Hunger Games: Síla vzdoru 1. část

"Fire is catching and if we burn, you burn with us!" Tak prvně bych chtěla říct, že nejsem příznivce rozdělování posledních knížek na dva filmy (z různých důvodů, jeden z nich je to, že poslední knížky jsou většinou dost příšerné a člověk to chce mít rychle za sebou). Tady jsem sice byla ráda, že se mi o rok prodlouží čekání na závěrečnou část filmu, ale moc nadšená jsem z toho nebyla. Po shlédnutí filmu o všem musím říct, že opak je pravdou. Nedokážu si představit, že by z tohohle někdo měl udělat jen jeden film. Film má přes dvě hodiny a člověk se prostě nenudí. Pár scén je tam přidaných, ale jinak naprosto bezchybně zfilmované a navíc zcela věrné knize (i když jim neodpustím, že vynechali 'Well, don't expect us to be too impressed. We just saw Finnick Odair in his underwear." a “She crept up on me.”. doufám, že to bude alespoň ve vystřižených scénách). Jsem hrozně ráda za to, že se rozhodli víc do děje zapojit Effie, protože Elizabeth Banks je úžasná a její scény byly zcela nejlepší. Ač jsem měla nějaké výhrady vůči nově obsazeným hercům, tak mi nakonec nikdo nevadil. Jennifer Lawrence opět odvádí naprosto skvělý herecký výkon (proč dostala Oscara za něco jiného, než za Katniss mi navždycky bude záhadou) a Josh Hutcherson taky konečně dostal šanci si "pořádně zahrát". Bývala bych ráda viděla víc Finnicka a Johanny, ale alespoň ten Gale měl konečně víc prostoru. Co se týče utnutí filmu, tak jsem čekala, že to utnou pět minut předtím, než to skutečně utnuli. Byla to docela škoda, protože by to byl naprosto parádní cliffhanger. Co musím dále vyzdvihnout je písnička "The Hanging Tree", která byla jedním slovem perfektní. Jennifer to zazpívala dobře a když se ostatní přidali, tak se mi z toho až udělala husí kůže. V podstatě mám jen jednu stížnost a to je to, jak natočili Finnickův příběh. Celkem jsem se "těšila" jenže to bylo udělané tak zmateně, že jsem ho ke konci dokonce už vůbec nevnímala a myslím, že jsem nebyla jediná. Jinak ale nemám co vytknout, takhle se točí filmy podle knižní předlohy, 5* a proměna Mockingjay loga na konci je stejně dechberoucí jako u druhého dílu. (22.11.2014)

Takhle by vypadal první Kapitán Amerika, kdyby to nebyla úplná sračka. Šok, ó jaký to šok: v rozporu se všemi očekáváními nemůže za rozdělení předlohy – minimálně úplně ne – obava, že pokud se otrocky nepřevede každá bezvýznamná událost z finálního dílu, uječené fanynky z toho jebne (třebaže i tenhle aspekt bezpochyby sehrál svou roli a do jisté míry se projevuje, protože dějově se stane bez přehánění naprosté hovno), nýbrž legitimní snaha pořádně rozebrat jeden z nejcharakterističtějších tematických rysů série, a to faktickou nemožnost vést v moderní mediální době autentickou revoluci. Lze označit za autentickou vzpouru, která je na jednu stranu zrozena z reálného rozhořčení a prováděna samostatně jednajícími osobami, na tu druhou ovšem z velké části ovlivňována a přiživována profesionálně zorchestrovanými scénáři, jež mají v základu pravdivé jádro a známku prožité emoce, proměněné klasickými filmařskými triky k nepoznání, stále jsou však více než schopné vzbudit v příjemci skutečnou, potentní reakci? A co účastníci revoluce, nakolik jsou svobodnými aktéry, a nakolik manipulovanými loutkami v cizí hře? Celý konflikt je ještě umocňován tím, že tohohle PR boje se účastní dvě strany, které reagují nikoli na reálné dění, nýbrž si vzájemně poskytují zpětnou vazbu v podobě dalších smyšlenek, jež zase nutí k akci oponenta i plebs (viz například způsob, jakým se Kapitol i 13. distrikt vypořádají se sebepropagací v případě katastrofálního fiaska v 8. distriktu, na němž mají oba totožný podíl). Nedá se říct, že by film na tyhle otázky poskytoval nějakou jasnou odpověď – soustředí se spíš na jejich pojmenování a ukázání vlivu, který mají na protagonisty. Osvěžující je, že tvůrci si jsou oproti samotné autorce a prvnímu dílu vědomi fundamentálního rozporu série, a sice vzájemně neslučitelných snah stvořit co nejzábavnější a divácky nejvděčnější dílo, a zároveň se kriticky vyjadřovat k manipulativnímu potenciálu médií (nejvýraznějším příkladem je samozřejmě zahrnutí části traileru do jednoho z propagandistických spotů). Je to nějak objevné? Nevím, mohlo by, kdyby se tvůrci odlepili od zdi, vzdali se touhy zavděčit se divákovi a vrhli se do nastolených otázek koulemi napřed, na druhou stranu ale nevím o žádném jiném moderním díle, které by tohle téma vůbec nakouslo, takže vlastně nemám proč kafrat. (07.12.2014)

