Můj život beze mne

Úžasný příběh s bohužel tak nevěrohodnou ústřední hrdinkou, až je mi to líto. Celý film je intenzivní, hraje na city, ale netlačí z vás slzy lacině a za každou cenu. I drobné vedlejší postavy jsou velkolepě vykreslené a zaslouží potlesk (Speedman, Ruffalo), jak je ale možné, že zastiňují hlavní postavu, kolem které by se měl příběh motat nejvíce.? Nevím. Nesedla mi, možná je až moc nevěrohodně se vším srovnaná a racionální, v druhé polovině filmu to na mne působí jako maximální křeč. Konec to naštěstí zachrání, ale na pátou hvězdu to ani tak nevytáhne. Rozhodně ale stojí za vidění. (11.01.2012)

nevím, jak se k tomu filmu mám postavit.. ano film byl milým překvapením, ale i mírným zklamáním..jako malá jsem měla hrozně ráda lízátko se žvýkačkou uvnitř.. vychutnávala jsem si každé líznutí, ale stejně jsem se nejvíce těšila na obsah.. a když jsem konečně na něj narazila, žvýkačka byla dobrá, ale brzy bez chuti.. a tak nějak na mě působí tento film.. chvílemi na to člověk kouká a neví, která bije.. v zápětí Vás nenechá chladným .. v okamžiku se mírně nudíte.. a tak to jde stále dokola! ale za příběh, který se Vás nesnaží dostat na kolena jen kvůli tomu, že hlavní aktérka je smrtelně nemocná, ale spíše jejím způsobem smíření a posledními pár měsící, které chtěla náležitě využít.. toho si cením.. a za příběh sousedky Ann, za příjemného Scotta Speedmana a za roztomilé holčičky, bych byla schopná dát i 5*.. ale trošku mě vadilo, že když umírala (a beru v potaz, že brala léky proti bolesti, které tedy nikde nebyli vidět), vůbec neměla nějaké příznaky, "výrazné" bolesti, prostě nic... to mi ubíralo na věrohodnosti.. vím, že mi nebude vadit si snímek pustit ještě jednou.. ale prahnout tolik po tom nebudu :) krásných 70% :) (21.06.2009)

Smrtelná nemoc je takový oblíbený filmový téma. Většinou se jedná o různý hry na city a ždímačky na slzy. Tady je ten přístup úplně jinej. Hlavní postava svou nemoc nějak neřeší a všem řekne, že jí je akorát občas trochu blbě, protože má chudokrevnost. Takže žádný potoky slz a kulervoucí dojáky se nekonaj. Je to takovej malej, obyčejnej film ze života, ve kterym zazní občas nějaká zajímavá myšlenka. Zároveň je to ale taky trochu nuda. Viděl jsem to na ty 3 hvězdy, ale úplnej závěr s písničkou Alpha - Sometime later mě nakonec přesvědčil, že bych se na to moh někdy podívat znovu. A když už si u nějakýho filmu řeknu, že bych se moh na něj podívat i víckrát, tak dávám obvykle 4 hvězdy... (09.10.2014)

To bylo teda utrpení...film měl skvělou myšlenku, ale katastrofální zpracování (aspoň mě to tak přišlo!)..nesympatičtí herci (hlavní hrdinka a její příšerné děti), strašně nelogické jednání postav (vážně nechápu, jak se někdo může dozvědět, že umírá a zachovat se jako ona! Jí to bylo úplně jedno! žádné slzy, žádné deprese.."no co, tak umírám! To se stává!"..postrádala jsem jakékoliv emoce, které se u umírání dají očekávat)...možná to některým přišlo úžasné, protože film nehrál na city, ale když nemá na city hrát umírání, tak co pak teda? Navíc hrdinčin seznam, co musí do smrti stihnout mi přišel parádně nedořešený..navíc ho ani moc nesplnila..čekala jsem nějaký nespoutaný život se spoustou splněných přání..a ono nic Hl.postava se neustále válela v posteli/s milencem..a chodila do práce. Tomu se říká přepych... Tak šíleně jsem se už dlouho nenudila. Ten námět si přímo žádal o lepší a zajímavější zpracování.Ne jen rádoby smutné pojetí, které je studené jako psí čumák! (05.06.2010)

Strhující filmový pohled na život sociálně slabších, uvnitř ale šťastných a skromných lidí, jejichž osud však štěstí neskýtá. Režisérka Isabel Coixet natočila skutečně dechberoucí a pohlcující výpověď o hodnotách, se kterými se v životě setkáváme a které chybně upřednostňujeme. Citlivě a formálně dokonale natočený osud 23 leté dívky s nevyléčitelnou nemocí, kterou s životním výkonem odehrála Sarah Polley, je popsán natolik empaticky, že jsem během filmu několikrát neudržel slzy. Z vlastní zkušenosti vám potvrdím, že vcítění a pochopení je pro diváka snazší, pokud jste znali někoho mladého, kdo si tímto prošel, takové příběhy totiž opravdu existují... Můj život beze mne je nejkrásnější smutný film vůbec... 100 % (30.03.2020)