duše dospívajícího člověka lze nalézt ve snímku "Něco jako komedie" - taktéž s Emmou Roberts. Škoda, dosti jsem se těšil. 4/10! (22.10.2011)