The Remains of the Day
The Remains of the Day
Súmrak dňa
The Remains of the Day
The Remains of the Day
Režie:
James IvoryScénář:
Ruth Prawer JhabvalaKamera:
Tony Pierce-RobertsHudba:
Richard RobbinsHrají:
Anthony Hopkins, Emma Thompson, James Fox, Christopher Reeve, Peter Vaughan, Hugh Grant, Michael Lonsdale, Patrick Godfrey, Peter Cellier, Ben Chaplin (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Sloužili svým pánům lépe než sami sobě. Anthony Hopkins a Emma Thompsonová v hlavních rolích nenaplněného milostného příběhu... Celý svůj život zasvětil svému povolání. V něm, v jistotě a bezpečnosti tradice, nacházel smysl své existence. Svou malou armádu služebných dokázal ovládat stejně mistrně, jako své pocity a svou tvář. Vždy dokonalý, perfektní, bezchybný majordomus pan Stevens, nejtypičtější představitel typicky anglického fenoménu loajality a služebnosti, dokonale zvládnuté profese, které padá za oběť soukromí i individualita. A přece i v jeho životě nastaly chvíle, kdy se tento neměnný řád zdál být ohrožen. To bylo tehdy, když na Darlington Hall přišla jako nová hospodyně slečna Kentonová. I pro ni byla až dosud služba alfou a omegou její existence. Na rozdíl od pana Stevense jí však v hrudi tlouklo srdce, toužící po lásce... Snímek režiséra Ivoryho a jeho stálých spolupracovníků (scenáristka Ruth Prawer Jhabvalaová, producent Ismail Merchant, kameraman Tony Pierce-Roberts, skladatel Richard Robbins) je – podobně jako Pokoj s vyhlídkou či Howards End – opět dokonalou sociálně-psychologickou dobovou studií. Jeho předlohou se stal román Kazua Ishigura, Japonce žijícího od r. 1960 v Anglii, působivý obraz dnes již zaniklého světa anglických šlechtických sídel. Odehrává se ve dvou časových rovinách: jednak ve druhé polovině padesátých let, jednak – a zejména – před druhou světovou válkou, v rozsáhlých retrospektivách, mapujících kromě osobního života obou protagonistů i naivní snahy jejich pána, lorda Darlingtona, o politiku appeasementu. (Česká televize)
(více)Recenze (263)
Poníženě děkuji zdejším, citově nepoměrně lépe vybaveným, erudovaným uživatelům, kteří mi ve svých komentářích chápavě vysvětlili, v čem tkví genialita této aristokratické nudy. Jako nevzdělaný filmový fanda naštěstí mohu projevit vlastní názor a ten zmateně hlásí, že na tomto snímku nic mimořádného neshledal. Rovněž se, se studem v očích, přiznávám k tomu, že jsem ty dvě hodiny, v rozporu se základními pravidly etikety, demonstrativně prozíval. ()
Úctyhodná akademická podívaná o ctnostných lordech debatujících bohatou slovní zásobou o politických ideálech, která mnohdy postrádají bytelný kontakt s realitou. Přiznávám, že jsem částečně negativně zaujatý proti tomuto papalášskému, navíc zbabělecky-britskému prostředí, které jen přikládá pod kotel nadměrné byrokracii, ale budiž... Soumrak dne je právě o vykreslení krás a strastí této kultury. Ztvárnění doby a prostředí je vskutku vynikající. Úcta a oddanost s jakou pan Stevens, v naprosto přesvědčivém podání Anthony Hopkinse, přistupuje ke svému životnímu poslání - sloužit, je až fascinující. On neodmlouvá, nezpochybňuje, problém je, že spolu s tím se bojí i samostatně myslet, natož cítit. Jeho skryté city jakoby ani nepůsobily vnitřní agónii, kterou by měly! Pan Stevens je prostě potlačí, protože to tak vyžaduje jeho sociální status. Je to úctyhodné nebo vlastně... nelidské a roboticky nudné? 6/10 ()