Úvodem poznamenám, že má spokojenost je podepřena neznalostí knižní předlohy, tudíž být tomu naopak, mohl bych si teď pravděpodobně hubu rozškubnout. Nadprůměrné hodnocení tak jde hlavně za Suzanne Collins, ke které po obsahově slabém prvním dílu získávám s každým dalším větší a větší respekt. Vlažnější přijetí Síly vzdoru je pro mě pochopitelným, protože parádní dvojka a přeskočení na jinší kolej udělaly své, ale mně rádoby zbytečný talky díl nezklamal. Zastavil se kolotoč postav, takže se plně soustředíme na poznávání vztahů fiktivního světa Panemu, poslání Reprodrozda a hlavně 13. okresu. To celé bez jakékoli zbytečnosti, účelovosti a debility, kdy jediným takovým momentem navíc je záchrana kočky. Je pravda, že Jennifer Lawrence vypadá líp v té těsnější kombinézce než v montérkách a že pěkná porce z těch 125 míčů se asi někde prožrala a prochlastala, ale já nemám jediný důvod se u takovéto uhlazené filmařiny, opřené o skvěle vymyšlenou předlohu, nadstandardně nepobavit. Upřímně jsem čekal i hůř, ale znovu opakuji, jsem spokojený hlavně s obsahem, forma je tuctová, ale nekonfliktní. 75% (22.02.2015)

Zhlédnuto v kině. Po vlažném startu této série v podobě prvního dílu a mnohonásobně lepším druhém dílu jsem se na tento díl těšil, i přes fakt, že se mi pořád nelíbí, že jej rozdělili do dvou. Jenže poté mi pár kamarádů řeklo, že tenhle díl je docela nuda a zklamání. Takže když jsem usedl do sedačky v kině a čekal, co se bude dít, měl jsem očekávání docela nízko. A nevím, jestli zrovna tohle pomohlo, nebo jenom lidi byli nasyceni skvělým druhým dílem, který byl plný akce, ale mně to nepřišlo zase tak špatné. Opět, pravděpodobně to mohl být jeden film, ne dva, ale to uvidíme příští rok, jak to zakončí, teď mi ale nezbývá než napsat, že tenhle film měl své silné momenty (zpívající Katniss vede) a že mě ani tak nenudil, jak jsem čekal. Navíc si pořád stojím za svým a můj finální argument pro 75 % je ten, že já, člověk, který nikdy nebyl nějakým velkým fanouškem této série, můžu s klidným svědomím napsat, že tenhle díl může "nudou" nazývat jen někdo, kdo zapomněl na první díl, který pro mě stále zůstává jen průměrným filmem a nejhorším filmem z celé série. (28.12.2014)

Opět další z těch případů, kdy je nulový obsah naprcán do nadstandardního vizuálu. Takhle se to dá vlastně praktikovat se vším a ihned vám to předvedu. Vezmu svoji včerejší historku, jak jsem si šel do Jednoty pro půl kila gothaje, protože jsem neměl co žrát a odvyprávím ji formou dramatické básně ukrutného poety; I vstal za sychravého rána, a břich jeho zel prázdnotou, již není poblíž jeho máma, aby nakrmila ho dobrotou. Police spíže pokrývá prach, zmatený Ištván neví si rady, jeho duši zúží děsivý strach, že brzy chcípne hlady. Zoufale vrhá se na dveře lednice, zkouší všechny svoje taktiky, ač modlí se převelice, v dóze není ani trocha paštiky. Ledový pot jeho čelo polévá, a tak na záda dá si batůžek, protože mu opět nezbývá, než jít nakoupit za tou kundou na růžek. I vypravil se statečně, nástrah ulic nedbaje, uklidňovalo ho částečně, že v cíli cesty chleba je. Pln neochvějné vervy, sveřepě rozrazil dveře Jednoty, "tak jsem tady vy kurvy", začal sypat bonmoty. Záhy však přikryl si ústa dlaní, za což patří mu pochvala, protože za pokladnou ta tlustá paní, určitě by ho přeprala. Jídla v akci plné police, z nichž mžitky před očima měl, až omylem vrazil do zákaznice, jejíž podbradek ještě čtyři léta se chvěl. Ani slůvkem se neomluvil, pak prošel sýrů celý blok, nakonec v oddělení salámů se zastavil, načež vznikl ten epický dialog. "Tak pro co sis mladej přišel?", "chci půl kila gothaje a papiňák", "ty vole gothaj není gothaj došel", "tak mi pičo dej tam ten točeňák". Nadšen z výhodné koupě, u pokladny zaplatil patnáct kaček, poté upustil potravinové doupě, a hladově nacpal si krček. Po přežrání budiž faktem, že v křečích se potil, a obelhán svým trávícím traktem, zvonáče si poblil. Tak vidíte, historka o hovně, ale určitě jste si ji užili. Dávám tři, ale jenom proto, že film jsem viděl v rámci "pracovních povinností" zadarmo, mám slabost pro Jennifer Lawrence a taky mám velký péro. To poslední nijak nesouvisí, jen se tím rád chlubím. (20.11.2014)