Pustina

Režijně trestuhodně rozhárané, kdy Zachariáš jede na zcela jiné vlně než Alice Nellis. Není to o tom, že by jeden z přístupů byl lepší druhého (oba jsou výtečné), ale o tom že pospolu nepůsobí jako součást jednoho celku. Jako by tomu chyběl dramaturg, který by si tak základní aspekt pohlídal. Jsou samozřejmě seriály, kde to nehraje roli. Ne tak u Pustiny, která má působit jako jeden dlouhý celovečerák. Zamrzí i to, že když už se tuzemské HBO rozhoupalo k původnímu projektu namísto dosavadních sázek na jistotu v podobě předělávek, tak i tak je výsledkem důsledné převzetí osvědčených zahraničních vzorů. Nemá to vlastní ksicht, tohle je ksicht à la Trapped/Fortitude/Killing apod. Což je sice smutné, ale nejde o výtku v pravém slova smyslu, protože si to s nimi v ničem nezadá (a to už je sakra co říci). Snad jen že v úvodní čtveřici epizod je krimi linka odsunuta do pozadí a slouží čistě jako spojující nitka nikoli tahoun. Jenže v druhé polovině se role zrcadlově obrátí a rázem má kriminální složka hrát prim, byť na to do značné míry nemá (a ne, problém není v její civilnosti). Důsledkem jsou linie vyznívající do ztracena, kdy nejedné je v první polovině věnována klidně i polovina stopáže jednotlivých dílů a v druhé polovině se ke slovu dostane na jednu dvě scény napříč několika epizodami. Navíc mi tam pocitově schází jeden díl mezi šestým a sedmým. Tolik k tomu v čem Pustina kvalitou pustne. A čím že vlastně exceluje? Vizuální stránkou, severočeským geniem loci, zašlou autenticitou, čecháčkovstvím, dialogy a především charaktery spolu s jejich psychologií a ztvárněním; v čele se Stivínovou a Duškem, který (opět) přichází s nabídkou kvalitního sexu. (24.01.2017)

Čekal jsem možná nejlepší český seriál vůbec a… dostal ho! (neberu v potaz československou tvorbu). Po technické a audiovizuální stránce velká paráda (od věci, ve které má prsty HBO, jsem ani nečekal nic jiného). Ale to není hlavní tahák. Je jím mrazivá atmosféra, dusno, pošmourno, deprese, napětí, nedůvěra a tajemno. Pustina je unikátním příkladem toho, jak lze funkčně spojit skandinávský chlad a odtažitost (inspiraci kvituju!) se severočeským rázovitým prostředím a jeho obyvateli. A když si k tomu přidáte poutavou krimi linku se spoustou zavádějících vodítek pro diváka a profesionálně zvládnutou psychologii postav podpořenou výbornými hereckými výkony (např. Duška, Stivínové či Křenkové…vlastní kapitolou je pak Nohův lidový kriminalista), sjedete těch 8 dílů a budete lačnit po dalších (mně se už teď po hlavních protagonistech stýská). I to o (výtečně ukončené) Pustině něco vypovídá. Drhnoucích míst je minimum, stejně tak nezvládnutých hereckých kreací. Za mě čistých 5*, předl jsem při sledování jak už dlouho ne. (22.09.2017)

Kriminální seriál, kterej ze mě udělal debila a já mu za to děkuju, protože jsem díky tomu nebyl schopnej dělat poslední dvě hodiny v jeho režii cokoliv jinýho, než divoce teoretizovat s drahou polovičkou o tom, kdo všechno tu teda nakonec má to černý svědomí. Skvělí herci, neskutečnej oku lahodící vizuál, a po Hořícím keři druhá česká televizní věc, kterou bych se být tvůrcema nebál vozit po všech možnejch festivalech a machrovat s ní do aleluja, páč tohle jde prostě totálně mimo veškerou naši ostatní seriálovou tvorbu, i tu nadprůměrnější. Kdyby se do Pustiny přidalo víc sněhu, ledu a obláčků páry u úst postav při dialozích, vůbec nikdo by nepoznal, že se ve skutečnosti nejedná o další severskej mrazivej thriller par excellence. (16.01.2017)

Temná depresivní detektivka, která si získala mou pozornost hned pilotem. Napětí, atmosféra nebo prostředí opravdu fantastické. Herecké výkony na český snímek hodně vysoko a chválím hlavně tři strůjce tohoto představení a to Jan Cina, Jaroslav Dušek a Leoš Noha! Práce s kamerou byla fantazie, tohle nezvládne jen tak někdo a pokud se k tomu přidá skvělý střih, tak není o čem. Depresivní hudbu v uších uslyším ještě dlouho. Jako poslední vychválím dvojici režisérů ač jeden měl mírně navrch. Pokud přemýšlíte o tomto seriálu, tak neváhejte ani minutu. Najdeme pár slabších míst, ale to je jen detail v hromadě kladů. (04.01.2017)

Zatiaľ to najlepšie s Jaroslavom Dušekom. Je to jednoducho pán herec. Aj príbeh vám zalezie pod kožu, a to už od prvých momentov. V strede to na pútavosti trochu upadlo, ale záver zase ukázal svoju silu, hoci sa dal aj tak trocha čakať. Páčila s ami aj atmosféra, až som sa niekedy čudoval, ako tam môže niekto dobrovoľne žiť. Skôr by som si tam vedel predstaviť ubytovne pre chudákov baníkov dolujúcich uránovú rudu. Silný nadpriemer. 85/100 (04.02.2022)