Neutečeš

Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát, Mitchellův druhý film má nemálo společného s jeho režijním debutem. Například v rámci čtení implicitních významů, kdy se hrdinové obou filmů snaží zpomalit či zcela zastavit proces dospívání, respektive snaží se dospělosti do poslední chvíle vyhnout stejně jako zodpovědnosti, ale ta je následuje všude, kam se pohnou. Zároveň a trochu navzdory ale chtějí být svobodní, chtěji svůj život ovládat a chtějí najít toho pravého, který je bude milovat - jak jinak si vyložit opětovnou, téměř totální absenci rodičovského prvku. Převládá maloměstský až metafyzický feeling především při častých záběrech z jízdy automobilem, při snímání jednotlivých budov, domů a obydlí podbarvených originálním a v zásadě dominantním hudebním doprovodem. Doprovodem dokonce natolik dominantním, stylotvorným a odlišitelným, až vyvstává otázka, zda by film dokázal fungovat (alespoň částečně) i bez něj. (26.04.2015)

Překvapivě skvělá věc, která mě strašně bavila. A to především díky naprosto geniálnímu soundtracku - muzika u tohoto filmu od Disasterpeace je virtuózní libovka, která celý film pozvedá na jiný level. Kvalitní obsazení, kamera a scénář se postarají o zbytek. Film nejde cestou klasických lekaček, postupného vyvražďování nebo hektolitrů krve - mnohem spíše buduje po celou dobu vynikající atmosféru, notně podpořenou skvěle zvolenými lokacemi pochmurného Detroitu (och, poté, co se z tohoto bývalého centra automobilového průmyslu stalo město duchů, má zřejmě ještě na dlouho o zájem filmařů postaráno, viz třeba Jarmuschův poslední film PŘEŽIJÍ JEN MILENCI, natáčený tamtéž). Pokud mám něco na dobrých hororech rád, pak je to jejich schopnost dosazovat důvěrně známé věci do jiného kontextu, a vytvářet tím v člověku pocit strachu - nikdy bych třeba nevěřil, že se můžu bát toho, když proti mně pomalu jde v ústrety nahatá ženská. A voilà, vážně to funguje :-) (A což teprve nahatý chlap na střeše! Ještě teď mi běhá mráz po zádech, brr). Závěrečná sekvence u bazénu sice trochu stáhne dojem dolů, ale při finálním vyústění je vše zapomenuto - tenhle film se prostě povedl. (Nejen) fandům hororů vřele doporučuji. UPDATE: 16. 01. 2017 - Na druhé zhlédnutí mě to sice už tak nebavilo, ale i tak jsem si to celkem užil. A hlavou se mi honily různé otázky - mrzí mě, že ve filmu není například řečeno, kde se "prokletí" vzalo (kdo byl tím zcela prvním) a zda se ho lze zbavit pouze "dobrovolným" sexem, nebo i znásilněním. Každopádně soundtrack je prostě velká libovka a už kvůli němu bych tenhle film vzal kdykoli na milost. (07.04.2015)

David Robert Mitchel predvádza starú hororovú tému v novom hororovom šate a mne to osobne pripadalo veľmi moderné a progresívne. Artové kamerové postupy, pomalé tempo, absencia ľakačiek a napriek tomu neustále napätie a nedopovedanosť robia z It Follows niečo, čo ako vidíme, polovica divákov ocení a druhá sa bude cítiť akosi oklamaná. Myslím, že It Follows by mohlo "follow" v žánri viacero filmárov venujúcim sa hororu. No a keď niekto vo vážnom horore "vypustí ducha", nemusí to nutne znamenať, že na scéne sa po chvíli objaví nejaký duch. Aj keď aj tento svoje okolie terorizuje. (27.03.2019)

Dobrý nápad podpořen jistým zpracováním. I když se zrovna nic hororového neděje, tak je to sympatická nezávislárna o mladých lidech. Jenže rejža horor umí a když na to přijde, tak je to hodně fajn. Nejsou tam laciné lekačky, ani odpudivé gore, či snad nějaká akce. Prostě jen jistota, že to jde po vás, a i když nejste první v pořadí víte, že to tam prostě někde je. Mamutí podíl na působivosti celého filmu má hudba od Disasterpeace, jako kdyby vypadla ze synťáku Johna Carpentera. Vlastně celý film se nese v duchu těch temných Carpenterovek. (04.09.2015)

(49th KVIFF) Jsem z projekce tohoto filmu na KVIFF vyloženě šťastný, protože vidět dobrý hororový film na plátně, v plném sále lidí, kteří se vzhledem k reálným možnostem (pokročilý čas projekce a promile v krvi) chovají vcelku klidně a neruší, se moc často nepoštěstí. Objektivně by se sice dalo remcat nad určitou repetetivností, kdy většinu stopáže tvoří buďto zabírání strašidelného přízraku nebo přejíždění z místa na místo, nicméně tuto výtku bohatě vynahrazuje v rámci žánru originální a zábavná premisa, sympatické postavy (hrdinové teenage hororu konečně jednou nejsou jen tupé figurky na šachovnici, ale opravdu příjemní mladí lidé, kterým člověk žádné zlé věci nepřeje) a celková žánrová funkčnost, kdy mě poprvé zamrazilo už při úvodní sekvenci, přičemž se tento pocit opakoval v průběhu celých dalších sta minut. Je to o to cennější, že velká část oněch působivých scén se odehrává za denního světla. Bazénové finále a plážová epizoda úplně super, to jsou jedny z těch momentů, na které budu na konci filmového roku vzpomínat. Čekal jsem to o něco špinavější a vzhledem k námětu i sexuálně explicitnější, ale It Follows je v tomto ohledu velmi krotký. Jak řekla producentka - opravdu je to v jistém smyslu "krásný" film - sluníčko svítí, hraje do toho pěkná hudba a postavy se mají rády. Jen je do toho ještě pronásleduje děsivý přízrak, no. :) (08.07.2014)