Režie:
Vojtěch JasnýScénář:
Milan JarišKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
František Peterka, Jiří Sovák, Václav Lohniský, Martin Ťapák, Paul Berndt, Hans-Joachim Hegewald, Fred Delmare, Fred Düren, Wojciech Siemion, Rudolf Asmus (více)Obsahy(1)
S novým transportem přijede do koncentračního tábora i nadějný český boxer Tonda Majer. Nedávno totiž v potyčce na ulici složil k zemi muže, ze kterého se vyklubal příslušník gestapa. Tonda hned na začátku pozná, že před esesáckými dozorci nesmí dát najevo slabost. Je přidělen do pracovní čety. Díky své fyzické kondici přežije jako jediný z celé skupiny. To však není ani zdaleka konec jeho útrap. Tonda se totiž pokusí předat ukradené porce chleba ruským vězňům. Když jej při tom dozorce přistihne, čeká Tondu zkouška smrti: nošení těžkých kamenů z nedalekého lomu na vlastních bedrech… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (103)
Máme tu dvě tváře. Ta první je úsměvná, naivní a trochu hloupá - říká nám, kterak komunistická strana a ruský národ nade vše úžasnými jsou, njn. rok 1960 je i Vojtěchovi názorově Jasný. Ta druhý tvář je poměrně vážná a sympatická - důležitost solidarity, důstojnosti a cti ve velmi sympatickém hereckém provedení je pro mě vítanou učební pomůckou ve výchově všech věkových kategorií. Boxerský souboj budiž odpustitelnou vložkou zcela směšného provedení, které je klasickou ukázkou dlouhodobého nezvládání této disciplíny českými tvůrci. Co mi ale seriózně chybí jsou slizké a negativní postavy mezi vězni. ()
Film se spoustou sugestivních momentů, který sice nedosahuje kvalit Boxera a smrti, ale i tak má co nabídnout. František Peterka podal velmi dobrý výkon a nutno podotknout, že scéna s kamenem na schodech se opravdu vryje hluboko do paměti. Ideologie ve snímku je, ovšem není to žádné propagandistické zvěrstvo... Snad jen ta burácející inernacionála v závěru mohla být nahrazena jinou melodií (případně tam hudba nemusela být vůbec). ()
"A za co jsi tady? Já jsem komunista" A tak se zřejmě zrodil mýtus o komunistické agitce. Přátelé, komunisti byli za světové války skutečně perzekuováni a nenáviděni v míře jen o něco nižší než Židé, tohle je a zůstane historickým faktem. A tak tedy má frajerské entrée Tondy Majera skutečně tu sílu, jakou mu Vojtěch Jasný chtěl přisoudit. Jedinou lehce zasmrádlou tezí je tu ta o bodrém, bezpodmínečném a nefalšovaném soudružském hrdinství sovětských soldátů, skutečnost byla téměř jistě trochu přízemnější. Jinak jsem viděl skvělého Františka Peterku v depresivním vězeňském dramatu. Jeho počáteční individualismus byl sice ke konci obětován ve prospěch výhod kolektivu, ale to, mám ten pocit, lze často vidět i ve filmech tzv. imperialistických, viďte. Výčitky směrem k rudé propagandě pak blednou zejména v kontextu osudu židovského zpěváka. ()
Vojtěcha Jasného si jako režiséra i jako člověka velice vážím (vždyť má na kontě dílo, kterého si z celé naší kinematografie cením nejvíce), ale nemohu opomenout jeho rané období, kdy se teprve hledal a svůj um ještě naplno nezužitkoval - z něhož je právě tento film. Atmosféra je sice hodně solidní a některé scény se zadřou pod kůži (Ave Maria, schody v kamenolomu), celek však nepůsobí příliš kompaktně a scény, které mají spád se střídají s velmi zdlouhavými. Hlavními klady tak zůstává herecké obsazení (tedy až na představitele sadistického esesáka, který vypadal jako Olašský Rom a jeho roli jsem mu moc nevěřil) v čele se skvělým Františkem Peterkou, několik výše zmíněných silných scén a silný námět těžící z prostředí. Ale ani to není málo. 60%. ()
Očekávání skvělého československého válečného filmu bylo naplněno. Škoda, že záprtek z hnízda rudé slepice jej lehce zasmradil. I mým názorem je, že jde asi o největší roli Františka Peterky a jedno ze vzácných dramat Ladi Menšíka. Pět hvězd snad musí věnovat každý sentimentální divák, jako jsem já, za Ave Maria na skalnatém ostrohu smrti. ()
Galerie (6)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (8)
- Filmový debut herce a režiséra, Oto Ševčíka, a také Eugena Jegorova. (M.B)
- Koncentrační tábor Mauthausen vyrostl na exteriérovém pozemku na Barrandově. Je k nerozeznání od pravého. (M.B)
- Ve filmu vystupují i vězni hovořící španělsky. Jde o bývalé příslušníky repubikánských sil, kterých se takto Franco po vyhrané občanské válce zbavil. V muzeu mauthausenského tábora se lze seznámit s příběhy některých z nich, přičemž pár jich v prostorách lágru zůstalo i po válce, aby v kamenolomu pracovali pro soukromou firmu, která jej po osvobození nějakou dobu provozovala. (xentrixx)
Reklama