Výborný film se skvělou atmosférou, výbornými výkony herců, ale bohužel pokaženým a nijakým zakončením, jehož minimalizmus má mít asi sílu - ale já ji nevidím. ()
Občas se nebojím označit nějaký film za UMĚNÍ. Popsat tak svěle charaktery lidí ve filmu jsem snad ještě neviděl. Hopkins ve své snad nelepší roli muže, který nepřestává ani na chvilku být uhlazeným majordomem, vždy ví, kde má své místo a ani na okamžik se neodváží rozmýšlet důsledky rozhodnutí svého pána. Lokaj, který nedává průchod svým citům, ani když umírá jeho otec. Stává se nezůčastněným svědkem příprav událostí, formujících budoucí vývoj Evropy. James Fox, lord s genealogií bůhví kam, má jasné představy o třídním uspořádání lidské společnosti. Věří myšlenkám nacismu a na svém zámku pořádá politická setkání čelných britských představitelů se zástupci Hitlerova režimu. Charaktery postav výrazně ovlivňují jejich osudy, Hopkins ignoruje milostné vzplanutí k nové komorné, i když ta mu jasně dává najevo svůj zájem, Fox i přes jisté výčitky vrací do Německa dvě židovské dívky. Lidé potlačující své svědomí a své city, to je soumrak dne. Svědectví o době, o lidech, o společnosti, která určuje každému jeho neměnnou pozici. Vynikající dílo. ()
Ve zkratce a bez nadsázky se dá Soumrak dne označit za mimořádně působivý precizně natočený snímek, jeden z těch zásadních titulů, které rámují vývoj určitého žánru a stávají se součástí jeho zlatého fondu. Psychologická studie muže, který loajalitu a striktní plnění služebních povinností povýšil na absolutní cíl a obětoval mu svůj osobní život včetně šance založit vlastní rodinu, je zasazený do období 30.-40. let minulého století, kde se na honosném sídle britské aristokracie neodehrával pouze tradiční společenský život vyšších vrstev, ale i politická setkání na nejvyšší úrovni, která se stala přípravou a předehrou 2. světové války. Majitel panství totiž patřil ke strůjcům politiky appeasementu. Divák tak může zprostředkovaně sledovat, jak se při setkání těch, kteří se považovali za společenskou elitu, rodilo selhání vedoucí až k milionům mrtvých a několika zpustošených kontinentů. V každém případě si divák může odnést zážitek ze špičkového herectví Anthonyho Hopkinse a Emmy Thompson. Celkový dojem: 95 %. ()
Nic mimořádného nečekejte. Dlouholetý sluha oddaně slouží svému pánovi v předválečné době. Řeší situace a povinnosti s touto prací spojené. A to je asi tak vše. ()
Nenápadný film, od kterého jsem čekal možná menší nudu, ale za to slušné herecké výkony. Emma Thompson byla výborná, ale to co předváděl Anthony Hopkins, to prostě bylo ryzí herectví, nečekal jsem, že by dokázal někdo tak skvěle zahrát pravého britského komorníka s absolutní věrností a zodpovědností své službě, zároveň jedince dokonale skrývajícího své emoce; zkrátka precizní, přesné, elegantní, odtažité a přitom tak jímavé. Nebýt jistého Dr. Lectera, šlo by pravděpodobně o jeho vůbec nejlepší herecký výkon. Ale dost zbožňování mého oblíbence, když jsem se na začátku komentáře zmiňoval o nudě, tak o té v tomto filmu nemůže být řeč. Jistě, snímek disponuje hodně pomalým tempem vyprávění, ale nestačil jsem se ani na chvíli nudit, a když mi zrovna nebylo umožněno obdivovat herce, bavily mě historické okolnosti, které tu ale rozhodně nebyly jen do počtu, pomáhaly dotvářet dění kolem postav a v neposlední řadě osvětlovat jejich charaktery. A podařilo se mi zaznamenat i