Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Snímek Solaris na motivy románu Stanislawa Lema pojednává o ovdovělém psychologovi Krisu Kelvinovi, který je vyslán na vesmírnou stanici obíhající kolem planety zvané Solaris pokryté oceánem. Má zde vyšetřit záhadnou smrt lékaře, stejně jako psychické problémy sužující kosmonauty, jejichž počet rapidně klesá. Kelvin se na stanici setká nejen se zbývajícími členy posádky vykazujícími podivné a odtažité chování, ale ke svému velkému překvapení i s vlastní ženou Khari, která je už sedm let po smrti. Záhy vyjde najevo, že Solaris oplývá něčím, co u kosmonautů na vesmírné stanici vyvolává potlačované vzpomínky a obsese, a Kelvin je tak nucen zpochybňovat vlastní vnímání reality. (Cinemax)

(více)

Recenze (361)

zelvopyr 

všechny recenze uživatele

Film se mi zdá býti ještě lepším než kniha (Lem v ní utkvívá příliš v technických popisech planety, které jsou pro ústřední konflikt filmu, beznadějný boj svědomí a konečné smíření s osudem, zcela podružné). Naopak zde... Pokud jdete do kina s cílem odpočinout si od starostí a vymýt si hlavu, nemůžete se hůř splést. Tento film podporuje mozkovou činnost :) ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Emoce vyvolané přítomností milované osoby jako prostředek porozumění. Film s úchvatnou schopností svou atmosférou pohltit diváka. Perfektní dialogy vyjadřující postoj jednotlivých lidí k Solaris a smyslu úkazů. Co je pro jednoho objektem zkoumání bez citového významu, je pro jiného otázkou citového vztahu. K tomu velmi dobrá pointa a krásná Natalia Bondarčuk. Zatímco kniha nejvíce zkoumá schopnost člověka porozumět zcela cizímu světu a nová Soderberghova verze se zaměřuje převážně na Kelvinovy city k jeho ženě, Tarkovskij především pátrá po obecnějších hranicích lidského poznání, rozumového i citového. Hodně se jeho pohled blíží některým knihám bratří Strugackých. A podle mě má každé z těch pojetí něco do sebe. Nádherná je scéna ve stavu beztíže. ()

Reklama

Tom_Lachtan 

všechny recenze uživatele

Tak jako jsem nikdy nijak zvlášť nepřišel na chuť Lemovi knižnímu, tak jsem zdá se ani moc nepřišel na chuť Lemovi zfilmovanému (což vlastně třeba díky Irarii XB1 není tak docela pravda, ale... Jedeme dál), v téhle podobě je totiž docela nudný, zbytečně dlouhý a s absencí jakýchkoliv emocí, přestože je na nich celý příběh postaven. Což je vážně docela škoda, protože Tarkovskyj je skvělý režisér (byť jsem od něj ještě neviděl tolik věcí, kolik by bylo záhodno) a z řemeslného hlediska je film perfektní, jenže co na tom, když hlavní postava působí jako bezcitný vrah nezletilých morčat a stopáž s víc jak dvěma a půl hodinama musí být zaplněna zbytečnou a nic neříkající bez-scifiální vatou. U bratrů Strugackých se to holt povedlo lépe (a jejich knížky mě taky baví o něco víc). /a jak nesnáším US remaky, taky se na něj díky střídmé stopáži a obsazení když už ne přímo těším, tak jsem minimálně zvědavej/ ()

viperblade 

všechny recenze uživatele

Vím, že hodně lidí naštvu svým hodnocením, ale nechte mě to nejdřív vysvětlit. Solaris není špatný film, dokonce bych řekl, že většinu toho, co tam je, jsem pochopil (teď je jen otázka, jestli dobře) ale když ve filmu, který má bezmála 3 hodiny se okolo 80 minut nudím a čekám na nějakou dobrou scénu, tak někde bude chyba. Zkrátit to o těch 80 minut, a mohl bych jít mnohem výše, protože např. závěr se mi dost líbil… Ale jak říkám, chtělo by to prostříhat a to moc. Nicméně je tohle jeden z mála filmů, který si určitě pustím znovu i přes mé hodnocení, ale za hodně, hodně dlouhou dobu… Možná že pak se mi to bude více líbit… A jsem fakt zvědavý na Stalkera a Nostalgii, které mám v plánu zhlédnout… ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Odpověď na 2001? V tom případě dávám jednoznačně přednost Tarkovského vizi před tou Kubrickovou (tímto se omlouvám mým oblíbencům Straussovi mladšímu a Halovi 9000). Nestává se mi zrovna často, abych se setkal s filmem, který zároveň funguje jako sci-fi, filosofická debata o životě, kvalitní vizuální podívaná a studie vztahu muže a ženy v jiném světě (tím vším totiž snímek je a velmi dobře drží pohromadě). Herecké výkony skoro strhující, myšlenková potrava více než výživná, dlouhou dobu je přítomné také napětí a po celou dobu těžko popsatelná Atmosféra (své udělala také vhodně zvolená Bachova hudba). K plnému počtu mi schází trochu toho prostříhání, odstranění nic neříkajících scén (v Rublevovi to byly nástěnné ikony, tady zas třeba obrazy v knihovně; ale zatímco ve starším Tarkovského díle jsem tušil, že mají nějaký pro mě skrytý smysl, tady mi to přišlo jako samoúčelné umělecké nic, které ještě k tomu narušilo jinak perfektní „beztížnou“ scénu) a objasnění alespoň některých otázek (ani ne tak důležitých, jako spíš nedořešených detailů, které snižují můj divácký zážitek z filmu). Prozatím to proto budou silné 4*, ale k filmu bych se rád v budoucnu vrátil, ať už kvůli tomu nestandardnímu vztahu či filozofickým myšlenkám. ()

Galerie (42)

Zajímavosti (25)

  • Obraz se zimním motivem v zasedací místnosti, který sledujeme v bezmála dvouminutovém záběru, se jmenuje "Lovci ve sněhu". Jedná se o obraz z roku 1565, jehož autorem je Pieter Bruegel starší, vlámský malíř, zakladatel dynastie umělců, jejichž vliv zasahoval až do 17. století. Maloval hlavně žánrové obrazy ze selského života, ale také biblické příběhy a další. (džanik)
  • Roli Snauta ztvárnil estonský herec Jüri Järvet, který neuměl příliš dobře rusky (a byl nakonec dabován). Během opakování jedné scény jej režisér Tarkovsky požádal, aby určitou pasáž zahrál smutněji. Což se mu povedlo, režisér byl spokojen. Po skončení natáčení se jej ale herec těžce srozumitelnou ruštinou zeptal: „Co v ruštině znamená slovo ‚smutněji'?" (Carodej_pes)
  • Nejpopulárnější Tarkovského film za hranicemi Sovětského svazu. Na Tarkovského osobním režisérském žebříčku byl ale údajně úplně dole. (džanik)

Reklama

Reklama