několik velmi dojímavých scén, u kterých jsem měl takříkajíc slzy na krajíčku. Tu po většinu času výbornou úroveň filmu narušuje jenom závěr, který se sice docela vydařil, ale šlo z něho vycedit mnohem více emocí, třeba jen tím, že by se vystřihl sice hezký, ale nijak zvlášť objevný symbolický dovětek a skončilo se už u scény v dešti, které by jistě stačila jen lehká úprava. Takhle to vidím na slabší plný počet, přidat na dramatičnosti v historických okolnostech, mírně sestříhat závěr a mohlo jít o dokonalé dílo. ()
Appeasement. Pán s pocitem, že něco dluží, jej naivně prosazoval vůči nacistickému Německu, jeho majordomus s přesvědčením, že oddanost je nadevše, ho zase uplatňoval, když ustupoval potlačování vlastních citů. Oběma čas ukázal, jak hluboce se mýlili. Jeden přišel o důstojnost, druhý o to, co už se nikdy nedozví.. Sir Hopkins v roli muže, u něhož byla na prvním místě práce a na druhém nic, nepřekvapivě precizní, stejně jako výstavba Ivoryho dramatu o aristokratických a citových ulitách, které své majitele přehnaně chrání před okolním světem.. ()
Stejně jako Downton Abbey dokáže z natrhnuté zástěry kuchařky udělat masivní problém, tak v Soumraku dne hospodyně šílí z přesunuté sošky v salónku. Vítejte u britského heritage filmu./// Na panství Darlington nastupuje slečna Kentonová (Thompsonová), aby zde zastala roli hospodyně, což bylo velice solidní zaměstnání, neboť pod sebou měla řadu podřízených. Majordomem je minimálně o dekádu starší pan Stevens (Hopkins), který je přísný, puntičkářský, ale vždy korektní a až komicky slušný, zkrátka pravý Angličan. Mezi oběma postavami se začne rozvíjet cit, ale Stevens je natolik rezervovaný, že na jakákoli rozvernější slova Kentonové reaguje jak nudný patron. Majitel panství se mezitím seznamuje s nacistickou ideologií a je jí nakloněn. Sledujeme tak intimní příběh jednoho „nepáru“ na pozadí velkých dějinných událostí. Takových snímků existuje mnoho, režisér mu však dokázal vtisknout téměř hmatatelný cit a živost, byť se téměř všechny postavy striktně drží pevně dané hiearchie dané dobou a nikdy nepřekročí neviditelné mantinely dobové morálky a tradic./// Ocenit zaslouží také konec, který se vyhýbá tradičnímu happy endu a leckoho donutí si otřít slzy. Samozřejmě dokonale vyžehleným kapesníčkem a s decentní výšivkou, který galantně nabídnete nejbližší dámě. Perličkou je, že v rolích všemožných lokajů, komorníků atd., se objeví hned dva herci z Hry o trůny, a to představitelé Maestera Aemona a také Cersei Lannister. ()
Panské sídlo a jeho chod vnímaný očima prvního sluhy v historických třicátých letech minulého století i poté. Tuto osu doplňuje druhá. Je jí historie nenaplňovaného, ale přesto zřejmého vzájemného hlubokého vztahu muže v livreji a ženy v zástěře. Lidí služebných a deformovaných tuhou konzervativní konvencí, ale přesto charakterově a osobnostně pevných, stálých, nahmatatelných. V překotném chodu všedních úkonů, v soukolí úsluh, praní, mytí nádobí, cídění nábytku, v larvě nikdy nedoceněných a deformovaných lidských altereg svých chlebodárců plyne život rychleji než voda v Temži nebo Severnu. To, co by v normálním světě trvalo hodiny a dny, v tomto paralelním služebném bytí probíhá měsíce a léta. V závěru filmu pod tuhou škraboškou konvence postřehneme to podstatné: dva zmařené, nenaplněné lidské životy. Nemusíme vždy vadnout, bohatě stačí, jsme-li odtrženi od svých kořenů. Hopkins i Thompsonová v tomto mimořádném šerosvitném díle své nejednoznačné postavy podali se skutečnou uměleckou noblesou a povýšili je - a s nimi i film - na uměleckou událost minimálně roku. Chtělo by se věřit, že nejen roku. ()
Great unspoken romance. Jedny z největších podělů, jak ve filmech, tak v životě, jsou ty, kdy se dvě osoby milují a nemohou či nedokáží být spolu. Protože si ani nikdy neřekli, co pro sebe navzájem znamenají. Anthony Hopkins a Emma Thompson rozehrávají svůj excelentní part a veškeré city sobě navzájem projevují pouze pohledy, pouhou přítomností či obyčejnými rozhovory, za nimiž se skrývá nevyřčená pravda a skryté emoce. Snímek velmi rychle uběhl a jeho závěr jakoby říkal, že ty, se kterými nemůžeme být, avšak stále na ně myslíme, znamenají pro nás nejvíc a okamžiky s nimi pro nás byly ty nejkrásnější časy, budeme vždy milovat, ač naše city k nim zůstanou navždy nevysloveny. ()
Keď som sa zadívala na trpké tváre hlavných postáv, pochopila som, že Emma Thompson a Anthony Hopkins skrz krehké gestá, zahanbenú mimiku a jemné pohyby, predvádzajú skutočné herecké umenie, ktoré sa na plátne len tak nevidí a ktorému ľahko podľahnúť. Ivory vsadil na poetickú atmosféru staroanglického panstva, komornú hudbu a dokonalé herecké výkony hlavných postáv. Bola som tak uchvátená týmito parametrami, že mi skoro vôbec nevadil pomerne plytký príbeh, pretože spomínané aspekty tento nedostatok stopercentne kompenzujú. Súmrak dňa sa pomaly rozlieva v mojich myšlienkach a jednotlivé scény (záverečný bolestný dotyk rúk či Thompsonovej plač) sa do mňa hlboko zaryli. Ivory exceluje, no najmä vďaka hercom ostáva táto snímka nezabudnuteľná. ()
Majstrovske dielo plne hlbokych emocii ktore su skryte pod tenuckym, avsak nepreniknutelnym povrchom hlavneho hrdinu, majstrovsky podaneho Antony Hopkinsom. Tak smutnu filmovu postavu som este nestretol. Zijuci len pre svoju pracu, nemajuc pre seba sameho ani jediny okamih. Navonok uhladeny profesional, vovnutri citlivy, osamely, zaujimajuci sa o vsetky detaily a o vsetkych ludi a vo volnom case romanticke pribehy citajuci clovek, tuciaci po laske. A toto vsetko je nam podavane pomaly, postupne behom domyselne vykonstruovaneho pribehu, ktory je zlozeny z viacerych, velmi zaujimavych dejovych rovin, ktore v konecnom dosledku este viac rozvijaju "tragiku" hlavneho hrdinu. Film ma potesil aj pritomnostou Christophera Reeva, ktoreho som si doteraz mal moznost uzit len ako supermana, a teraz mozem konecne konstatovat ze tento chlapik bol nielen supermanom, ale aj dobrym a velmi presvedcivym hercom. Po poslednej scene filmu ma ovladol hlboky, uprimny smutok. A to sa moze podarit len skutocne vynimocnemu filmovemu dielu. (10/10) ()
Stejně, jako jsem nikdy neviděla Howards End, The Remains of the Day jsem měla zasunutý jen jako mlhavou vzpomínku na zajímavý trailer z dob VHS půjčoven. Nicméně dojem byl tak silný, že nebyl problém se nadchnout pro možnost shlédnout celý film na velkém plátně. A skutečně, nezklamal, ba naopak, předčil očekávání. Silný herecký koncert cele dle gusta, jaké si tělo žádá. #LFŠ ()
Příběh je vyprávěn v pomalém tempu a je jen na divákovi, jestli je ochoten přistoupit na fakt, že se v něm vlastně nic moc neděje. Režisér se zaměřil jen a pouze na detailní studie charakterů, jejich city, emoce. Co se však týče filmu jako celku, tak musím přiznat, že jsem měl s udržením stoprocentní pozornosti v některých pasážích docela velké problémy. ()
Vynikající film o nepřiznané lásce, stejně tak o věrnosti, odhodlání a síle čelit nelehké době a osudu. To co předvádí Anthony Hopkins a Emma Thompson je vysoká škola herectví. 100%. ()
Žádná křestní jména, vyžaduje komorník Anthony Hopkins... Svůj život i lásku podřídili službě druhým. Tohle místo tepe historií. Rozlehlé kamenné sídlo nevystupuje ze svých konzervativních tradic, vítá vzácné hosty, pořádá mezinárodní konference, které můžou změnit dění v Evropě. A uprostřed toho všeho je věčný komorník Hopkins, pokorný, zdvořilý a precizní muž, který oddaně slouží svým pánům. A i když mu v jedné z mnoha místností uzavřeného světa Darlington Hallu umírá otec, on je prostě ve službě. Tam smítko, tam bláto na podlaze, tam nedbale zastřižený trávník, tam zbytečně svítící světlo. Ani schopná služebná Emma Thompson nedokáže za léta společné práce proniknout do krunýře rezervovaného (a logicky velmi osamělého) muže, který své zaměstnání bere jako poslání. Nechce ztratit přehled, vždy se musí ovládnout. Pán i jeho hosté mají vždycky pravdu. Pokud si divák na zvolenou formu zvykne, bude ho tohle precizní britské cvičení bavit. I když se toho vlastně příliš nestane. Máme tu plno skrytých významů a silných momentů. Do toho skvělou kameru a výpravu, sebevědomou režii, a především dvě herecká sóla. Krásná (ale ne po hollywoodsku) Thompson hraje soucitnou služebnou výborně, ze škrtivé košile Hopkinse sice vyváže jen nepatrně, ale společně posílají tuhle starou anglickou školu k solidním čtyřem hvězdám. Samotný Hopkins předvádí další suverénní výkon, zdánlivě s minimálním úsilím, ale opak je pravdou. Jeho herectví jsem přišel na chuť až po dlouhých letech, ale je opravdu radost ho sledovat. ()
Ťažký život verného a svojrázneho sluhu vyrozprával J. Ivory v príbehu o láske, na ktorú nikdy nebol čas. Herecky absolútne dokonalé, Hopkins i Thompsonová sú úžasní a aj keď sa mi roky zdalo, že toto pre mňa nebude, ono je to vážne dobrý film. Dej je situovaný do obdobia tesne pred 2. svet. vojnou a pár krát tam padne zmienka i o Československu. Gentleman, ktorý vyká i vlastnému otcovi a rozpráva s ním odmerane, akoby ho poznal dva dni, je tak dokonale nedokonalý, až mu máte chuť trafiť po hube, aby sa uvoľnil. Keď E. Thompson v závere po mnohých rokoch zhrnie, že si zbabrala celý život, iste mal v sebe rovnaký pocit i verný sluha. Na konci sa môže divákovi zdať, že film vlastne nič nevyriešil a cesty dvoch ľudí sa nadobro rozišli, ale takto to niekedy v živote chodí...80%. ()
Dovolím si tvrdit, že majordomus Stevens je Anthonyho životní rolí. Hannibal vzniknul jako vedlejší figurka a postupně dostával ve filmech větší a větší prostor, ale je to milimetrově přesný, pečlivý ryzí profesionál Stevens, kterému budete zobat z ruky. Co by tak člověk dal za to, kdyby mu to se slečnou Kentovou někdy vyšlo. 85% ()
Je to dávno, co jsem tenhle film viděla - dávala jsem tehdy přednost akčním filmům, přesto mě "Soumrak dne" navzdory pomalému tempu oslovil: pamatuji si pořád tu zvláštní melancholickou atmosféru, fenomenální výkon Anthony Hopkinse (kdyby nebyl geniální herec, byl by z něj skvělý komorník:-)) i sympaticky sekundující Emmu Thompson. Někdy to budu muset zkouknout znova z perspektivy dospělé ženy a nejspíš hvězdičku přihodím;-). Momentálně paměť tvrdí, že to byla trošku nuda, takže 75%. ()